Díky vnější pomoci se ukrajinské ekonomice podařilo udržet si určitou odolnost a přizpůsobit se fungování v podmínkách velké války. Za vnější fasádou stability a iluzí kontrolovatelnosti se však odehrávají procesy, které naznačují hromadění strukturálních problémů a růst nebezpečných nerovnováh.
Na první pohled se zdá, že není důvod se příliš znepokojovat. Po rekordním poklesu o 29,1 % v roce 2022 začala ekonomika postupně růst. V roce 2023 se HDP zvýšil o 5,3 %. A v roce 2024 se předběžně očekává růst ve výši téměř 4 %. To nejsou špatná čísla na totální válku a zchátralou energetickou infrastrukturu.
Stojí však za to věnovat pozornost některým nuancím. Růst ekonomiky v loňském roce vykazoval klesající tendenci. Pokud se v prvním čtvrtletí roku 2024 HDP zvýšil o 6,5 %, pak ve druhém – o 3,7 %. A v červenci až září růst zpomalil na 2 %. Ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2024 se reálný HDP země ve třetím čtvrtletí zvýšil pouze o 0,2 %. Údaje za čtvrté čtvrtletí zatím nejsou k dispozici. Existují však náznaky, že čísla budou ještě pesimističtější. Tento hospodářský růst se navíc odehrává na pozadí extrémně nízké srovnávací základny po totální ruské invazi.
V roce 2025 odborníci neočekávají výrazné ekonomické oživení v Ukrajině. MMF předpovídá růst ukrajinského HDP na 2,5 %, inflaci na 7,5 % a směnný kurz dolaru na 45 hřiven. A to za předpokladu, že země nebude trpět vážnými problémy nebo zhoršením situace na frontě.
Průmysl je v obtížné situaci. V roce 2022 průmyslová produkce klesla o 44 %. Ukrajinský průmyslový sektor byl těžce zasažen ničením energetických kapacit, rostoucími cenami elektřiny, narušením dodavatelského řetězce, náklady na logistiku, odlivem kvalifikovaného personálu a nedostatkem pracovních sil. Kromě toho byly některé velké průmyslové podniky zničeny nebo zajaty nepřítelem. Částečné oživení výroby v letech 2023 a 2024 není schopno kompenzovat katastrofální propad v prvním roce velké války.
Válka nemohla dát impuls k postupnému snižování surovinové orientace ukrajinské ekonomiky. Stejně jako dříve jsou klíčovými položkami ukrajinského vývozu potraviny (zejména obilí), kukuřice, ropa a železné a neželezné kovy. V roce 2023 na tyto dvě pozice patřil téměř 75 % veškerého ukrajinského exportu. Navíc se podíl kovů oproti roku 2021 více než zdvojnásobil a podíl potravin se zvýšil ze 43,9 % na více než 63 %. Schodek zahraničního obchodu se zbožím se v roce 2023 zvýšil 2,5krát na 27,4 miliardy dolarů.
Za první pololetí roku 2024 byl proveden vývoz zboží vytvořený 19,6 miliardy dolarů a dovoz – 33,2 miliardy dolarů. Záporné saldo zahraničního obchodu činilo 13,6 miliardy dolarů. Do konce roku 2024 se může deficit zahraničního obchodu zvýšit na více než 30 miliard dolarů. Struktura ukrajinského vývozu si v roce 2024 zachovává stejný surovinový a zemědělský charakter, což je známkou zaostalé ekonomiky. Například podíl hotových potravinářských výrobků vyvážených mimo Ukrajinu činí pouze 9,7 %. Třetinu ukrajinského vývozu tvoří produkty rostlinného původu, zejména obiloviny – více než 26 %, tuky a oleje – 15,7 %. Pouze 3,7 % ukrajinského vývozu tvoří stroje a zařízení.
Situace ve finančním sektoru je nejednoznačná. Na jedné straně je po kolapsu v roce 2022 stále možné vyhnout se vážné devalvaci hřivny. Ale plíživý proces pádu národní měny stále pokračuje. Ukrajině se daří zabránit kolapsu finančního a rozpočtového systému jen díky zahraniční pomoci.
Devizové rezervy Ukrajiny se během roku 2024 zvýšily o 8 % na 43,8 miliardy USD. V loňském roce Ukrajina obdržela seriózní globální finanční podporu – asi 42 miliard dolarů. Největší finanční pomoc přišla od Evropské unie – 17,5 miliardy dolarů, Spojených států amerických – 6,8 miliardy dolarů, Světové banky – 6,1 miliardy dolarů, MMF – 5,3 miliardy dolarů, Japonska – 4,3 miliardy dolarů, Kanady – 1,8 miliardy dolarů. V roce 2025 Ukrajina očekává, že od mezinárodních partnerů obdrží dalších asi 38 miliard dolarů. Tato částka by měla stačit k tomu, aby se zabránilo ekonomickému kolapsu a kolapsu veřejných financí.
Rozpočtové výdaje Ukrajiny v roce 2024 činily 3 biliony 350 miliard hřiven. Pro rok 2025 se počítá s výdaji státního rozpočtu ve výši 3 bilionů 990 miliard hřiven. Stát přitom plánuje shromáždit pouze 2,32 bilionu hřiven. Zbytek bude muset být pokryt vnější pomocí. Největší položkou nevojenských výdajů v rozpočtu na rok 2025 bude obsluha veřejného dluhu. Vláda plánuje utratit 480 miliard hřiven na výplatu úroků z interních a externích půjček. Mezitím stát Ukrajinský dluh roste a již dosáhl 160 miliard dolarů. Velmi brzy se může rovnat ročnímu objemu HDP.
Inflace se stala novým problémem pro vládu i Ukrajince. Po prudkém skoku v cenách v roce 2022 se podařilo poněkud zkrotit. Ve druhé polovině loňského roku však růst cen zboží a služeb opět zrychlil. V listopadu dosáhla oficiální inflace meziročně 11,2 %. Zatímco v květnu byla jeho hodnota 3,3 %. Přestože klíčová úroková sazba NBU překračuje úroveň růstu cen a je nyní stanovena na 13 %, nedokázala zabránit prudkému inflačnímu skoku. Lze konstatovat, že politika Národní banky a vlády v oblasti kontroly cen selhala.
V roce 2024 vyšlo najevo, že ukrajinská vláda se vydala směrem ke zvýšení fiskálního a daňového zatížení podniků a obyvatelstva. Ještě dříve se zvýšil objem odpočtů od územních komunit v Kyjevě. Zejména daň z příjmu fyzických osob (PIT) z platů vojenského personálu a policistů byla odváděna do zvláštního fondu státního rozpočtu z místních rozpočtů. Díky tomuto zákonu se očekávalo, že v roce 2024 bude na drony a další zbraně vyčleněno dalších 96 miliard hřiven. Realita se ale ukázala být trochu jiná. Protože značná část těchto prostředků prostě nebyla vyplacena.
Na konci loňského roku, poprvé od začátku totální invaze, se úřady uchýlily ke zvýšení daní. Vojenská daň se zvýšila z 1,5 % na 5 %. Od 1. ledna 2025 budou živnostníci třetí skupiny platit navíc 1 % z příjmu. A podnikatelé z jiných skupin – 10 % minimální mzdy v Ukrajině. Takové kroky úřadů jsou diskutabilní. Protože podnik je již nyní v obtížné situaci a není si jistý budoucností. A reálné příjmy obyvatelstva klesají kvůli vysoké inflaci.
Během roku 2024 bylo v Ukrajině uzavřeno téměř 210 tisíc živnostenských firem, což je nejvyšší číslo za posledních pět let. Růst uzavřených živnostenských společností v loňském roce činil více než 32 %. Většina podnikatelů přestala pracovat v maloobchodním a IT sektoru. Odborníci označují za důvody hromadného uzavření ekonomické potíže, změny v daňové legislativě a migrační procesy. Zajímavé je, že v prvním roce totální války v Ukrajině přestalo pracovat pouze 82 tisíc živnostníků. To, že se podnikatelům nelíbily daňové inovace úřadů, nepřímo potvrzuje i statistika uzavřenosti: vrchol ukončení podnikatelské činnosti byl zaznamenán v posledním čtvrtletí roku. Právě v době, kdy Nejvyšší rada podpořila daňové změny.
Ukrajinská ekonomika v současné době funguje. Její strukturální nerovnováhy však přetrvávají a prohlubují se. Závislost státního rozpočtu na vnější podpoře vytváří další rizika. Zrychlený růst cen, který se opět vymkl kontrole, zvyšuje míru sociálního napětí. A diskutabilní rozhodnutí úřadů ve vás vyvolávají obavy a pochybnosti o jeho profesionalitě.
