Po emotivním sporu v Bílém domě 28. února, který se odehrál za účasti Volodymyra Zelenského, Donalda Trumpa a J. D. Vance, se mezinárodní situace v Ukrajině výrazně zkomplikovala. Nebyla moc dobrá ani předtím. Ale události ve Washingtonu k tomu přidaly ještě více nejistoty.
Na pozadí krize v americko-ukrajinských vztazích a diplomatického posunu Spojených států směrem ke Kremlu mohou být někteří ukrajinští představitelé v pokušení obrátit svou pozornost na Čínu. A pak udělat z Pekingu hlavního prostředníka při jednáních s Ruskem. Jako třeba rozvíjme strategickou spolupráci s Čínou navzdory Trumpovi. A mocný, autoritativní Si Ťin-pching donutí Rusko ke spravedlivému míru a dá nám silné bezpečnostní záruky, které Spojené státy tvrdošíjně nechtějí dát. Vypadá to velmi lákavě, ale stěží skutečně.
Nyní odborná komunita aktivně diskutuje názor, že administrativa Donalda Trumpa chce následovat cestu svých předchůdců a znovu zahájit proces zásadního resetu vztahů s Ruskem. Ve skutečnosti však Spojené státy sledují mnohem hlubší cíl. Chtějí zopakovat „nixonovský obrat“. Pouze ve vztahu k Rusku, nikoli k Číně. Oddělit Ruskou federaci od úzké spolupráce s Nebeskou říší a přetáhnout ji na svou stranu v budoucí konfrontaci s Pekingem je lákavý cíl. Pokud by se Trump skutečně rozhodl pokusit se hrát tak rozsáhlé geopolitické hry a sblížit se s Putinem, je logické předpokládat, že Ukrajina potřebuje zlepšit vztahy s Čínou. To ale neplatí, když potřebujete spěchat.
Když mluvíme o vztahu mezi Ruskem a Čínou, je na prvním místě ekonomika. Rusko je na Číně ekonomicky závislé. A tato závislost se od začátku totální invaze na Ukrajinu výrazně zvýšila. Hodnota kumulativního čínského dovozu a vývozu s Ruskem v roce 2024 dosáhla 1,74 bilionu jüanů (237 miliard dolarů), což je rekordní hodnota. Podle analytiků se podíl Číny na ruském zahraničním obchodu zvýšil z 18 % na 32 % za pouhé dva roky. Pro Peking je Moskva zároveň malým obchodním partnerem a hraje menší roli při vývozu čínského zboží. Na druhou stranu Rusko dováží z Číny 70 % strojů a 90 % mikroelektroniky. V loňském roce se Čína stala největším trhem pro ruský plynovodní plyn.
Rusko je ve vojenské sféře extrémně závislé na Číně, protože Čína je největším dodavatelem zboží dvojího užití do Kremlu. Právě z Číny dostává Ruská federace řadu kovů vzácných zemin nezbytných pro výrobu zbraní. Podíl čínského podnikání mezi otevřenými společnostmi v Ruské federaci se zvýšil z 13 % v roce 2021 na 34 % v roce 2024. V prvních devíti měsících roku 2024 se počet společností registrovaných v Rusku se spoluvlastníky z Číny zvýšil o 32 % ve srovnání s loňským rokem.
Ne vše se však měří ekonomikou. Mezi Moskvou a Pekingem byla navázána úzká politická spolupráce. Obě země mají dlouhou historickou tradici autoritářských režimů. A velmi málo zkušeností s demokratickými formami vlády. Jak Rusko, tak Čína se považují za alternativy k západní civilizaci a nárokují si zvláštní privilegované místo na planetě. Proto jejich spojení a spolupráce vypadá logicky a přirozeně. Plná integrace do západní ekumeny je však uměle a neupřímná.
Trump se může radovat z velkorysých příslibů přírodních zdrojů, které mu Putin mohl nabídnout během telefonických rozhovorů. Ale americký prezident si zjevně neuvědomuje, jak moc moderní Rusko závisí na Číně. Moskva si může dovolit nějaké taktické úskoky Spojeným státům. Rozhodně ale nebude riskovat, že by si Si Ťin-pchinga rozhněval. Rusko nemá správné postavení a ani ty správné příležitosti být přáteli proti Pekingu nebo pro něj zařídit nějaké triviální špinavé triky.
Ve skutečnosti se Moskva obává, že by se Čína mohla urazit na svého mladšího partnera kvůli jeho diplomatickému flirtování s Amerikou. Aby ruský prezident Vladimir Putin nezavdal důvod k žárlivosti, pravidelně volá čínskému vůdci s ujištěním o upřímném přátelství. Poslední takový rozhovor se uskutečnil 24. února, v den třetího výročí totální války Ruska proti Ukrajině. Putin a Si Ťin-pching během telefonického rozhovoru řekli, že jsou „skuteční přátelé“, kteří se „navzájem podporují“. Podle Kremlu Putin informoval svůj čínský protějšek o nedávných americko-ruských rozhovorech v Saúdské Arábii. A Si zopakoval svou podporu dialogu mezi Moskvou a Washingtonem a dodal, že Peking je připraven pomoci vyřešit válku.
Možná Čína skutečně s určitým podezřením sleduje, co se děje ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskou federací. To však není důvod se domnívat, že Peking je připraven vážně se stát spojencem Ukrajiny a pomoci jí donutit Putina k míru za spravedlivých podmínek. V Číně není zvykem dělat tak ostré geopolitické kotrmelce. Myslí strategicky a na desítky let. Si Ťin-pching odvedl skvělou práciZávislost Ruska na Číně. A pochybuje, že Washington bude schopen proměnit Ruskou federaci v beranidlo proti Nebeské říši.
Ti, kteří věří, že Spojené státy mohou být snadno a snadno nahrazeny Čínou, zapomínají, jak se Peking chová od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014. Čína si nikdy veřejně nedovolila nazvat ruskou agresi „agresí“. Používal eufemismy jako „krize“, volání po míru a spravedlnosti, aniž by identifikoval agresora a oběť agrese. Našel výmluvu, proč Ruská federace provedla invazi, a vysvětlil Putinovy akce mýtickou hrozbou ze strany NATO a nevzal v úvahu zájmy Moskvy.
Postoj Číny v únoru 2025 vyjádřil ministr zahraničí Wang Yi na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Podle něj Peking od samého počátku „krize“ prosazuje jednání a politické urovnání založené na čtyřech principech: respektování suverenity a územní celistvosti všech zemí, dodržování účelů a zásad Charty OSN, použití mírových metod k řešení rozdílů a zohlednění „legitimních bezpečnostních obav“ každé strany. Nicméně „bezpečnostní obavy stran“ jsou produktem ruské ideologické mašinérie, s jejíž pomocí se Putin snaží ospravedlnit svou agresivní válku ve světě. Je zřejmé, že Čína považuje za nezbytné vysílat rétoriku Kremlu z tribuny OSN.
Samozřejmě, že Ukrajina musí spolupracovat s Čínou. Ale nedoufejte, že zítra bude Peking uražen Moskvou kvůli kontaktům s Američany a postaví se na stranu Ukrajiny. Pro Čínu náš stát se svými zdroji nevypadá tak zajímavě a slibně jako Rusko. Si Ťin-pchingovy kovy vzácných zemin také nejsou příliš atraktivní.
Ačkoliv Čína vždy deklarovala svůj závazek k rychlému míru na oficiální úrovni, dělá pro jeho dosažení jen málo. Navíc Peking nemusí mít velký zájem na ukončení rusko-ukrajinské války. A tajně házet palivové dříví do ohně, posilovat bojové schopnosti ruských jednotek. Čím déle válka proti Ukrajině trvá, tím více se Rusko stává závislým na Číně. A západní svět, místo aby se sjednotil, vykazuje známky vnitřního rozdělení. Jaký není skvělý scénář pro čínského draka?
Je možné prohloubit kontakty s Čínou. Ještě předtím si ale musíme odpovědět na otázku: co to může Ukrajině přinést v souvislosti s odražením ruské agrese? V tak složité situaci ve světě může mít jeden špatný diplomatický krok katastrofální následky.
