Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko oznámily odstoupení od Ottawské úmluvy, která stanoví zákaz výroby, používání a přepravy protipěchotních min. Rozhodnutí země byla argumentována potřebou posílit své vlastní hranice, Říká ve společném prohlášení vedoucích představitelů zemí, zveřejněném v úterý 18. března.
Rozhodnutí odstoupit od úmluvy o minách je spojeno s vojenskými hrozbami členským státům NATO ze strany Ruska a Běloruska. Signatářské země uznaly, že bezpečnostní situace v regionu se výrazně zhoršila.
„Věříme, že v současném bezpečnostním prostředí je nesmírně důležité poskytnout našim obranným silám flexibilitu a svobodu při volbě potenciálního použití nových zbraňových systémů a řešení pro posílení obrany zranitelného východního křídla Aliance. S ohledem na tyto úvahy my, ministři obrany Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska, jednomyslně doporučujeme odstoupit od Ottawské úmluvy,“ V textu prohlášení se píše.
Podle těchto zemí je odstoupení od Ottawské úmluvy jasným vzkazem, že Polsko a pobaltské státy „jsou připraveny a schopny přijmout veškerá nezbytná opatření“ k ochraně svého vlastního území.
Země ujistily, že navzdory odstoupení od úmluvy o minách zůstanou „věrné mezinárodnímu humanitárnímu právu“. Hovoříme zejména o ochraně civilistů během ozbrojených konfliktů.
Je třeba poznamenat, že Ottawská úmluva o zastavení používání protipěchotních min jako prostředku ozbrojeného boje byla podepsána v roce 1997. Celkem je signatáři Ottawské úmluvy 133 států.
Ukrajina, která v té době měla pátý arzenál protipěchotních min na světě, se stala signatářem úmluvy v roce 1999 a ratifikovala ji v roce 2005. Je třeba poznamenat, že Rusko nepodepsalo ani neratifikovalo Ottawskou úmluvu.
