Moderní válčení vyžaduje zvládnutí pokročilých technologií. A to není rozmar, ale otázka přežití pěšáka, ženisty, zdravotníka nebo dělostřelce. Technologická převaha je jedním z hlavních faktorů, které umožňují porazit většího nepřítele na bojišti. A proto pozemní síly ozbrojených sil Ukrajiny rozvíjejí tento směr jako jednu z priorit.
Žádný high-tech systém však nebude schopen fungovat v bojových podmínkách bez lidí – vyškolených a motivovaných vojenských specialistů.
Onehdy se konala druhá promoce ve Škole pozemních robotických systémů, která byla nasazena za pomoci charitativní nadace Dignitas jako součást jednoho z výcvikových středisek pozemních sil. Jeho absolventi získali to nejdůležitější: znalosti a dovednosti v používání různých pozemních robotických systémů (NRK) v moderním boji. Jakmile druhá absolventka obdržela své certifikáty, třetí skupina budoucích specialistů NSK se již připravuje na zahájení vzdělávání. Většina z nich jsou smluvní dobrovolníci, kteří vstoupili do armády s pomocí náborové platformy Drone Force.
Voják dokončil studium na škole pozemních robotických systémů. Fotografie: Jevhen Solonina
Robotické plošiny minimalizují ztráty
NRK mají poměrně širokou funkčnost a co je důležité, minimalizují ztráty personálu v boji, vysvětluje ředitel školy major Vadym Kushch.
„Robotický komplex plní různé funkce. Jedná se o logistiku (poskytování potravin, vody a munice personálu), evakuaci raněných, zaminování potenciálních oblastí, odkud se může nepřítel přesunout. Kromě toho může NRK střílet z kulometů různých typů a ráží. Například několik robotů vstoupí do pozice a způsobí škodu okupantům a teprve poté se tam vydá útočná skupina uklidit,“ řekl Vadym Kushch.
Použití župan snižuje ztráty. Artema Gvozdková
Kurz operátora NSK trvá několik týdnů a pokrývá všechny základní aspekty, které by měl operátor robota znát. Major Kushch identifikuje tři nejdůležitější fáze přípravy.
„Jedná se o podporu pozemního robota s vícerotorovým dronem (koptérou), výcvik navigátorů NRK a koordinovanou práci osádek těchto komplexů. Jak to vypadá: jedna stíhačka ovládá helikoptéru, která doprovází pozemního robota, ukazuje „obraz“ své práce a prostředí. Druhý spravuje NRK, třetí má na starosti sledování, které trasu vykresluje pomocí speciálního softwaru,“ vysvětlil Vadym Kushch.
Major Vadym Kushch. Fotografie: Jevhen Solonina
Několik kadetů mezitím ukazuje schopnosti malých robotických systémů: jeden z nich dokáže dopravit vše potřebné na pozice a druhý má funkci dálkového těžby a za určitých podmínek může fungovat jako kamikadze – dopravit masivní výbušné zařízení do určitého bodu a vyhodit do povětří důležitý cíl.
Co všechno „bojoví roboti“ dokážou?
Poblíž hustých houštin je zaparkováno čtyřkolové „monstrum“ – ženijní dron Ratel S, schopný vzít na sebe až 45 kilogramů hmotnosti. Například nezávisle vyřadit na „nulu“ a umístit tankové miny, aby byl pravděpodobný mechanizovaný útok Rusů jasný, ale krátkodobý.
Jeden z kadetů zvedl „robota“ přes palubu, aby zkontroloval podvozek, a pak ho spustil zpět a posadil se na něj a čekal na povel k výcvikové jízdě. Nedaleko malý, ale výkonný dron, kterému vývojáři a bojovníci říkají „Šváb“, ovládaný dálkovým ovládáním přes anténu a (nebo) opakovač, vesele překonává nerovnosti terénu na loňské trávě a v terénu.
„Může takto cestovat několik kilometrů a vrátit se zpět na jedno nabití,“ vysvětluje kadet přezdívaný „Paladin“, aniž by vzhlédl od dálkového ovladače.
Voják během výcviku. Fotografie: Jevhen Solonina
Po pauze „Paladin“ hovoří o roli robotických systémů v boji a o některých nuancích, které si osvojil během profesionálního výcviku.
„Použití NRK je méně pravděpodobné, že personál bude zraněn při plnění bojové mise. Například je možné nepoužít bojová obrněná vozidla s posádkami k zajištění logistiky v první linii. Dodávku munice a podobně bude provádět robotická platforma, – říká Paladin, zatímco jím ovládaný šváb krouží kolem s prázdnou plechovkou od energetického inženýra vzadu, – Další příklad: inženýři nemusí lézt do šedé zóny před pěchotou, aby mohli minovat. Kluci s dálkovým ovládáním budou sedět v příkopu nebo zemljance, dokud robot neodnese a neumístí „dárky“.
Kadeti a jejich instruktoři jmenují několik hlavních úkolů, které mohou pozemní systémy provádět na dálku, namísto pěchoty a obrněných vozidel:
- logistika v první linii;
- evakuace raněných;
- krytí ukrajinských pozic palbou z kulometů nebo granátometů;
- těžební;
- účast na útoku na nepřátelské pozice (další „robot“ je instalován na kolovém robotickém systému – dálkově ovládané kulometné věži);
- průzkum společně s bezpilotními letouny.
Kadeti s instruktory se cvičí k plnění bojových misí. Fotografie: Artem Gvozdkov
„Pokud nepřítel zaútočí na naše pozice, začne se na něj střílet z kulometů. Okupanti si myslí, že pozice s ukrajinskou kulometnou posádkou je před nimi. A to je robotický systém s kulometem. Naši bojovníci pracují na dálku, v relativním bezpečí, nepřítel byl oklamán a utrpí ztráty,“ vysvětluje Paladin.
Svého železného „bratra“ zaparkuje poblíž pickupu, v jehož kufru se robot vrátí k jednotce a začne se nabíjet.
Absolventi Školy pozemních robotických systémů již odešli ke svým brigádám a praporům. Po koordinaci bojů budou se svými věrnými železnými „bratry“ bojovat proti ruskému okupantovi, který bude čelit mnoha pekelným překvapením.
Hlavní foto Artem Gvozdkov, 1 Centrum pro informační a komunikační podporu pozemních sil
