V pátek 23. srpna se Posádkový kostel ve Lvově rozloučil s Ihorem Dubykem, 60letým vojákem z Mariupolu, který zemřel v říjnu 2023. Obránce byl pohřben na Martově poli.
Nutno podotknout, že Igor Dubyk vystudoval Priazovského státní technickou univerzitu. V městské radě ve Lvově Řeklže poté začal podnikat a vyrábět nábytek. Ihor Dubyk se věnoval zápasu ve volném stylu, fotbalu a šachům a doma si založil velkou knihovnu. Kromě toho měl rád numismatiku, zahradničení a zabýval se včelařstvím.
V roce 2014 se Ihor Dubyk dobrovolně přihlásil k obraně země a vstoupil do pluku Azov. Byl také vedoucím nevládní organizace „Vlastenec“ a jedním ze zakladatelů nevládní organizace „Mariupol Druzhina“. Od začátku totální invaze se Ihor Dubyk připojil k místní územní obraně a bránil Mariupol. Voják s vážnými zraněními skončil v nemocnici na území závodu Azovstal. Později byl zajat a vězněn v Olenivce a v Rusku.
Ihor Dubyk se po 200 dnech zajetí vrátil na Ukrajinu. Voják strávil tři měsíce rehabilitací a vrátil se do armády. Bránil vlast v řadách 109. samostatné brigády Územní obrany Východní oblastní správy. Ihor Dubyk zemřel 11. října 2023. Zůstala po něm manželka, děti a vnoučata.
Manželka Ihora Dubyka, Oksana, strávila tři týdny v obleženém Mariupolu. V březnu 2022 byla spolu se svým otcem evakuována do Lvova. V létě si žena spolu se svými vysídlenými přáteli otevřela květinářství „Azalea“ v ulici Horodotska 84. Oksana Dubyk řekla, že začala podnikat kvůli svému manželovi.
Rádi bychom dodali, že 23. srpna se ve Lvově rozloučili další dva obránci. Řeč je o šestatřicetiletém Bohdanu Hobojistovi z Vynnyk, který se v rámci 125. brigády Teritoriální obrany podílel na evakuaci raněných. Zůstali po něm rodiče, manželka, dvě dcery a bratr. Město se také rozloučilo s šestatřicetiletým obyvatelem Lvova Olehem Protsailem. Bránil zemi v řadách 3. pohraničního oddílu pojmenovaného po ukrajinském hrdinovi Jevhenu Pikusovi. Muž měl ocenění od vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny – Zlatý kříž. Oleh Protsailo přežil své rodiče a sestra.
