Dne 8. července 2024 zahájili Rusové masivní raketový útok na Ukrajinu. Bylo vypáleno 38 raket, z nichž 30 se Ukrajincům podařilo zničit. Kromě hlavního města byly cílem Dněpr, Kryvyj Rih, Pokrovsk, Kramatorsk, Slovjansk a Vilniansk. Rakety, které nebyly sestřeleny, vedly k jedné z nejsymboličtějších tragédií v Kyjevě – zničení speciální kliniky Ochmatdyt pro děti s rakovinou. Toho dne bylo v hlavním městě zabito 33 lidí (včetně pěti dětí) a 121 (včetně 10 dětí) bylo zraněno. Následující den byl v Kyjevě vyhlášen smutek. Celkem bylo v důsledku bombového útoku z 8. července zabito 47 lidí a asi 190 jich bylo zraněno.
Hrůza bombardování
S blížícím se Dnem nezávislosti Ukrajiny (24. srpna) se mnoho analytiků a expertů obávalo masivního ostřelování ukrajinského území. Rusové postupně shromažďovali raketový arzenál pro útok většího rozsahu. Stalo se to však o dva dny později, 26. srpna, kdy Rusové vypustili na Ukrajinu 127 raket a 109 kamikadze dronů. Toho dne bylo zabito sedm lidí a 47 jich bylo zraněno. Podle ukrajinských odhadů měl tento útok stát Rusko 1,26 miliardy dolarů, včetně nákladů na vypuštěné rakety a drony.
2. září Rusové vypálili na Ukrajinu 35 raket a 23 kamikadze dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala sestřelit 22 raket a 20 dronů. Zbytek zasáhl řadu zařízení kritické infrastruktury, školy a obytné budovy. U Kyjeva jedna z raket, kterou nebylo možné sestřelit, zasáhla hráz vodní elektrárny, ale nepoškodila ji. Další neodpálené rakety zasáhly školy a obytné budovy v hlavním městě. 3. září zasáhly Poltavu ruské balistické rakety. Zničili vojenskou školu a nemocnici. V důsledku útoku bylo zabito 51 lidí a dalších 271 bylo zraněno. Významnou část obětí přitom tvořili vojáci z řad vojáků.
Ráno 4. září Rusové bombardovali Lvov. Rakety dopadly hlavně na obytné budovy, stejně jako na dvě nemocnice a dvě školy, i když analytik Oleksandr Musienko z Centra pro vojenská a právní studia má podezření, že cílem mohla být i akademie pozemních sil. Bylo poškozeno více než 50 budov. Sedm lidí, včetně tří dětí, bylo zabito a 38 bylo zraněno. Regiony podél hranic s Ruskem se zároveň dostaly pod palbu dronů Shahed 131/136.
Ukrajinci však neumírají jen na zemi. Při odražení ostřelování 26. srpna zahynul pilot jedné z ukrajinských stíhaček F-16, plukovník Oleksij Mes s volacím znakem Moonfish. Podle polských a ukrajinských odborníků byl pravděpodobnou příčinou jeho smrti a zároveň ztrátou cenného letadla pokus o zničení nízko letícího cíle naplněného výbušnou náloží. Nejběžnější verzí je, že kvůli nedostatku raket (předtím zničil několik ruských raket a jeden kamikadze dron Shahed 131/136) se pilot rozhodl zničit poslední nízko letící cíl palubním kanónem. Letoun se rychle přiblížil k pomalejšímu cíli, ale dostal se příliš blízko k explozi, což pravděpodobně vedlo k poškození F-16 a ztrátě kontroly nad strojem.
Smrt plukovníka Mesji způsobila zbytečný skandál kolem Dněpru. Poté, co byl incident potvrzen velitelstvím letectva, promluvila nechvalně známá a opakovaně kritizovaná vojenská zástupkyně Marianna Bezuhla, která řekla, že Mesyho F-16 byla sestřelena pomocí systému Patriot darovaného Američany. Zároveň z tragédie obvinila nyní již bývalého velitele letectva, generála Mykolu Oleščuka. Bezuhlovo prohlášení bylo kritizováno mnoha vojenskými pracovníky a odborníky.
Pomsta za Kurska?
V médiích se objevily náznaky, že nová vlna ostřelování, a zejména masivní bombardování 26. srpna, byla odplatou Kremlu za operaci v Kursku. Pokud by tomu tak bylo, pak by se dalo předpokládat, že před 6. srpnem nedošlo k žádnému masivnímu bombardování. Víme však, že tomu tak není, o čemž svědčí ostřelování 8. července nebo kampaň náletů v zimě a na jaře ve stejném roce. Na tom se nemění ani povaha ruských úderů. Zaměřují se na kritickou infrastrukturu, nemocnice a civilní budovy, v menší míře pak na vojenská zařízení.
To neznamená, že Kreml ignoruje problém Kurské oblasti v souvislosti s bombardováním. Ostřelování ukrajinského území, zejména civilních objektů, má rozveselit Rusy a kompenzovat jim to, že Ukrajinci dosud nebyli vyhnáni z území Ruské federace. Není to však jen Kurská oblast, která znepokojuje Kreml a jeho poddané. Rusové jsou stále více frustrováni téměř každodenním bombardováním cílů hluboko na ruském území, pro které Ukrajina používá kamikadze drony domácí výroby. V srpnu 2024 vedl jeden z nich ke katastrofálnímu požáru skladu pohonných hmot v Rostovské oblasti. Oheň se rychle rozšířil na další palivové nádrže a hasiči ho nedokázali uhasitNapříklad v případě Požár trval dva týdny a ze skladiště zbylo jen málo.
24. srpna provedli Ukrajinci první útok s pomocí proudového dronu Paljanycja. Je pojmenován po ukrajinské pšeničné housce a na začátku invaze jej Kyjev používal jako slogan k identifikaci Rusů, kteří mají problémy se správnou výslovností tohoto slova. Nový dron vedl ke zničení obrovského muničního skladu ve Voroněžské oblasti. V srpnu Ukrajinci použili k ostřelování také protilodní střelu Neptune. Během posledních dvou let byla verze této střely zdokonalována tak, aby přesně zasáhla pozemní cíle.
Na pozadí všeho toho ostřelování ruského území obyčejní Rusové potřebovali něco, co by jim zvedlo náladu, a podle mého názoru jsou některé z nedávných bombardování navrženy právě k tomu. Pod zprávami zveřejněnými na Telegramu o útoku na Lvov 4. září najdete mnoho nadšených komentářů od ruských uživatelů. Mnozí z nich volají po ještě tvrdším ostřelování – nejen Ukrajiny, ale i dalších západních zemí.
Vysušte a zmrazte Ukrajinu
Když Rusové na podzim roku 2022 zahájili kampaň ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury, bylo jasné, že cílem okupantů je způsobit humanitární katastrofu. Ukrajinci, kteří by neměli teplo, elektřinu a vodu, by stáli před volbou: buď odejít, nebo zůstat ve svých domovech, ale s nasazením života. Na přelomu let 2022 a 2023 se však Ukrajině podařilo vyhnout nejhoršímu scénáři a k masové emigraci nedošlo. Nové dodávky od západních partnerů, včetně moderních protiletadlových a protiraketových systémů, pomohly přežít toto temné období. Ukrajinci jako první sestřelili ruskou hypersonickou střelu, která byla podle ruských předpovědí nedostupná ani pro rakety z odpalovacích zařízení Patriot. Nelze si však nevšimnout dalšího faktoru, který pomohl situaci stabilizovat, a to úsilí místních úřadů, podniků a solidarity běžných občanů. Ukrajinci, kteří se připravovali na výpadek proudu způsobený ostřelováním, začali ve druhé polovině roku 2022 hromadně nakupovat generátory. I když v té době většina těchto zařízení ještě nebyla potřeba.
V létě 2023 někteří ukrajinští analytici naznačovali, že by se Rusové mohli pokusit přerušit dodávky vody Ukrajincům. Letní měsíce byly skutečně horké, ale okupanti se omezili na vyhození přehrady v Nové Kachovce do povětří 6. června. Zdá se však, že teror proti civilnímu obyvatelstvu byl druhotným cílem Rusů a hlavním cílem bylo oplotit ukrajinskou skupinu umístěnou na druhé straně delty Dněpru vodní bariérou. Ruská armáda se v té době těšila na dlouho ohlašovanou ukrajinskou ofenzívu a správně předpokládala, že bude zaměřena na Záporoží a Tavrii a poté na Krym. Ukrajinská protiofenzíva skutečně začala následující den. To léto Rusové přece jen neučinili rozhodnutí odříznout Ukrajince od vody.
Na konci roku 2023 a na začátku roku 2024 se však okupanti vrátili ke své strategii ničení ukrajinské energetické infrastruktury. Rusové využili toho, že Spojené státy přestaly podporovat Ukrajinu způsobenou vnitřními politickými spory v Americe, což vedlo ke snížení počtu raket pro mnoho západních systémů protivzdušné obrany. Takže se naskytla vhodná příležitost pro další bombardovací kampaň, i když nemohla mít okamžitý účinek a později v zimě by připravila ukrajinské domy o teplo. V zimě 2023 a na jaře 2024 však měl tento projekt charakter prozíravé strategie, jejímž cílem bylo způsobit ukrajinské energetice takové škody, že ji Ukrajinci nebudou schopni opravit dříve než na podzim roku 2024. To, co nyní vidíme, je rozšířením těchto předpokladů.
Takové útoky mají dva účely. Prvním je podkopat ekonomiku bez energie a zejména obranný průmysl. Druhá je však typicky teroristická – záměrně poškozuje civilní obyvatelstvo a vystavuje ho riziku ztráty života nebo zdraví, stejně jako ho zastrašuje. Obyvatelé Ukrajiny se totiž ze strachu, že nepřežijí nadcházející zimu, mohou rozhodnout opustit zemi.
Rusové chtějí Ukrajince zlomit
Použitím výše popsané strategie Rusové ukazují, že stále doufají, že odradí ukrajinský lid od pokračování v odporu. Doposud se agresoři snažili ovlivnit náladu veřejnosti Ukrajinců různými způsoby – například pomocí sociálních sítí odrazovali Ukrajince od služby v armádě, a to se jim částečně dařilo. To se však ukázalo jako nedostatečné opatření, protože Ukrajina se postupně začíná potýkat s nedostatkem branců pro ozbrojené síly Ukrajiny a sabotážní a dezinformační buňky jednající jménem ruských speciálních služeb jsou systematicky likvidovány Bezpečnostní službou Ukrajiny.
Ruské úřady se tedy vrátily k myšlence hackováníZintenzivňováním teroristických útoků jste morálkou ukrajinské společnosti. Příkladem typicky kriminálního ruského útoku byly dva bombové útoky na Charkov ve dnech 23. a 25. května 2024. Během prvního z nich okupanti vypálili 15 raket, které zabily sedm civilistů a zranily dalších 21. Symbolické je, že zcela zničena byla i charkovská tiskárna, ve které bylo podle některých zpráv spáleno až 50 tisíc knih. 25. května došlo ke čtyřem náletům na Charkov. Řízené letecké bomby byly shozeny na nákupní centrum Epicenter, střední školu, park a obytné budovy. Oběťmi tohoto náletu bylo 19 mrtvých (včetně dvou dětí) a 54 zraněných (včetně jednoho dítěte). Kromě toho Rusové 9. srpna vypálili rakety na supermarket v Kosťantynivce na Donbasu. V důsledku ostřelování bylo zabito 14 civilistů (včetně tří dětí) a 44 bylo zraněno.
Rusové často ostřelují nejen zařízení kritické infrastruktury a podniky obranného průmyslu, ale také nemocnice a místa s velkou koncentrací civilistů, jako jsou nákupní centra. Vždy se snaží ospravedlnit své zločiny tím, že říkají, že budovy pod palbou byly údajně muniční sklady. To je v rozporu s absencí sekundárních výbuchů a okamžitým přechodem k hašení požáru.
V posledních dnech se nejen vojenské vzdělávací instituce, ale také školy staly častým terčem ruského bombardování. Je pravděpodobné, že je to způsobeno začátkem školního roku. S pomocí tohoto typu teroru chtějí Rusové vyvinout tlak na ukrajinské rodiče, kteří se budou bát o bezpečnost a životy svých školáků.
Dalším příkladem teroristického rozměru ruských útoků je ostřelování kritické infrastruktury. Nejde jen o hrozbu, že se Ukrajina ponoří do tmy a zimy. Letos v létě Rusové šířili dezinformaci, že Ukrajinci plánují vyhodit do povětří přehradu u kyjevské vodní elektrárny. Jeho zničení by vedlo k zaplavení velké části ukrajinského hlavního města a rozsáhlé oblasti jižně od Kyjeva. Miliony civilistů by padly za oběť záplavám a terénu. Někteří Ukrajinci byli vyděšeni, že Rusové anonymizují jejich plány na vyhození přehrady do povětří tak cynickým způsobem, za což se pokusí přesunout odpovědnost na Ukrajinu. Jiní tvrdili, že šlo o vydírání namířené ani ne tak proti Ukrajině, jako spíše proti Západu. Během bombardování 26. srpna zasáhla přehradu jedna ruská raketa, ale způsobila menší škody. Odborníci tvrdí, že jediným spolehlivým způsobem, jak objekt zničit, je vyhodit ho do povětří zevnitř, jako tomu bylo v případě přehrady v Nové Kachovce.
Mnoho ukrajinských expertů se shoduje, že nedávné ruské bombardování má za cíl především zlomit morálku obyčejných Ukrajinců. Cílem Kremlu je zajistit, aby stále více ukrajinských mužů a žen vyjadřovalo v průzkumech veřejného mínění svou připravenost podpořit ruské ústupky a vyvíjelo za tímto účelem tlak na úřady v Kyjevě.
Toto hodnocení sdílejí i Američané. Den po ruském ostřelování Poltavy prezident Joe Biden řekl: „Tento útok je tragickou připomínkou Putinových pokračujících a pobuřujících pokusů zlomit vůli svobodného lidu. Ale dva a půl roku zůstal ukrajinský lid neochvějný. Spojené státy ji budou i nadále podporovat, včetně poskytování systémů protivzdušné obrany a schopností nezbytných k obraně své země.“
V předvečer podzimu a zimy je těžké předvídat, jaké důsledky bude mít další ruské bombardování pro Ukrajinu. Dá se však předpokládat, že obnova kritické infrastruktury na plnou kapacitu bude trvat roky práce, a válka ještě neskončila. Samozřejmě můžeme očekávat výpadky proudu, které jsou již v ukrajinských městech cítit. Je také možná další vlna migrace ukrajinského obyvatelstva při hledání útočiště před zimními útrapami mimo zemi. Je však nepravděpodobné, že bude tak masivní jako v prvních týdnech totální ruské invaze.
Přeloženo z polštiny
Text byl publikován v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Původní název článku: Terror czy przemyślana strategia Kremla?
