Polští politici plánují uzákonit účast polských občanů ve válce v Ukrajině proti Rusku. S touto myšlenkou přišla polská vládnoucí strana Občanská platforma, jejímž lídrem je premiér Donald Tusk, ale podporuje ji i opozice. Poslanci vypracovali návrh zákona o netrestání dobrovolníků, kteří brání svobodu a nezávislost Ukrajiny. To je hlášeno Rzeczpospolita.
Až dosud polští občané bojovali v ozbrojených silách Ukrajiny v Mezinárodní legii územní obrany.
«Podle různých odhadů se jedná o několik desítek lidí. Konkrétní údaje nemáme. Zdaleka největší počet zapsaných byl na začátku války v roce 2022 a největší skupinu tvořili především Ukrajinci s polským občanstvím, uvedl Pavel Suski, poslanec z Občanské platformy. – Podobný návrh zákona byl vypracován v prosinci 2022, ale neprošel: byl zablokován v Sejmu. Věříme, že nyní je ten správný čas, se kterým opozice souhlasila».
Zrušení trestu pro dobrovolníky v roce 2022 podpořila i skupina poslanců strany Právo a spravedlnost (PiS), ale tehdejší vláda se domnívala, že by to vlastenečtí voliči špatně vnímali, píše RP.
Podle polských zákonů je vstup do cizí armády nebo vojenské organizace bez souhlasu příslušného orgánu zakázán. Za tento trestný čin lze uložit trest odnětí svobody až na pět let (článek 141 trestního zákoníku).
Návrh nového zákona stanoví „milost a osvobození od trestu za zločiny a přestupky“ od 24. února 2022 do 31. prosince 2026 za vstup do řad ozbrojených sil Ukrajiny bez souhlasu příslušného orgánu v Polsku. Jedinou výjimkou bude účast ve válce na straně Ruska proti Ukrajině. Nábor a účast ve skupinách žoldáků bojujících v Ukrajině, jakož i ve skupinách podporovaných agresorem, bude i nadále trestána.
Polský občan, který se účastní bojů v Ukrajině, musí tuto skutečnost neprodleně po návratu z fronty nahlásit na Ministerstvo obrany s písemným prohlášením.
«V zájmu Polské republiky je důležité mít informace o občanech, kteří získali znalosti, dovednosti a bojové zkušenosti„, uvádí se ve zdůvodnění návrhu zákona. Autoři zdůrazňují, že dokument nevybízí polské občany k účasti na ukrajinském boji proti ruské agresi.
Poslanec za stranu Právo a spravedlnost a člen parlamentního výboru pro obranu Piotr Kaleta pochybuje, že zrušení trestů pro všechny dobrovolníky je dobrý nápad: „Myslím, že by bylo lepší a moudřejší zavést studii případ od případu. Posoudit záměry této osoby účastnit se nepřátelských akcí v Ukrajině, vyšetřit, zda neudělala něco špatného».
Místopředseda Konfederační strany Michal Wawer poznamenává, že je potřeba systémového řešení této problematiky: „Jsou války, kde by účast polských občanů byla žádoucí. A nejde jen o Ukrajinu, ale například kurdský boj za nezávislost lze vnímat i jako boj, kde by Poláci měli mít možnost se zapojit».
Návrh zákona je stále vyhodnocován odborníky. Nařízení vstoupí v platnost okamžitě po přijetí a podpisu prezidentem.
Podle Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny zemřelo v Ukrajině od začátku války již 289 zahraničních vojáků ze 46 zemí. Mezi nimi bylo 12 Poláků.
