Ukončit válku během jednoho dne je slib, který americký prezidentský kandidát za Republikánskou stranu Donald Trump připomíná Ukrajincům. Pozorný čtenář si možná vzpomene na podobné Trumpovo prohlášení týkající se Severní Koreje. V roce 2018 tehdejší americký prezident řekl, že by mohl vyřešit otázku Severní Koreje jedním rozhovorem s Kim Čong-unem. A takový Rozhovor se skutečně odehrál – v Singapuru dne 12. června 2018. Změnilo se něco? Trump se možná vyhnul velké krizi se Severní Koreou, ale nikdy nebyl schopen zabránit zemi v rozvoji jejího jaderného a raketového potenciálu. Nyní je pátou nejsilnější jadernou mocností v Asii po Číně, Rusku, Indii a Pákistánu. Zajímavé je, že Trump dokonce plánoval převzít Nobelovu cenu míru za své mírové akce, kterou jeho předchůdce Barack Obama obdržel v roce 2009.
„Než jsem nastoupil do úřadu, lidé si mysleli, že půjdeme do války se Severní Koreou. Prezident Obama řekl, že Severní Korea je naším největším a nejnebezpečnějším problémem. To už dávno neplatí – dnes v noci se dobře vyspi!“ Mluvil pak Trump.
Pro Putina je Ukrajina jen prostředkem k dosažení cíle
Není náhodou, že jsme uvedli příklad Severní Koreje. Koneckonců, tehdy, stejně jako dnes, nebyly výroky Donalda Trumpa ničím jiným než populismem.
„Rusko následuje americkou politiku jako jestřáb,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům před americkými volbami, když odpovídal na otázku ohledně připravenosti Moskvy k jednání. „Záleží na volbách ve Spojených státech,“ dodal Zelenskyj.
v Ukrajině se očekávalo, že pokud bude zvolena Kamala Harrisová, Spojené státy budou pokračovat v proukrajinské politice Bidenovy administrativy navzdory některým rozdílům, jako je zpoždění dodávek a zákaz použití západních zbraní k úderům hluboko do Ruska.
Mezitím Donald Trump, který zaujal radikálně odlišný postoj, naznačil, že přestane podporovat válečné úsilí Kyjeva, a řekl, že válku může vyřešit „za jeden den“. Podmínky mírového plánu, Nabídl jeho kandidát na viceprezidenta, J.D. Vance, se nápadně podobá Putinovu seznamu přání opustit členství v NATO a vytvořit v Ukrajině demilitarizovanou zónu.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump během setkání v New Yorku 27. září 2024. Foto: Doug Mills / The New York Times
Americká politika je na křižovatce, ale to nemusí nutně vést ke zvratu v mírových rozhovorech, říkají analytici. To lze vysvětlit tím, že nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko bylo připraveno zasednout k jednacímu stolu, bez ohledu na to, kdo skončí v Bílém domě.
„Co si Trump myslí, co může udělat, jaké má páky, není v tuto chvíli jasné, ale nemyslím si, že je to rychlý proces,“ řekl Thomas Graham, expert na ruskou zahraniční politiku a čestný člen Rady pro zahraniční vztahy.
Existuje však jeden faktor, který změny na bojišti určitě ovlivní – snížení americké pomoci, říkají západní odborníci.
„Pod jakýmkoli potenciálním prezidentem se Putin pokusí využít toho, co považuje za politickou dysfunkci ve Spojených státech, stejně jako ‚trhliny v jednotě Západu‘,“ řekl Graham v rozhovoru pro CNN.
Tyto trhliny se mohou objevit mimo jiné v důsledku snížení americké pomoci Trumpovou administrativou a snížené role USA v NATO, nebo rozkolu v americkém Kongresu. Svou roli hraje také finanční tlak na evropské spojence, stejně jako rozkol v NATO s proruskými vůdci v členských státech, jako je Maďarsko a Slovensko.
„Při absenci západní jednoty, při absenci jasné demonstrace, že Západ a Ukrajina mají společnou vizi toho, čeho se snaží dosáhnout… není důvod, aby Putin přehodnocoval to, co v tuto chvíli dělá v Ukrajině,“ dodal Graham.
Rozsah války je také příliš velký pro jednoduchá jednání mezi Moskvou a Kyjevem, říkají odborníci. Tvrdí, že jde o mnohem širší konflikt mezi Ruskem a Západem.
Pro Putina „je Ukrajina jen prostředkem k dosažení cíle a cílem je dále omezit vliv USA v mezinárodních záležitostech,“ řekl John Lough, spolupracovník Programu Rusko a Eurasie v Chatham House, mozkovém trustu se sídlem v Londýně.
„Když Trumpovi poradci vysvětlují, co se skutečně děje a že Čína hrála klíčovou roli na podporu schopnosti Ruska pokračovat ve vedení této války… může náhle velmi silně cítit, že s Putinem nezachází příliš dobře,“ řekl Lough a dodal, že Peking by bral jakékoli ústupky „jako další důkaz slabosti USA“.
Ale i když americká politika podpory Ukrajiny pokračuje na své současné trajektorii, západní spojenci Kyjeva se nezdají být připraveni poskytnout potřebnou úroveň zdrojů k dosažení velkých vítězství na bojišti.
„Věřím, že to bude pokračovat, možná s menší intenzitou, ale ještě dlouho,“ dodal John Lough z Chatham House.
Dohoda s Putinem na úkor bezpečnosti Ukrajiny a Evropy
Člen Bundestagu a zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen očekává, že volební vítězství Donalda Trumpa bude mít vážný dopad na válku v Ukrajině. Soudě podle Trumpových předvolebních prohlášení, „to nejmenší, na co bychom měli být připraveni, je, že po jeho nástupu do úřadu již nebude poskytována americká pomoc Ukrajině. A nelze vyloučit, že bude chtít uzavřít dohodu s Putinem.“ Řekl Röttgen.
Dohoda mezi Trumpem a ruským prezidentem je podle něj možná pouze na úkor bezpečnosti Ukrajiny, a tedy na úkor bezpečnosti Evropy. Po Trumpově vítězství přestane NATO také být tím, čím bylo po desetiletí. „Proto se domnívám, že evropská bezpečnost by se těmito volbami měla stát evropskou. Německá vláda na to absolutně není připravena,“ řekl Röttgen.
V současné situaci může Trump uspět pouze za Putinových podmínek. „Něco, co Putin pak pravděpodobně prodá jako částečné vítězství. Jinak nedojde k žádné dohodě,“ je přesvědčen Röttgen. Za takových okolností nebude mít Ukrajina udržitelnou suverenitu. „Bude neustále ohrožována a destabilizována Ruskem. To nedává Ukrajině žádné reálné perspektivy ani ekonomicky, ani na národní úrovni, ani z hlediska vstupu do EU a NATO,“ řekl Röttgen.
Dle analytického centra Rozhovor, očekávání, že se Trump pokusí přesvědčit strany, aby ukončily války v Ukrajině a na Blízkém východě, pravděpodobně povede ke zvýšení bojů v této zemi s cílem vytvořit to, co různé strany považují za status quo, který je pro ně přijatelnější. Centrum se domnívá, že to nevěstí nic dobrého pro humanitární krizi, která již v obou regionech vře.
Eskalace bojů v Evropě a na Blízkém východě a napětí v Asii by také mohly zhoršit vztahy mezi USA a jejich spojenci ve všech třech regionech. V Evropě panují obavy, že by Trump mohl uzavírat dohody s Ruskem prostřednictvím svých spojenců v EU a NATO a vyhrožovat jim odchodem.
To by podkopalo životnost jakékoli ukrajinské (nebo širší evropské) dohody s Moskvou. Relativně žalostný stav obranných kapacit Evropy a klesající důvěryhodnost amerického jaderného deštníku by jen povzbudily Putina k dalšímu prosazování jeho imperiálních ambicí, jakmile dosáhne dohody s Trumpem.
„Nálada v Kyjevě byla ve středu pochmurná, ale rozhodná“
Navzdory tomu, že ukrajinská vláda během americké volební kampaně opakovaně trvala na podpoře obou politických stran ve Washingtonu, bylo zřejmé, že vyhlídky na Trumpovo vítězství tíží Kyjev, píše Politico v redakčním komentáři k očekáváním od amerických voleb.
Byla to právě Trumpova Republikánská strana, která blokovala pomoc Ukrajině více než devět měsíců od října 2023 do dubna 2024, což donutilo Kyjev vyčerpat svůj válečný rozpočet a ztratit některé ze svých nejschopnějších bojovníků. „Nálada v Kyjevě byla ve středu pochmurná, ale rozhodná,“ říkají pozorovatelé.
Tymofiy Mylovanov, prezident Kyjevské ekonomické školy, napsal v Přihlásit se„Žijme v Trumpově světě. Bitcoin dosáhl svého historického maxima. Ukrajinské eurobondy by také měly vzrůst. Trh čeká na konec války v Ukrajině. Za jakých podmínek? A bude to fungovat? Uvidíme, ale jsem velmi skeptický k tomu, že válka skončí rychle, do 24 hodin, jak Trump slíbil. Rozhodně to nebude nuda.“
