Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis vyzval evropské země, aby se vrátily k návrhu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na rozmístění jednotek EU v Ukrajině. To přichází uprostřed zpráv, že tisíce severokorejských vojáků se mohou brzy připojit k ruské armádě a bojovat v Ukrajině. Nahlášený Americké vydání Politico 21. října.
„Pokud se potvrdí informace, že ruské eskadry atentátníků jsou vybaveny severokorejskou municí a vojenským personálem, musíme se vrátit k „botám na zemi“ (s odkazem na přítomnost vojáků na zemi – pozn. red.). a další nápady navržené Macronem“„Budeme i nadále spolupracovat s našimi partnery,“ řekl Landsbergis.
Politico poznamenává, že západní lídři v současné době opatrně reagují na zprávy, že armáda KLDR míří na Ukrajinu.
„Bohužel opět zaostáváme a jednáme pasivně, ale věřím v naši společnou schopnost podniknout všechny nezbytné proaktivní kroky k tomu, aby se myšlenky prezidenta Macrona proměnily v činy,“ – shrnul šéf litevského ministerstva zahraničí.
V únoru 2024 francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Paříž nevylučuje možnost vyslání svých jednotek na Ukrajinu. Na druhou stranu v této otázce nepanovala shoda mezi většinou evropských zemí. Spojené státy se zejména odmítly podílet na svých vojácích na ukrajinské frontě. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že v Ukrajině nebudou žádné pozemní síly evropských států ani NATO. Také tehdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Aliance své vojáky na Ukrajinu nepošle, ale jednotlivé země bloku by tuto iniciativu mohly předložit, protože nevyžaduje souhlas všech členských států NATO.
Účast vojenských sil KLDR ve válce v Ukrajině
Šéf Hlavního ředitelství rozvědky Kyrylo Budanov 18. října uvedl, že téměř 11 tisíc. Pěšáci ze Severní Koreje jsou v Rusku cvičeni pro válku proti Ukrajině. První vojáci ze Severní Koreje budou připraveni k boji v listopadu, uvedl šéf ukrajinské rozvědky.
Prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve uvedl, že Severní Korea je „skutečně zapojena“ do války proti Ukrajině. Zprávy o severokorejských vojácích na frontě se začaly objevovat v médiích na konci září.
Dne 4. října média s odvoláním na zpravodajské zdroje informovala o vyřazení šesti důstojníků z KLDR, kteří přijeli na jednání s Rusy na cvičiště poblíž dočasně okupovaného Doněcku. V důsledku raketového útoku bylo zabito nejméně 20 ruských vojáků a další tři severokorejští vojáci byli zraněni.
Dne 15. října řada ukrajinských médií informovala o dezerci 18 vojáků ze Severní Koreje, kteří byli 7 km od hranic s Ukrajinou. Ve stejný den média informovala, že Rusové vytvářejí tzv. „speciální burjatský prapor“ pro 3 000 vojáků na základě 11. výsadkové útočné brigády ruské armády, která bude obsazena občany KLDR. Předpokládá se, že „zvláštní burjatský prapor“ se může zúčastnit bojů u Sudžy a Kurska.
Dne 21. října se severokorejský představitel poprvé oficiálně vyjádřil k obviněním z vyslání vojáků KLDR do války v Ukrajině a označil je za „nepodložené fámy“. Zástupce Severní Koreje při OSN uvedl, že vztahy Severní Koreje s Moskvou jsou „legitimní a založené na spolupráci“.
