20. října rozhodne Moldavsko o své proevropské budoucnosti. V prezidentských volbách je znovuzvolení Maii Sanduové zcela jisté. Ruská preferovaná kandidátka nebyla zaregistrována Ústřední volební komisí a další proruští uchazeči zůstávají rozděleni. Zároveň se bude konat referendum o začlenění integrace do Evropské unie do ústavy jako strategického cíle Moldavska. Její pravděpodobný výsledek posílí prezidentovu Stranu akce a solidarity (PAS) před parlamentními volbami v příštím roce.
Šance Sanduové na znovuzvolení
Na konci svého prvního funkčního období Maia Sanduová, navzdory formálně omezeným pravomocem prezidentského úřadu, ve skutečnosti stojí v čele Strany akce a solidarity (PAS), která má většinu v parlamentu a kontroluje kabinet ministrů Dorina Receana. Předvolební průzkumy ukazují, že je favoritkou nadcházejících voleb – podle zářijových průzkumů pravděpodobně získá v prvním kole 25-36 % hlasů, ale ve druhém kole snadno porazí jakéhokoli kandidáta.
Současný prezident se v očích veřejnosti stal osobním garantem realizace proevropských aspirací Moldavska. Paradoxně to usnadnila ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Změnila postoj většiny vedoucích představitelů EU, kteří se dříve domnívali, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii může o členství požádat kterákoli evropská země, a zároveň dali jasně najevo, že na takovou vyhlídku v dohledné budoucnosti není naděje. V důsledku toho Moldavsko v březnu požádalo o členství, v červnu 2022 získalo status kandidátské země a v prosinci 2023 se vedoucí představitelé EU rozhodli zahájit jednání. Image Sanduové a její proevropské nálady posílily návštěvy lídrů Evropské unie v Kišiněvě, které probíhají od konce léta a přinesly s sebou nejen přísliby přistoupení, ale také finanční prostředky na podporu reforem – zejména 10. října Ursula von der Leyenová oznámila přidělení 1,8 miliardy eur investic na hospodářský růst a veřejné služby v Moldavsku.
Sanduová a PAS zcela ovládají prozápadní segment politické scény a vytlačují všechny ostatní skupiny na okraj. V důsledku toho i nezávislý kandidát Andrei Năstase, který kritizuje úřadujícího prezidenta a vládu za chybné odhady, bývalý vůdce Platformy důstojnosti a pravdy, s níž PAS dříve vytvořila volební koalici, může ve volbách počítat s podporou 0,5-3,5 %. Ion Ceban, populární starosta Kišiněva, který je sice proevropský politik, ale je skeptický vůči Sanduové a apeluje na středolevé voliče, zejména rusky mluvící, se neodvážil zahájit kampaň.
Sanduová oznámila, že její prioritou bude i nadále boj proti korupci a zlepšování blahobytu Moldavanů prostřednictvím urychlení hospodářského rozvoje a investic do dopravní infrastruktury, nemocnic, škol a komunitních center. Ujišťuje, že do roku 2030 bude minimální důchod v Moldavsku odpovídat 171 eurům, minimální mzda bude 520 eur a průměr bude 1300 eur. Prezident zdůrazňuje, že pouze členství v EU zajistí hospodářský rozvoj země a zaručí její stabilitu a bezpečnost. Je to reakce na proruský narativ, že evropská integrace povede k zapojení Moldavska do války s Ruskem. Sanduová, bojující proti propagandě a dezinformacím, se také zaměřuje na rusky mluvící (asi 14 %) obyvatelstvo Moldavska a poskytuje rozhovory médiím v ruštině.
Nepřekonatelné problémy
Receanova vláda tvrdí, že jejím cílem je členství v EU do roku 2030, i když i mnohem lépe připravenému Polsku trvalo pět let, než uspořádalo přístupové rozhovory. Reformy v Moldavsku mezitím postupují pomaleji, než veřejnost očekává. Problémem zůstává strukturální slabost institucí, protože některá ministerstva zaměstnávají sotva několik desítek lidí. Nízké platy zvyšují náchylnost ke korupci a odrazují odborníky od práce ve veřejném sektoru. Zvláštní výzvou je reforma soudního systému, která naráží na odpor ze strany soudní obce a státních zástupců, což je klíčovou podmínkou účinného boje proti korupci. Právě nedostatek ohromujících úspěchů v boji proti korupci a oligarchickému systému je hlavním předmětem kritiky Sanduové v současné kampani.
Situaci zhoršuje neefektivita ekonomiky: HDP v roce 2024 dosáhne pouze 94,8 % úrovně z roku 1991, posledního roku existence SSSR, a počet obyvatel se od té doby snížil o třetinu. Pokusy PAS oživit ekonomiku, která by přispěla k růstu blahobytu, byly paralyzovány ruskými akcemi. Se začátkem topné sezóny 2021 Moskva jednostranně přerušila dodávky plynu do Moldavska, což způsobilo energetickou krizi a sociální nepokoje. Další výzvy pro ekonomiku způsobila ruská invaze na Ukrajinu. PAS z toho vyšel s trochou krve a dokonce posílila odolnost země vůči ruskému vlivu. To však ovlivnilo peněženky občanů: reálné mzdy se mezi lety 2021 a 2023 zvýšily pouze o 0,2 %.
Referendum o vstupu do EU
Souběžně s prezidentskými volbami se bude konat referendum, které Sanduová vyhlásila již v prosinci 2023. Bude na rozhodnutí, zda do preambule ústavy zařadí „evropskou identitu národa“, zda integraci s Evropskou unií zařadí jako prioritní cíl Moldavska a zda doplní kapitolu definující postup přijetí smlouvy o přistoupení k EU. Podle Sanduové by to nemělo být jen výrazem aspirací lidí, ale také skutečnou zárukou udržení proevropského kurzu země, i když se k moci dostanou proruské strany.
Proevropský výsledek referenda by měl sloužit jako argument pro orgány při vyjednávání se Západem, na jejichž podpoře závisí nejen průběh reforem, ale i životaschopnost moldavské ekonomiky. Bude také sloužit k mobilizaci voličů před parlamentními volbami v létě 2025, protože podle současných průzkumů sice PAS zvítězí jako největší strana, ale již nezíská nezávislou většinu a může předat moc proruským skupinám. Žádné ústavní ustanovení v takové situaci nezaručí skutečně proevropský kurz a reformy. Jasně to ukázaly vlády vytvořené Stranou komunistů a prezidentem Vladimirem Voroninem v letech 2001-2009, Aliancí pro evropskou integraci v letech 2009-2016 a konečně oligarchou Vladem Plahotniucem v letech 2016-2019. Všichni, schovávaní za prázdné fráze, deklarovali svou touhu přiblížit se EU, ale ve skutečnosti si přivlastnili stát a posílili oligarchický a zkorumpovaný systém.
Moldavské agentury pro výzkum veřejného mínění zaměřené na prezidentské volby obvykle ani nevznášejí otázku referenda. Výjimečně tak učinila společnost iData v polovině září. Podle průzkumu by 46 % občanů podpořilo změnu ústavy a 39 % by bylo proti. Kromě Sanduové a PAS se ke kampani za proevropskou volbu připojily také malé strany. Jedinou významnou skupinou je mimoparlamentní Národní alternativní hnutí (RNA) kišiněvského starosty Iona Cebana. Apeluje na středolevé voliče, kteří jsou vůči Sanduové skeptičtí, stejně jako na rusky mluvící voliče a doufá, že mu to pomůže posílit stranu a překonat pětiprocentní bariéru ve volbách v příštím roce. To by umožnilo RNA stát se jediným uskupením, s nímž by PAS mohla uvažovat o vytvoření koalice, pokud by chtěla zůstat ve vládě.
Proruští odpůrci evropské integrace, kteří váhají mezi výzvou k bojkotu a hlasováním proti ústavním změnám, vystupňovali svou dezinformační kampaň. Tvrdí, že Moldavsko může navázat přátelské vztahy s Ruskem a získat přístup na jeho trhy a levný plyn. Zároveň obviňují vládu, Sanduovou a PAS, podporované Evropskou unií, že umožnily invazi LGBT+ komunit do země, Rumunska a válku s Ruskem. Moldavská pravoslavná církev, která je podřízena Moskevskému patriarchátu a ke které se hlásí většina Moldavanů, hraje v tomto příběhu také roli. Její kněží varují, že Sanduová povede zemi k morální zkaženosti a po vzoru Ukrajiny se pokusí rozbít pravoslavné církevní struktury.
Proruská, ale rozdělená
Proruská opozice je sice silná, ale nepodařilo se jí sjednotit a nominovala několik kandidátů. Důvodem jsou nejen ambice a dlouhodobé nepřátelství, ale také nedostatek jednoznačné podpory toho či onoho kandidáta z Moskvy. Možná je tento postoj výsledkem očekávání, že nikdo nemá šanci konkurovat Sanduové, takže nemá smysl plýtvat energií a zdroji a navíc riskovat ostudnou porážku. Rusko může na tyto volby pohlížet jako na test různých strategií, včetně toho, že kandidáti používají proruský narativ různé míry intenzity. To samozřejmě neznamená, že Moskva se jen dívá. Pokračuje v rozsévání propagandy a dezinformací prostřednictvím mluvčí ministerstva zahraničí Marie Zacharovové, drobných špionů a internetových trollů. Moldavské služby blokují stále více webových stránek, ale stále se jedná o boj s větrnými mlýny.
Vasilu Boleovi, který se mohl stát hlavním favoritem Ruska, nebylo umožněno se voleb zúčastnit. Moldavská ústřední volební komise odmítla zaregistrovat jeho volební blok Pobeda a obvinila ho z finančních nesrovnalostí a formálních chyb. Bolea se stále snažil obcházet zákon a kandidovat jako nezávislý kandidát, přestože patřil ke straně Obroda (Renaştere), která je spolu se stranou Shor (v Moldavsku zakázanou) a Alternativními a záchrannými silami Moldavska součástí bloku. Jeho vytvoření, stejně jako nominace Bolei, bylo součástí politického divadla řízeného z Moskvya Ilan Shor, který ve své vlasti čelí 15letému trestu odnětí svobody za organizování skandálu zahrnujícího krádeže miliard dolarů z moldavského bankovního systému v roce 2014. Společnost Shor je nyní hlavním dodavatelem ruské propagandy a dezinformací do Moldavska, přičemž k tomuto účelu využívá elektronická média. Podle moldavských služeb vytvořil síť kurýrů, kteří přivážejí hotovost z Ruska, aby nelegálně financovali jeho stranu a masivně si kupovali hlasy v nadcházejících volbách. Oznámil, že v předvečer voleb bude lidi prostřednictvím messengeru Telegram informovat, koho mají volit. Podle policie v září podplatil asi 130 tisíc občanů částkou 15 milionů dolarů.
Dá se předpokládat, že hlavním konkurentem (10-12 % podpory) bude oficiálně nezávislá, ale podporovaná Socialistickou stranou Alexandr Stoianoglo. Jedná se o bývalého generálního prokurátora, který byl propuštěn během éry Sanduové na základě obvinění z nezákonného obohacování, korupce a zneužití moci, která dosud nebyla prokázána. Vyzývá k návratu ke „skutečné spravedlnosti“ a statusu země jako nezúčastněné. Pokud jde o evropskou otázku, vyhýbá se jasné odpovědi a na jedné straně obhajuje vstup do EU, na druhé straně předkládá absurdní argumenty proti ní. Podle socialistů je nestranickým profesionálem a „lidovým kandidátem“, který může kolem sebe sjednotit opozici a bude schopen soupeřit se Sanduovou. Jeho nominace je s největší pravděpodobností iniciativou bývalého prezidenta Igora Dodona, který by byl přirozeným kandidátem pro většinu proruských voličů, ale obával se prohry a možného přesunu podpory Moskvy k Šorovi. Dokonce i komunistická strana, která v parlamentu tvoří jednotný blok se socialisty, odmítla podpořit Stoianogla a nominovala bývalého premiéra Vasile Tarleva (2-6 % v průzkumech), který slibuje reindustrializaci Moldavska a udržení paralelních vztahů s EU, Ruskem a Čínou.
Stoianoglov vstup do druhého kola voleb není jistý. Srovnatelné šance má také Renato Usatii s podporou 6-13 %. Je populistickým vůdcem mimoparlamentní strany Naše strana a bývalým starostou města Balti (pokaždé rezignoval uprostřed svého funkčního období), populárním zejména na severu země a v umírněně proruských kruzích. Usatii sám zůstává nesmiřitelným nepřítelem Dodona. V prezidentských volbách v roce 2020 se umístil na třetím místě (se 17 % hlasů) a ve druhém kole vyzval k hlasování proti Dodonovi, což přispělo k vítězství Sanduové. Nyní slibuje voličům, že Moldavany sjednotí navzdory politickým rozdílům, a za svůj jediný cíl označuje národní rozvoj.
Mezi sekundární kandidáty, kteří sympatizují s Ruskem, patří bývalá gubernátorka tradičně proruské autonomní Gagauzska Irina Vlagová, která tajemně prohlašuje, že se zaměří na problémy obyčejných lidí, mír a prosperitu (může počítat s 2-6% hlasů), a bývalý socialistický premiér Ion Chicu, který má podporu 2-4%. Jeho hlavním požadavkem je zvýšení sociálních dávek a obnovení efektivních státních institucí.
Diaspora rozhoduje o všem
Je pravděpodobné, že výsledky Sanduové a proevropského referenda budou mnohem lepší, než ukazují průzkumy. Všechny moldavské statistické úřady trpí strukturálním problémem, a to tím, že se nemohou dostat k diaspoře, což zkresluje předvolební průzkumy. Mezitím diaspora čítá více než milion lidí žijících v Itálii, Francii, Německu, Španělsku a Rumunsku, stejně jako ve Spojeném království a jen v malé míře v Rusku, ve srovnání s 2,4 miliony Moldavanů žijících v samotném Moldavsku (kromě Podněstří). Diaspora zůstává jasně prozápadní: ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2020 získala 15,5 % hlasů, z nichž 93 % podporovalo Sanduovou. Při letošním hlasování bude otevřeno 60 volebních místností, zejména v Itálii, 26 v Německu, 20 ve Francii, 17 ve Velké Británii, 16 v Rumunsku, 10 v Irsku a pouze dvě v Rusku (původně bylo plánováno pět, ale ministerstvo zahraničních věcí Moldavska nemohlo takový počet komisí vytvořit).
Prezidentské volby a ústavní referendum pravděpodobně skončí jasným vítězstvím proevropské volby. Do značné míry k tomu přispěje moldavská diaspora, která se již usadila v zemích EU a do Moldavska se z velké části nikdy natrvalo nevrátí. Až se po kampani usadí prach, moldavské úřady a obyčejní občané budou mít každodenní, obtížnou a nevýraznou práci na obnově svého vlastního státu. Její výsledky určí pokrok Moldavska v jednáních a jeho případný vstup do EU.
Přeloženo z polštiny
Text byl publikován v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Původní název článku: Trwa wyścig o prezydenturę w Mołdawii
