V sobotu 18. ledna poblíž památníku Tarase Ševčenka v centru Lvova uspořádali příbuzní válečných zajatců a pohřešovaných osob shromáždění pod heslem „Vraťte všechny“. Akce se zúčastnilo několik stovek lidí. Uprostřed náměstí příbuzní armády nainstalovali prázdné židle, na jejichž podbíječích visely vojenské uniformy a také cedule s nápisy vyzývajícími obránce k návratu domů. Organizátory vzpomínkové akce byli příbuzní vojáků z 24. a 63. samostatné mechanizované brigády. Akce se konala pod heslem „Bring Everyone Back“.
„Každý den my, příbuzní pohřešovaných, čekáme na telefonát, že náš syn nebo manžel je naživu, ale telefon je tichý. To trvá týdny, měsíce a dokonce roky. Nejhorší je, když vám zavolají a řeknou, že je tam test DNA,“ řekla Halyna, manželka pohřešovaného vojáka Ihora Hvozda.
Akce-připomínka válečných zajatců v centru Lvova.
Halyna Hvozd zdůrazňuje, že na akci přišla nejen jménem svého manžela, ale také jménem všech vězňů a pohřešovaných vojáků. Vyzvala, aby se nezapomínalo na ty, kteří zemřeli při obraně své rodné země.
„Chci vzpomenout na ty, kteří darovali nejvíce – darovali své životy pro Ukrajinu. Prosím všechny, aby si vzpomněli na ty, kteří již nejsou, a pomohli těm, kterým ještě můžeme pomoci. Aby se později nestyděli za to, že jsme je nemohli zachránit: nemohli jsme je včas vrátit, nemohli jsme je najít, nemohli jsme je důstojně pohřbít,“ uvedla Halyna Hvozdová.
Olga Pasteurová je manželkou pohřešovaného vojáka ze 46. útočné brigády. Už více než dva roky neví, kde je její manžel.
„736 dní jsou dva roky a pět dní. Toto je kalendář mé rodiny, který běží od ledna 2023 od chvíle, kdy se mi manžel přestal ozvat. Takový výpočet provádí každá zde přítomná rodina. Vědět, že váš blízký je v zajetí, i když informace nejsou potvrzeny Červeným křížem, je po životě v neznámu velkým luxusem. Navíc pohřbít svého blízkého je také luxus. Prověřujeme všechny možné seznamy vězňů a fotografie mrtvých v naději, že najdeme alespoň nějaké informace,“ řekla Olha Pasteurová.
Žena zdůraznila, že takové akce jsou potřebné pro zachování památky obránců a také vyzvala občany, aby se nebáli slz příbuzných válečných zajatců a pohřešovaných osob. Podle Olhy Pasteur byste se neměli bát projevit podporu a připojit se k akcím.
Děti během akce v sobotu 18. ledna 2025.
Do akce se zapojila i Daria Bondarová, manželka pohřešovaného vojáka. Poznamenala, že četná zmizení vojáků společné útočné brigády Národní policie „Ljut“ v bojích o Bohdanivku, Kurďumivku, Kliščijivku a Toretsk zůstávají mimo pozornost veřejnosti.
„Jsme nuceni bojovat o to, abychom věnovali pozornost osudu našich příbuzných na vlastní pěst. Jsme tu proto, abychom vám připomněli, že každá pohřešovaná osoba není statistika nebo čísla ve zprávách. To je něčí dítě, otec, manžel, bratr. Nemlčte, vyslovujte jejich jména, pište o jejich osudech. Podpořte rodiny, které každý den čekají i na sebemenší zprávy. Policisté z přepadové brigády „Ljut“ pro nás nezmizeli, protože si na všechny pamatujeme. Každý příběh musí být vyslechnut. Je to nezbytné nejen pro mě jako manželku vojáka, nejen pro jejich rodiny, měla by to potřebovat celá země,“ řekla Daria Bondarová.
Nutno dodat, že další vzpomínková akce pro válečné zajatce se bude konat před Ševčenkovým pomníkem v neděli 19. ledna ve 13:00. Organizují ji rodiny vojáků mariupolské posádky.
Připomeňme, že poslední výměna válečných zajatců se uskutečnila 15. ledna 2025. Poté se na Ukrajinu vrátilo 25 vážně nemocných a zraněných vojáků, včetně obránců Mariupolu a bojovníků, kteří bojovali v Doněcku, Charkově, Záporoží a Chersonské oblasti. Domů se vrátili zejména dva obránci ze Lvovské oblasti – pohraniční stráž Vasyl Ciškevyč a mariňák Oleh Chomič.
