25. ledna by měli fanoušci současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oslavit jeho narozeniny. Veškeré oslavy, oficiální i neoficiální, však byly zrušeny kvůli zprávám o havárii ruského vojenského transportního letounu Il-76 v předvečer. Dříve by nám takové zprávy jen přidaly na sváteční náladě. Ale ne tentokrát. Protože ruská strana tvrdí, že v době pádu bylo na jeho náletu 65 ukrajinských válečných zajatců. Je tomu skutečně tak?
Je jasné, že důvěřovat kremelským vůdcům znamená nerespektovat sám sebe. Jejich lži lze snadno identifikovat podle toho, že pohybují ústy. Je zřejmé, že lžou i tentokrát. Potíž je ale v tom, že pod touto lží mohou Rusové snadno zavraždit stejných 65 Ukrajinců nebo zakrýt svůj zločin masové vraždy spáchaný dříve.
A zde, abych pochopil situaci, se ještě jednou pokusím použít pojem post-pravda. To znamená vytvoření situace, ve které je pravda rozostřena, fakta nahrazena emocemi, realita je nahrazena touhou nebo strachem.
Pamatujete si, jak se to stalo s dalším leteckým neštěstím – MH17 v červenci 2014? Aby se zamaskovala pravda, že to byli ruští vojáci, kdo se souhlasem Vladimira Putina sestřelil osobní Boeing 777, v důsledku čehož zahynulo asi tři sta lidí, včetně malých dětí, začalo Rusko vyrábět verzi za verzí. Nezáleží na tom, že jedno si protiřečilo a bylo relativně snadné ho odhalit. Hlavní je udělat hlupáka z průměrného člověka na ulici, který to nakonec vzdá a rozhodne se, že je v podstatě nemožné dobrat se pravdy. Kreml prostřednictvím médií pod svou kontrolou vypustil padělky o ukrajinských útočných letounech, které údajně sestřelily dopravní letadlo. Dokonce i státní televizní kanál zveřejnil hrubě vytvořenou falešnou fotografii ukrajinského bojového letounu vedle Boeingu 777. Pak tu byla pohádka o „španělském dispečerovi Carlosovi“, který zázračně pracoval na ukrajinském letišti. Nakonec se objevilo tvrzení, že systém protivzdušné obrany Buk, který sestřelil MH17, patřil ozbrojeným silám Ukrajiny a ostřelování bylo prováděno z území kontrolovaného Kyjevem. Důkladné vyšetřování nejprve Bellingcatem a poté Mezinárodním společným vyšetřovacím týmem jednoznačně prokázalo, že na vině je Rusko. Vyšetřování jasně určilo vojenskou jednotku, ze které byl Buk přivezen, trasu jeho pohybu a všechny osoby, které se na zločinu podílely.
Současná situace je mírně odlišná od situace před téměř deseti lety. Oficiální ruské zdroje se v současné době jednomyslně přiklánějí k jedné verzi. Zkusme to formulovat. Vojenský transportní letoun Il-76 tak podle Rusů údajně přepravil 65 ukrajinských válečných zajatců, kteří měli být údajně vyměněni na hranicích s Charkovskou oblastí. Tak, jak se to dělo opakovaně. Ruští představitelé tvrdí, že ukrajinská strana byla předem informována o trase letadla a jeho cestujících. Ukrajinská armáda údajně navzdory tomu, že si byla vědoma situace, sestřelila letadlo systémy protivzdušné obrany, když přistávalo na letišti Belgorod. Podle Ministerstva obrany Ruské federace bylo letadlo sestřeleno ozbrojenými silami Ukrajiny s cílem „obvinit Rusko z ničení ukrajinské armády“ a údajně tak zablokovat výměnu zajatců.
Hlavní ruská propagandistka, šéfka státní televize RT Margarita Simonjanová, dokonce zveřejnila seznam ukrajinských válečných zajatců, kteří byli údajně přepadeni letadlem. Okamžitě ale dostala defekt, protože ve zveřejněném seznamu byl nalezen voják, který byl již dříve vyměněn.
Kromě toho vznikly obrovské pochybnosti o oficiální ruské verzi kvůli počtu mrtvých Rusů. Podle nich bylo 65 vězňů eskortováno pouze třemi dozorci. A co my, běžní občané, víme o přepravě vězňů letadly? Až na to, co viděli v kultovním americkém akčním filmu „Vzdušné vězení“ s Nicolasem Cagem v titulní roli. Vzpomínáte si, jak silný a dobře vycvičený konvoj doprovázel vězně? A to i přesto, že letoun byl speciálně vybaven právě pro tento účel. Byly tam klece pro zvlášť nebezpečné zločince a ostatní byli připoutáni řetězy s nohama a rukama na svá místa.
Je zřejmé, že nešťastný IL-76 neměl ani zdaleka takové vybavení, protože byl používán k různým účelům, včetně přepravy zbraní a munice. V důsledku toho musel být konvoj mnohem silnější. Podle ruských armádních předpisů by mělo být stráží nejméně pětkrát více. Zde je další velká nesrovnalost.
Pojďme dál. Skrovné údaje a videozáznamy naznačují, že sestřelené letadlo se před nárazem nepohybovalo ze severovýchodu na jihozápad, jak by to mělo být podle přiblížení, ale z jihu nebo jihozápadu na sever. To znamená, že takto by vzlétl z letiště a nepřistál. Tak proč by toto letadlo, které přiváželo vězně, muselo letět s nimi neznámým směrem.
Ano, k tomuto závěru dospěli odborníci Jsou vyrobeny z velmi omezeného materiálu, takže nemůžete nic říct s jistotou. Všechny pochybnosti o pohybu letadla by však mohla rozptýlit data z webu Flightradar. Ale ne. Protože z nějakého důvodu se letadlo pohybovalo s vypnutým transpondérem. Proč? Například proto, aby se zkomplikovalo zjišťování pravdy o příčinách katastrofy, protože tato pravda by byla pro ruskou stranu zjevně nepříjemná. Opět stejná postpravda.
Kromě výše uvedeného je zde ještě jeden alarmující bod. Faktem je, že oficiální Kreml dosud nikdy neuznal skutečnost, že Ukrajina sestřelila ruské vojenské letadlo. Navíc neposkytl informace o tom, co a jak bylo zničeno. Připomeňme si alespoň nedávné případy, kdy Rusko tvrdošíjně odmítalo uznat buď tři zničené stíhací bombardéry Su-34 nad okupovanou částí Chersonské oblasti, nebo letící radar A-50 nad Azovským mořem a tam sestřelené letecké velitelské stanoviště Il-22M11. I když ne, o posledních dvou se muselo něco říct, ale Kreml se rozhodl lhát o chybě vlastní protivzdušné obrany a sestřelení dvou důležitých a cenných letadel „přátelskou palbou“, jen aby nepřiznal, že je to záležitost ukrajinské armády.
Proč dochází k tak neobvyklé informační aktivitě o IL-76? Možná je to právě proto, že zde hovoříme o informační a propagandistické operaci.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov byl na cestě do New Yorku na setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem a zoufale potřeboval důvod, aby si mohl stěžovat na „krutost Ukrajinců“ na nejvyšší mezinárodní úrovni. Za tímto účelem byly provedeny „speciální operace“ k ostřelování Belgorodu, Doněcku a nyní letadla se zajatci. Rusko se muselo prezentovat jako oběť, aby se vina přesunula z bolavé hlavy na zdravou. A také mít argumenty, jak přesvědčit západní politiky, aby Ukrajině neposkytovali další zbraně. Protože ukrajinští vojáci údajně ostřelují mírumilovná ruská města a letadla západními zbraněmi.
Nyní k ukrajinské straně. Jaké chování by měla dodržovat? Na jedné straně bych doporučoval, abychom byli co nejzdrženlivější v hodnocení a na druhé straně byli co nejotevřenější při poskytování informací, které jsou neškodné pro naši bezpečnost. Oficiální Kyjev se zatím dopustil několika hrubých chyb při informování o incidentu v oblasti Belgorod. Zpočátku se jednalo o bravurní prohlášení o sestřelení letadla, pak byla nějak nešikovně zrušena. Což už vrhlo stín pochybností na situaci. Dále nebylo jasně řečeno, jak probíhá výměna zajatců, jaké informace ruská strana poskytla a co ne.
Jen o několik hodin později, kdy už zpráva kolovala ve všech mezinárodních médiích, se objevilo prohlášení Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny. „Dnes (24. ledna – pozn. red.) Mělo dojít k výměně zajatců, která se neuskutečnila. Podle ruské strany se tak stalo v důsledku sestřelení ruského letounu Il-76, který údajně převážel naše zajatce. V tuto chvíli nemáme spolehlivé a komplexní informace o tom, kdo přesně byl na palubě letadla a v jakém množství,“ uvádí se v prohlášení.
Obranné zpravodajství dále zdůrazňuje, že Ukrajina „nebyla informována o počtu vozidel, trasách a formách dodávek zajatců“. A že „přistání dopravního letadla v bojové zóně o délce 30 kilometrů nemůže být bezpečné“. Prohlášení končí následujícími slovy: „Na základě toho můžeme hovořit o plánovaných a promyšlených akcích Ruské federace s cílem destabilizovat situaci v Ukrajině a oslabit mezinárodní podporu našeho státu.“
V průběhu nepřátelských akcí je vojenský transportní letoun legitimním cílem pro válčící stranu. Jako například bojové vozidlo pěchoty nebo plachtou zakrytý nákladní vůz, který obvykle převáží munici. Koneckonců, do takových aut je možné naložit i válečné zajatce, kteří jsou určeni k výměně, a odvézt je na hranice. Ale pokud na to válčící stranu neupozorníte, pak se jak nákladní automobil, tak bojové vozidlo pěchoty stanou oprávněným cílem útoku.
Hlavní otázkou tedy zůstává: Varovalo Rusko před přepravou válečných zajatců konkrétním letadlem? Vše nasvědčuje tomu, že tomu tak není. Protože naše armáda by nikdy nezahájila palbu na vozidla převážející ukrajinské občany.
A zde nelze nesouhlasit s prezidentem Zelenským, že pravdu může zjistit pouze mezinárodní vyšetřování. I když je předem známo, že Rusko nedovolí normální, plnohodnotné vyšetřování. Takže znovu, budete se muset spokojit s postpravdou.
