Zvláštnosti probíhajícího mobilizačního procesu v Ukrajině musí vzbuzovat znepokojení. V této oblasti se nahromadilo příliš mnoho problémů, zneužívání a chaosu. Rusko se přitom od podzimu 2022 dokázalo vyhnout oficiálnímu vyhlášení všeobecné mobilizace. Místo toho Kreml vynalezl alternativní způsoby náboru do armády, které zatím víceméně fungují. A pravidelně doplňují jednotky agresora lidskou silou.
Po porážce v Charkovské oblasti v září 2022 byl Putin nucen podepsat dekret o částečné mobilizaci. Tato zpráva vyvolala v ruské společnosti značnou rezonanci. Rusové se nebránili uspokojit své imperiální komplexy, ale ve skutečnosti nechtěli bojovat a umírat. Proto se mnoho ruských mužů povinných vojenskou službou rozhodlo opustit Ruskou federaci. Podle hrubých odhadů po vyhlášení částečné mobilizace opustilo Rusko 700 tisíc lidí. Způsobila také významný nárůst sociálního rozhořčení. A přestože se Kremlu podařilo udržet situaci pod kontrolou a podle různých zdrojů zmobilizoval 300 až 500 tisíc lidí, ruský diktátor si uvědomil, že masová mobilizace k agresivní válce by mohla být pro režim nebezpečná.
Kreml se spoléhal na několik způsobů, jak doplnit své jednotky. Zpočátku hrála důležitou roli mobilizace vězňů. Vagnerově SVS se pod vedením Prigožina podařilo naverbovat asi 50 tisíc odsouzených jako potravu pro děla pro válku proti Ukrajině. Většina z nich zahynula, ale jejich použití umožnilo na chvíli stabilizovat frontu.
Mnohem důležitějším zdrojem doplňování armád pro agresora je však skrytá mobilizace. Jeho metody jsou různé, ale obecně umožňují Kremlu doplňovat ztráty na bojišti. Hlavním důrazem, na který agresor spoléhá, je zapojení dobrovolníků pro štědré finanční pobídky. Touto metodou se Rusku v roce 2023 podařilo naverbovat 345 tisíc mužů do svých invazních armád na základě smlouvy. V roce 2024 se plánuje nábor neméně lidí ochotných bojovat. Kreml však počítal s větším počtem. Ale i taková čísla jako celek mu stále umožňují kompenzovat své ztráty.
Ruské vojenské velení by rádo mělo více potravy pro děla. Čas od času naznačuje Kremlu, že by bylo hezké doplnit řídnoucí řady armády mobilizovanými Rusy. Ale Putinovi se ta myšlenka příliš nezamlouvá. Není to tak, že by si Moskva cenila lidských zdrojů. Putin však měl vždy příliš zájem na udržení absolutní moci, která by nebyla ohrožena náhlou explozí veřejné nespokojenosti. A nová vlna mobilizace s sebou nese rizika jeho režimu.
Ani kurská operace ozbrojených sil Ukrajiny nepřinutila Kreml přehodnotit své plány a souhlasit alespoň s částečnou mobilizací. I když ruské úřady měly formální důvody vysvětlit takový krok svým obyvatelům. Putin se však domnívá, že je lepší vyslat dobrovolníky k okupačním silám a vyplatit jim štědré finanční bonusy, než riskovat sociální stabilitu svého režimu. Musíme přiznat, že obecně Moskva není bez problémů, ale zatím se jí daří svůj plán realizovat.
Aby Putin nalákal Rusy do války proti Ukrajině, je ochoten za to slušně zaplatit. Od 1. srpna letošního roku byly jednorázové federální platby za podpis smluv s Ministerstvem obrany Ruské federace zdvojnásobeny – ze 195 na 400 tisíc Rublů. Při současném kurzu je to více než 4 tisíce tun. USD. Tím však finanční pobídky pro ruského vojáka z povolání nekončí. Regiony agresorského státu mu také platí za souhlas s bojem ve „speciální vojenské operaci“. Průměrné regionální jednorázové platby činí dalších 400-600 tisíc UAH. Rublů. Spolu s federální platbou dostává ruský voják z povolání asi 9 tisíc Dolary. Existují však výjimky.
Moskva je připravena zaplatit za podpis smlouvy až 1,9 milionu a Petrohrad – 1,7 milionu Ale ani tato čísla nejsou maximální. V Rusku jsou regiony, které jsou ochotny zaplatit ještě více za vraždy na cizí půdě. Belgorodská oblast tak slibuje, že do 31. prosince zaplatí všem 3 miliony (více než 30 tisíc amerických dolarů) za podpis smlouvy na místním vojenském registračním a náborovém úřadě. Chanty-Mansijský autonomní okruh poskytuje 2,75 milionu Krasnodarské území, Sverdlovská oblast, Tatarstán a Karačajevsko-čerkeská republika stanovily výši plateb na 2 miliony
Tak extrémně štědré částky plateb pro Rusy, kteří chtějí podepsat smlouvu a bojovat, svědčí o několika bodech. Mobilizace je v Rusku považována za poslední možnost. Proto jsou ochotni zaplatit nemalé peníze za uzavření smlouvy. Na druhou stranu počet lidí naverbovaných do armády, a to i za velmi štědré částky plateb, stěží kompenzuje ztráty ruské armády. Dá se předpokládat, že v průběhu času, dokonce i platba 10 nebo 20 tisíc Nebude schopna přilákat velké množství vojáků do řad armády agresora. Ale když tento bod zvratu nastane, sTěžko říct. Ruský vojenský rozpočet, který činí asi 11 bilionů navíc umožňuje, aby Kreml příliš nešetřil.
Ukrajina nemůže následovat ruskou cestu. Nemáme tolik lidského potenciálu. A finanční zdroje jsou velmi omezené. A přátelé Ukrajiny nejsou tak rozhodní a bez okolků jako přátelé diktátora Putina. Kim Čong-un nemá problém poslat tisíce Korejců na pomoc Rusku. Nesmějí se účastnit nepřátelských akcí. Určitě ale zaujmou své místo vzadu. Převezmou funkci ochrany hranic nebo některých vojenských objektů. To Rusku umožní uvolnit část svých formací a nasměrovat je proti ozbrojeným silám Ukrajiny. Ukrajina přitom nedoufá, že se jednotky západních spojenců objeví například u ukrajinsko-běloruské hranice. Nebo budou udržovat systémy protivzdušné obrany, které budou sestřelovat ruské rakety a drony.
Průzkum provedený Levada Center zaznamenává postupný nárůst zklamání Rusů z války. 47 % se domnívá, že to Rusku přináší více škody než užitku. A pouze 28 % má opačný názor. Celkový mobilizační zdroj Ruské federace je však značný a podle různých odhadů se pohybuje od 12 do 20 milionů lidí. Proto má Kreml stále z čeho vybírat, aniž by vyhlásil všeobecnou mobilizaci. Možná jen málo obyvatel Moskvy nebo Petrohradu bude v pokušení podepsat smlouvu a jít na „speciální vojenskou operaci“. Ale Putin má stále dostatek „mobiků“ z ruských provincií.
Štědré finanční platby, které dostává každý, kdo podepsal smlouvu s ruskou armádou, stále přitahují značný kontingent. Pro imigranty z ruského vnitrozemí a pro zástupce relativně chudých vrstev obyvatelstva je dostat do jejich rukou desítky tisíc dolarů velmi závažným argumentem. Ve skutečném životě by takové peníze možná nikdy nevydělali. A právě oni mají takovou příležitost. Dobrovolníci proto nadále vstupují do ruské armády. Pokud jich není dostatek, můžete se v krajním případě pokusit najmout ty, kteří chtějí bojovat z jiných zemí. Například z Asie nebo Afriky. Dokud nebude mít ruský rozpočet vážné problémy s plněním, Kreml zaplatí za krev, utrpení a smrt, které přinesl do ukrajinských zemí.
