Rusko velmi dobře rozumí kultuře, religiozitě a identitě západního Balkánu a využívá je k provádění vlivových operací v regionu, řekla Ivanna Stradnerová, výzkumná pracovnice Nadace pro obranu demokracií. Expert varuje před rostoucím vlivem Ruska v členských státech NATO a nabízí řadu řešení, která mohou pomoci stabilizovat situaci v regionu.
Proč má Rusko zájem na provádění informačních operací na západním Balkáně?
Zájem Ruska o Balkán pramení ze skutečnosti, že tento region by se mohl stát hotspotem, který by mohl být snadno destabilizován, aby dosáhl svých cílů. Za prvé, Moskva chce odvést pozornost od války v Ukrajině. Má v úmyslu prezentovat se v regionu jako prostředník a vydírat Západ, že by to mohlo vést ke zvýšení napětí. Aby se tomu zabránilo, musí Západ vyjednávat a souhlasit s ústupky ohledně Ukrajiny.
Za druhé, Rusko má dlouhou historii podpory zamrzlých konfliktů a jejich rozmrazování právě tehdy, když to slouží ruským zájmům. Na rozdíl od Západu má Rusko velmi dobré pochopení pro politiku identity, kulturu, religiozitu a polarizaci na západním Balkáně. Během posledních dvou desetiletí tento region zmizel ze západní agendy. Nezajímalo to odborníky a politiky, kteří si nevšimli, že dochází k nebezpečné destabilizaci a hluboké polarizaci.
Třetím důvodem zájmu o destabilizaci Balkánu je NATO. Putin chce alianci vyzvat všude, kde je to možné, a nepotřebuje k tomu tanky a stíhačky. Chce ukázat, že článek 5 Severoatlantické smlouvy je pouze papírovou zárukou bezpečnosti. Rusko testuje sílu NATO na pokraji války a Balkán je ideálním místem pro destabilizující akce. Připomeňme, že v květnu 2023 došlo v severním Kosovu ke střetům mezi Srby a silami NATO, v jejichž důsledku byly zraněny desítky vojáků Aliance. Jaká byla reakce NATO? Žádné, s výjimkou prohlášení vyjadřujícího hluboké znepokojení.
– Jaká jsou nejnapjatější místa na západním Balkáně?
„Jsou tam dvě obzvláště turbulentní místa. První je Bosna a Hercegovina (Bosna a Hercegovina), druhá je Kosovo. V Bosně a Hercegovině se nachází Republika srbská, v jejímž čele stojí Milorad Dodik a která již dlouho hrozí odtržením. Přestože Bosna a Hercegovina není členem NATO, jsou v ní rozmístěna evropská vojska. Pokud se Dodik rozhodne odtrhnout, nevěřím, že Západ udělá něco, aby tomu zabránil. Rusko nepotřebuje ani vojenskou intervenci na Balkáně. Jediné, co musí udělat, je provádět tam zpravodajskou činnost a podporovat polovojenské skupiny.
Dalším hotspotem je Kosovo, kde jsou umístěni vojáci NATO. V září loňského roku došlo ve vesnici Banjska k přestřelce mezi kosovskými silami a Srby. Při tomto střetu bylo zabito několik lidí a podobné provokace lze očekávat i v budoucnu. Síly NATO mají potenciál je zastavit. Otázkou je, zda jim bude dán řádný mandát k tomu, aby se podobnými incidenty v budoucnu zabývali. Putin to ví, zná Balkán velmi dobře, ví, kde jsou slabiny regionu, a snaží se jich využít. Kromě Bosny a Hercegoviny a Kosova jsou na Balkáně další hotspoty.
– Kde jinde hrozí riziko zahraničního vměšování?
Stále máme členy NATO, kteří jsou obzvláště zranitelní vůči ruskému vměšování: Černou Horu a Severní Makedonii. Srbská vláda používá hybridní akce k rozšíření toho, čemu říká „srbský svět“. To znamená, že se snaží sjednotit všechny Srby, kteří budou žít v jednotném kulturním prostoru, který vyvolává zjevné konotace s „ruským světem“. Srbsko se snaží používat různé zákulisní metody k ovlivňování politiků v Černé Hoře, aby je podřídilo úřadům v Bělehradě. Černá Hora je členem NATO, které prosazuje proruské narativy a spory o další integraci s EU. Severní Makedonie je dalším členským státem NATO, kde se v nedávných volbách dostala k moci proruská vláda, a obávám se, že srbské orgány se ji také budou snažit ovlivnit, aby uskutečňovala politiku, která je v zájmu Bělehradu.
Jaké nástroje používá Rusko k rozšíření svého vlivu na Balkáně?
Pokud jde o nástroje, není velký rozdíl oproti jiným regionům, jako je Gruzie nebo Moldavsko, protože je součástí implementace stejného scénáře. Rusko používá falešné účty na sociálních sítích k provádění vlivových operací. V regionu vysílají propagandistická média RT a Sputnik, která jsou využívána k provádění těchto operací. I když mají malý počet interakcí na sociálních sítích, nevadí to, protože příběhy, které vytvářejí, jsou překládány do regionálních jazyků a šířeny prostřednictvím blogů a dalších sociálních médií Síť.
Třetím pilířem ruských vlivových operací je Telegram, což hraje velmi důležitou roli. Počet kanálů v Telegram Neustále se rozrůstá. Do operací v regionu je zapojen populární ruský kanál Rybar, který zveřejňuje informace související s válkou. Nedávno v Republice srbské v Bosně a Hercegovině její autoři zahájili školení a provedli tam deset různých projektů.
Jak souvisí ruský vliv s náboženstvím v regionu?
– Vlivové operace se uskutečňují nejen v informačním prostoru, ale také prostřednictvím církve. Srbská pravoslavná církev, stejně jako církev ruská, je již dlouho nástrojem vlivových operací a zpravodajských aktivit. Srbsko využívá pravoslavnou církev k polarizaci Černé Hory, což připomíná kroky Kremlu vůči Ukrajině od roku 2014.
Kdykoli dojde k protestům krajně pravicových nacionalistů, využívají církev k tomu, aby zdánlivě chránili region před západními dekadentními hodnotami a zdůrazňovali potřebu duchovní, morální a rodinné ochrany. To jsou typické vlivové operace, které Moskva také využívá. Rusko také využívá mládež ze západního Balkánu ve svých operacích a přesvědčuje je, že Moskva je jejich přítelem. Stačí se jít podívat do takzvaného „Ruského domu“, kde se pořádají koncerty a písně propagující nacionalismus mezi mladými lidmi. Rusko ve svých vlivových operacích dokonale chápe a spojuje tyto jednotlivé prvky do soudržného celku. To by samozřejmě nebylo možné bez pomoci Bělehradu, protože cílem srbského prezidenta je zůstat u moci co nejdéle. Aleksandar Vučić hraje balancování mezi Ruskem, Čínou a Západem.
Jaké další nástroje vlivových operací Rusko používá?
– Srbská média jsou plná ruských dezinformací. Před totální invazí Ruska na Ukrajinu v roce 2022 tvrdili, že Ukrajina napadla Rusko. O několik týdnů později informovali o amerických laboratořích na biologické zbraně v Ukrajině.
Předložili všechny možné konspirační teorie, včetně toho, že Západ chce otevřít druhou frontu na západním Balkáně. Tyto vlivové kampaně sice mohou vyvolávat úsměv na tváři, ale bohužel mají silný ohlas ve stále nacionalističtějším regionu. Dochází také k odklonu od demokracie.
Ruské vlivové operace jsou velmi široké a neomezují se pouze na sociální média. Využívají kulturu, hudbu, historii a literární vyprávění. Rusové skutečně rozumí kultuře a historii a používají je jako zbraně. Je známo, že narativy o nacistické Ukrajině se přenášejí i do Srbska. Téměř vždy se opakuje narativ o Západu jako o odporném koloniálním aktérovi s imperialistickými tendencemi a potřebou vytvořit k němu protiváhu v podobě multipolárního světa. Neustále se zmiňuje bombardování Srbska Západem.
U příležitosti 25. výročí intervence NATO v Kosovu byly zahájeny rozsáhlé vlivové kampaně zaměřené na globální Jih. Nedávno Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci o genocidě ve Srebrenici a téměř okamžitě začalo Rusko šířit narativ, že tato rezoluce povede k nové válce v regionu. Rusko využívá prakticky každé události k polarizaci regionu napříč náboženskými, etnickými, sociálními a ekonomickými rozdíly. To by nebylo možné bez jejich prostředníků, jako je Republika srbská nebo vláda v Bělehradě.
Jak hodnotíte pravděpodobnost nového konfliktu na západním Balkáně a kde k němu může dojít?
– V tuto chvíli si nemyslím, že na Balkáně vypukne válka podobná té, která v současnosti probíhá v Ukrajině. Domnívám se však, že se dočkáme větší eskalace, podobné té, kterou jsme viděli v roce 2023, kdy Srbsko rozmístilo své jednotky na hranicích, nebo když došlo k útokům na mírové jednotky NATO v Kosovu.
NATO odvádí v Kosovu slušnou práci, včetně zvýšení počtu příslušníků mírových sil pro zmírnění krize, pokud nastane. Důležitý však není jen počet vojáků a policistů, ale také mandát, který určuje jejich činnost.
V Bosně a Hercegovině však existuje zvláštní riziko, vzhledem k tomu, že jeden z radikálů hrozí odtržením a chce sjednotit Republiku srbskou se Srbskem. Nedávná zpráva amerických zpravodajských služeb to potvrzuje. Na obou místech lze očekávat nárůst etnického napětí. Britská vláda také varovala před ruskými akcemi v těchto zemích. A tato prohlášení by se neměla brát na lehkou váhu.
Rusko se opravdu nemusí uchylovat k tankům a letadlům. Mnozí na Západě to budou považovat za iracionální a nevýhodné a budou se ptát: proč by se Srbsko nebo Republika srbská uchylovaly k takovým akcím? Opravdu nechápou, jak Bělehrad a Moskva přemýšlejí. Západ jen zřídka chápe ideologii, která se za ním skrývá. Srbský prezident vyčkává na správný geopolitický okamžik s nadšením proÁzerbájdžán, který vyřešil problém Náhorního Karabachu. Vůdce Republiky srbské si myslí totéž a tvrdí, že Republika srbská by měla být součástí Srbska.
Po sérii válek na Balkáně v devadesátých letech jsme doufali, že tento region konečně dosáhl stability.
Vzpomeňme si na konec osmdesátých a začátek devadesátých let a konec studené války. Svět byl na prodemokratické cestě, demokracie byla prosazována a někteří, jako Fukuyama, ohlašovali konec dějin. Všechno by bylo fantastické, žili jsme v unipolárním světě. Ale ani tehdy, na vrcholu západní nadvlády, nebylo možné zabránit brutálním válkám na Balkáně. Každý, kdo věří, že ekonomické vazby mohou zabránit konfliktu v regionu, se hluboce mýlí.
Bohužel jsme v regionu svědky nárůstu korupce a kleptokracie, což je částečně způsobeno tím, že vůdci vyrostli v komunistickém systému a mají určitý komplex méněcennosti. Kromě toho milují peníze, ale také ideologii. Stačí si přečíst prohlášení současného srbského prezidenta, a to vysvětluje mnoho otázek politiky, kterou prosazuje. Mnoho lidí na Západě to nechápe. Každý, kdo si myslí, že problém na Balkáně byl vyřešen v 90. letech, se hluboce mýlí.
Západ není slabý a může předcházet konfliktům v regionu, ale problém je v tom, že se zaměřuje na jiné otázky. Problémem by mohl být i letošní volební cyklus – v Evropské unii, Velké Británii nebo ve Spojených státech – a také eskalace konfliktu na Blízkém východě a ruská válka v Ukrajině. Balkán byl a stále je od devadesátých let na vedlejší koleji.
Dovolte mi připomenout, že i v devadesátých letech, kdy jsme měli unipolární svět, trvalo Západu více než pět let, než zasáhl a zabránil další eskalaci na Balkáně. Dnes tam máme Čínu a Rusko, které jsou dnes mnohem mocnější, než byly tehdy, a mají své vlastní strategické zájmy. Nedávno se uskutečnila schůzka zástupců Srbska a Číny, kde byly podepsány důležité strategické dokumenty, podle kterých Peking dodá Bělehradu zbraně, včetně moderních dronů. Když slyším, že země tohoto regionu nemají prostředky k rozdmýchání dalšího konfliktu, směju se. Balkán přetéká zbraněmi.
Nejsou západní mocnosti spoluviníky této situace, protože na tento region zcela zapomněly?
– V roce 2023 začalo situaci na západním Balkáně věnovat pozornost stále více lidí, ale kroky Spojených států, Německa a Francie se nesou v duchu appeasementu a dávají srbskému prezidentovi téměř vše, co chce, aby situaci nezhoršoval. Podle mého názoru je to však chyba a srbský prezident buď krizi zhorší, nebo ji deeskaluje a bude se prezentovat jako stabilizující faktor v regionu. Je zřejmé, že následuje příkladu Putina, který hraje podobnou hru. Bohužel, Západ na to skočí. Někteří západní politici si myslí, že mírová politika vůči autoritářským osobnostem mír udrží. Zapomínají, že to Putinovi nezabránilo v tom, aby v Ukrajině zahájil totální válku.
Myslím, že na obzoru vidíme potenciální eskalaci na Balkáně, ale někteří politici ve Washingtonu o tom nechtějí slyšet. Musíme se ptát sami sebe: jak mohla malá země, jako je Srbsko, vést k situaci, kdy byli v loňském roce zraněni příslušníci mírových sil NATO, ale neutrpěli žádné následky? To jsou velmi těžké otázky, na které mnozí na Západě nechtějí odpovědět, ale obávám se, že brzy nebudou mít jinou možnost.
Politika shovívavosti a appeasementu vůči autoritářským systémům je vnímána jako slabost a podněcuje k další agresi. Jediné, čemu takové politické systémy rozumějí, je jazyk síly. Obávám se, že mnoho lidí na Západě nechce hrát tuto hru. Podívejte se, co se děje v Gruzii nebo Moldavsku. Pro Rusko je to ideologická konfrontace. Pokud se Gruzie stane autoritářskou zemí ovládanou ruskými silami, pak bude západní Balkán další na řadě. Procesy, které by k tomu mohly vést, jsou již na obzoru. Mnoho mladých lidí region opustilo, což je částečně způsobeno zvýšenými represemi a obtěžováním ze strany sdělovacích prostředků. Potvrzují to i nedávné zprávy o dodržování lidských práv.
– Zmínil jste Černou Horu a Severní Makedonii jako další potenciálně rizikové oblasti. Jaká rizika v tom spatřujete, zejména s ohledem na to, že hovoříme o zemích NATO?
V Severní Makedonii vyhrály nedávné volby strany, které vytvořily protievropskou a proruskou vládu. V Černé Hoře je situace mnohem komplikovanější. Prosrbské skupiny, které v zemi pracují pro Rusko, existují již dlouhou dobu a někdy je velmi obtížné pochopit, co se tam vlastně děje. Hrozba pro koncepci vytvoření srbského světa je otázkou, které je třeba věnovat náležitou pozornost, což v tuto chvíli není tak úplně pravda.
SrbovéRuská vláda chce, aby volby v obou zemích vyhráli kandidáti, kteří podporují Moskvu a Bělehrad. Nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora NATO v Černé Hoře od vstupu do Aliance klesla. To je příklad, který ukazuje, že vlivové operace utvářejí protizápadní a protiNATO narativy, stejně jako skutečnost, že mají svůj účinek.
Obzvláště mě znepokojuje eskalace v Kosovu, která by se mohla přelít do dalších států a postavit se NATO tím, že prověří, zda Aliance není jen papírovým tygrem. Americký prezidentský kandidát Donald Trump nedávno nedal jasnou odpověď na otázku, zda by Washington pomohl Černé Hoře, pokud by byla napadena.
Rusko to ví a úkolem Srbska je destabilizovat region a pracovat proti demokracii. Je naivní si myslet, že srbská vláda chce vstoupit do EU, Bělehrad žádné takové plány nemá. Potřebují jen evropské peníze, aby se udrželi u moci.
Srbský prezident nechce Evropskou unii se systémem založeným na právním státu a lidských právech. Nejenže Bělehrad nevstoupí do EU, ale bude také torpédovat úsilí ostatních zemí v regionu, aby neposkytly pozitivní příklad, který by mohl vést k protestům a svržení jeho vlády v Srbsku. Srbský prezident Aleksandar Vučić, stejně jako Putin, si nepřeje demokracii ve svém sousedství, takže prosazování demokracie v regionu není jen idealistickým konceptem, ale také důležitým bezpečnostním zájmem zemí EU a Spojených států. Pokud se politici neprobudí a nebudou jednat, budeme poraženi.
Jaká opatření by měla Evropská unie a NATO přijmout, aby čelily ruskému vlivu na Balkáně?
– Situace je obtížná, ale stále máme čas jednat. Existuje několik věcí, které můžeme udělat. NATO by mělo do regionu vyslat své týmy pro boj proti hybridní agresi, aby pomohly čelit vlivovým operacím. Musíme také investovat do mediální gramotnosti a podporovat zřizování mediálních škol pro odbornou přípravu novinářů a poskytovat odpovídající platformy a finanční prostředky alternativním médiím. Třetí věcí je naučit lidi, jak přejít do ofenzívy. Vlády Spojených států a jejich spojenců nejsou ochotny provádět útočné vlivové operace a lidé v regionu na to nejsou připraveni. Ale ruská a srbská vláda, bohužel, to dělají docela efektivně. Proto musíme lidi naučit, jak čelit narativům v informačním prostoru pomocí ofenzivních vlivových operací.
Kromě toho se musíme zamyslet nad tím, jak můžeme využít kulturu a narativy k propagaci významné pomoci, kterou Západ regionu poskytuje. Lidé si toho musí být vědomi. Dalším problémem je říkat pravdu o Rusku a sdělovat krajně pravicovým silám, že Rusko nikdy nebylo jejich přítelem a že je v 90. letech zradilo. Je také dobré upozornit na zrádné chování Moskvy vůči Arménii. Kromě toho bychom měli zvážit další finanční podporu srbské vládě ze strany EU. Brusel to udělal, aby si usmířil Bělehrad. To by podle něj mělo vyřešit problémy regionu, ale bylo by lepší investovat do projektů v jiných zemích.
Musíme také posílit naše síly v Bosně a Hercegovině, provádět vojenská cvičení, abychom vyslali důvěryhodný signál, že pokud se v regionu něco stane, Západ zareaguje. Západ by se neměl bát Číny a Ruska, ale ukázat jim, že jsou papírovými tygry.
Přeloženo z polštiny
Text byl publikován v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Původní název článku: Rosja destabilizuje Bałkany
