Svět se nadále otřásá a bouří jak na Východě, tak na Západě. Zdá se, že Donald Trump a Vladimir Putin soupeří o to, kdo učiní senzačnější prohlášení – jeden chtěl Grónsko a Panamský průplav, druhý se „stabilizoval“ a „prakticky vzkvétá“. Nicméně, jak řekl klasik, slova jsou plevy. Podívejme se blíže na to, co se skutečně děje na obou stranách Atlantiku.
Minulý týden tak média informovala, že nově zvolený americký prezident vyslal jasný vzkaz evropským partnerům – Spojené státy neopustí Ukrajinu pojmenovanou po Trumpovi. Samozřejmě, že pro Starý svět existovala další podmínka – zvýšit úroveň financování obrany, protože ruský problém je v první řadě vaším problémem a my jsme gen-gen v zámoří. Ale to hlavní slyšeli všichni: pomoc státu ve válce s Ruskem nebude odmítnuta, bez ohledu na to, jak moc si to mnozí v Rusku přejí.
„Stejné“ nejen proto, že je zmíněno v předchozím odstavci v souvislosti s válkou, ale také proto, že se bude dále zabývat ruskou historií. Příběh o tom, jak šéfka Centrální banky agresorské země Elvira Nabiullina náhle změnila svou vlastní mnohaměsíční rétoriku a odmítla zvýšit klíčovou sazbu a zastavila se na 21 % (na již tak vysoké úrovni 21 % – tak by to bylo správnější).
Samozřejmě nebudeme věřit Elvíře Sakhipzadovně na její slovo, které, jak již víme, není nic jiného než plevy – ale povíme si o tom, co se stalo. S Nabiullinovou i Trumpem. A vůbec, co se děje ve světě. A to je to, co se děje.
Pokud pozorně sledujete světovou politiku, posloucháte a čtete různé odborníky, politology a analytiky, narazíte na jednu frázi, která odkazuje na blízkou budoucnost Spojených států. Tato fráze zní takto, pokud ji zkrátíte na maximum: Trump je nepředvídatelný. Pravidelně se podává v různých verzích, ale podstata toho se nemění. Proto je nemožné vypočítat činy 47. prezidenta Spojených států. A pak najednou vidíme, že celkem předvídatelně a logicky signalizuje Evropě – Ukrajinu neopustíme, ale měli byste o tom přemýšlet i tam. Co se stalo s panem Donaldem J. Trumf?
A vlastně nic zvláštního. Právě se blíží začátek jeho druhého funkčního období. Kdy bude nutné nejen a ne tolik dělat hlasitá prohlášení, ale také pracovat. A pak se ukázalo (ve skutečnosti ne – ukázalo se, že ne dnes, ale budiž to tak pro krásu hry), že ve světě, v první řadě v geopolitickém světě, je situace poněkud komplikovanější než Trumpovo „Chci to takhle“ nebo „Já to tak nechci“.
Jednoduše řečeno, existují určitá schémata, určité mechanismy, které řídí geopolitický vesmír, na které má dokonce i prezident Spojených států poněkud omezený vliv. Přesněji řečeno, může jít proti těmto mechanismům – ale bude to podobné, jako když se někteří ukrajinští řidiči snaží jít proti fyzikálním zákonům. Určitě jste viděli důsledky takových rozhodnutí na okrajích našich silnic? Takže.
V geopolitice je situace ve skutečnosti zatraceně podobná. Srovnejte dvě asijské války – korejskou válku a válku ve Vietnamu. V jednom z nich Spojené státy udělaly to, co se od nich očekávalo jako od vůdce svobodného světa – bránily demokracii. V druhém, budeme nazývat věci pravými jmény, jsme se této demokracie vzdali. V důsledku toho se komunistická horda zastavila na Dálném východě a Korejská republika je nyní jedním z asijských tygrů a jednou z bašt svobodného světa. A v jihovýchodní Asii byl zničen nejen nedokonalý a zkorumpovaný, ale stále ještě budoucí ostrov svobodného světa, ne, tam také světový komunismus dosáhl velmi důležitého vítězství, aby posílil svůj vlastní vliv nejen v regionu, ale i na celé planetě. A Spojené státy upadly do krizové vlny, kterou se podařilo překonat pouze jedinečnému prezidentovi posledních 60 let, Ronaldu Reaganovi. (Mimochodem, pokud jste to nevěděli, pak nejslavnější slogan jeho kampaně je stejný: Udělejme Ameriku znovu velkou, Trump si vypůjčil od Reagana.)
Protože když jdete proti těmto globálním geopolitickým zákonům a mechanismům, vytváříte si problémy. A čím radikálnější bude váš odpor k těmto zákonům, tím vážnější problémy budete mít. A postoj „přestaňte podporovat Ukrajinu“ – zde, omlouvám se za nedobrovolné vlastenectví, není nikde radikálněji možné. Protože právě v Ukrajině (stejně jako v Izraeli) se rozhoduje o budoucnosti svobodného demokratického světa. A vzdát se těchto zemí bude znamenat vzdát se budoucnosti tohoto světa. A také na své vlastní.
Proto jsme svědky tak údajně nečekané proměny Trumpových postojů. Jde jen o to, že volby skončily. A práce začíná. Tvrdá práce – nikdo nemůže zastavit válku za 24 hodin. Dokonce i on. (A dokonce i Putin, abych byl upřímný.) Proto, ať se vám to líbí nebo ne, budete brát v úvahu zákony geopolitiky, ty mechanismy, které vytvořili a změnili naši předchůdci a díky kterým je náš svět držen.
Mimochodem, pro milovníky konspiračních teorií jsou to právě tyto nepsané, ale neméně vlivné zákony, které ve skutečnosti řídí svět. Ne nějací „reptiliáni“, „Židé“ nebo někdo jiný – ale mechanismy vytvořené lidmi předchozích generací. Mechanismy, které umožňují světu neumírat v nekonečných válkách, ale žít a dokonce se někam pohybovat. Možná ve světlé budoucnosti. Alespoň já tomu chci věřit.
A nyní se přesuňme od Trumpa k Putinovi. Protože, jak jste možná uhodli a bez mého pobízení, bylo to rozhodnutí šéfa Kremlu, které diktovalo Nabiullině postoj upustit od očekávaného zvýšení klíčové sazby Centrální banky Ruské federace. A zde se ruský diktátor, na rozdíl od amerického voličského prezidenta, rozhodl jít proti nepsaným zákonům – zákonům ekonomiky.
A důvody pro Putinův krok jsou skutečně nedůležité. Ať už to byl Čemezov a spol., kdo dosáhl svého cíle, nebo se sám majitel Kremlu rozhodl nezranit své nevolníky nepříjemnými zprávami před novoročními svátky – to vše je druhotná záležitost. Hlavní věc je, že prezident-důstojník FSB se rozhodl hrát proti povaze peněz.
Tak, jak to dělali jeho mentální předkové za sovětských časů, generální tajemníci ÚV KSSS. Nebo jako Viktor Janukovyč, který během svého prezidentství po celou dobu udržoval směnný kurz dolaru a pravděpodobně si myslel, že mu to všechno proklouzne. Jak víte – jak ze sovětské minulosti z konce 80. let, tak z nedávné ukrajinské minulosti – neproklouzlo to. Prostě to nemohlo proklouznout. Pokud držíte ceny nízké, regulované státem, pokud nereagujete na situaci v ekonomice tak, jak by se mělo dělat podle těchto velmi nepsaných zákonů, dříve nebo později dojdete k nedostatku zboží, k kuponům na mýdlo a dokonce i vodku a nakonec k duchu hladovění. (Málokdo si to teď pamatuje, ale já jsem tak starý, že moskevské noviny z konce roku 1991 – začátku roku 1992 s články, že Rusko by bylo bez ukrajinských výrobků velmi smutné – to mám stále před očima). Nebo, pokud mluvíme o odlehčené verzi jména „profesora“ Jenakijeva, spalování státních rezerv a rezerv při nízkém směnném kurzu dolaru vůči hřivně se dříve či později změní ve skok ukrajinské měny na cenu diktovanou trhem. I když samozřejmě mnozí obviňují demokraty z krize na počátku 90. let a vládu Arsenije Jaceňuka z téměř bankrotu Ukrajiny v letech 2014-15. Ekonomickým zákonům je ale jedno, kdo koho obviňuje – stejně jako Newtonovy zákony nezajímá, že mu devatenácti-dvacetileté dítě nějakého bohatého tatínka ukradlo zbrusu nové německé auto příslušné značky (o čemž se už mluví jako o diagnóze i ve filmech a knihách téměř bez vtipu) a rozhodlo se okusit rychlost.
Takže pokud jde o rubl, celá ruská ekonomika se brzy stane lhostejnou k tomu, co od nich Vladimir Putin svým nelogickým politickým rozhodnutím chtěl. Protože tyto nepsané zákony Putina neposlouchají. A jeho předchůdci byli také neposlušni. A historie těchto předchůdců byla současným kremelským diktátorem špatně prostudována – pokud vůbec.
Takže, pokud nejste zcela nedostateční, pak dříve nebo později (nejlépe brzy – budete mít méně problémů) začnete jednat tak, jak vám tyto neviditelné, ale mocné mechanismy diktují. A podpoříte Ukrajinu. A budete souhlasit s Evropou. A ty nejodpornější postavy můžete ze svého prostředí odstranit. Protože jinak se velmi brzy stane to samé, co v Putinově Rusku. Nebo, pokud se vám nechce čekat, zajděte do knihovny a prolistujte si noviny za období od roku 1989 do roku 1993. Tam jsou důsledky rozhodnutí současného diktátora Ruské federace prorocky popsány v takových barvách, o kterých se ani Netflixu ani nesnilo. Úplné ponoření do doby. Ponoření, které v blízké budoucnosti čeká dnešní Rusko. Ať za to poděkují svému carovi, který rozhodl, že je silnější nejen pro Ukrajinu nebo NATO, ale i pro zákony vesmíru. No, nebyl první, kdo udělal takovou chybu, ani on a poslední…
