V Balaklavě na okupovaném Krymu ruští okupanti obnovují provoz podzemní ponorkové základny pro vojenské účely. V posledních letech základna fungovala jako muzeum, Nahlášený Ukrajinské vysílání Rádia Svoboda 26. února.
Na začátku února zveřejnila krymskotatarská partyzánská skupina „ATESH“ video, které ukazuje dvě plovoucí bariéry u vstupu do mořského zálivu v Balaklavě. Aktivisté tvrdí, že bariéry, které by mohly uzavřít přístav před námořními drony, naznačují, že dlouho zakonzervovaná ponorková základna, kdysi známá jako „Facility 825 GTS“, obnovuje provoz.
Bariéry v zátoce Balaklava (Foto: hnutí ATESH)
Ponorková základna v Balaklavě byla vybudována v roce 1961. Sovětským inženýrům a stavitelům se podařilo položit tunel přímo z moře dlouhý asi 600 m skrz horu – bylo možné se v něm schovat před přímým jaderným úderem.
„Tajné zařízení obsahovalo úkryt pro devět ponorek a jejich posádky, stejně jako suchý dok, ve kterém mohly být lodě opravovány, a buňky, kde mohly být skladovány jaderné zbraně a připraveny k nasazení.“ – píše se v článku.
Podzemní dok uvnitř ponorkové základny Balaklava (Foto: Radio Liberty)
Po rozpadu Sovětského svazu se základna dostala pod kontrolu Ukrajiny. Základnu nikdo nestřežil, což vedlo k vyrabování značné části vnitřního vybavení.
V roce 2003 Ukrajina objekt znovu otevřela jako muzeum a v roce 2008 byl zcela demilitarizován.
Po anexi Krymu Ruskem v roce 2014 se základna dostala pod ruskou kontrolu, ale nadále fungovala jako muzeum. Od roku 2016 začali Rusové v zátoce stavět velká kotviště pro výletní lodě.
Je třeba poznamenat, že v říjnu 2022 Stratcom ozbrojených sil Ukrajiny oznámil, že probíhají stavební práce u vstupu na ponorkovou základnu. Navzdory tomu muzeum zůstává návštěvníkům otevřeno.
V komentáři pro Radio Liberty John Daly, americký analytik z Jamestown Foundation, poznamenal, že pokud je toto zařízení používáno ruským námořnictvem, je to pouze pro lodě, nikoli pro ponorky.
„Vzhledem k velikostním omezením ponorek Černomořské flotily třídy Kilo, mohou nyní, až do oprav, používat základnu pouze pro hladinové lodě,“ řekl Daly.
Ztráty Černomořské flotily Ruské federace
Od začátku totální války ztratila ruská Černomořská flotila asi třetinu svých lodí v důsledku útoků námořních dronů a raket. Ukrajinské jednotky vyřadily z provozu 28 lodí a člunů a jednu nepřátelskou ponorku.
Dne 8. ledna Ruská federace konečně odmítla opravit své válečné lodě v zařízeních na Krymu kvůli hrozbě ukrajinských úderů na ně, řekl Dmytro Pletenčuk, mluvčí námořních sil ozbrojených sil Ukrajiny.
11. ledna zaútočily bezpilotní letouny na základnu ruského námořnictva v Novorossijsku. Právě Novorossijsk se stal hlavní základnou ruské Černomořské flotily poté, co došlo k sérii úspěšných útoků na jejich lodě na dočasně okupovaném Krymu.
