Na XXXIII. olympijských hrách, které se konají v Paříži, není tým, který by reprezentoval zemi s centrem v Kremlu (SSSR/RF). Poprvé od roku 1984, a pokud nepočítáme demonstrativní gesto před olympiádou v Los Angeles, tak od roku 1948. A zajímavé je, že tyto hry se konají bez větších skandálů.
Bez skandálů kolem „práce“ s rozhodčími, jako tomu bylo v případě zimních olympijských her v Salt Lake City v roce 2002. Bez dopingových skandálů, jako se to stalo na zimních hrách v Soči v roce 2014. Už jste uhodli (nebo věděli), že jak v Utahu, tak na pobřeží Černého moře byli hlavními „hrdiny“ Rusové. Tentokrát nejsou na olympijských hrách – tedy nepočítáme-li ten ubohý jeden a půl tuctu „individuálních neutrálních sportovců“, kteří jsou zbaveni vlajky, hymny a vlastně všech státních identifikačních znaků.
A je to neuvěřitelná náhoda, že? – byla to právě absence Ruské federace, která umožnila sportovnímu světu jednoduše si užívat soutěže a výsledky. Olympijské hry se opět staly tím, čím měly být – globálním sportovním festivalem. Ale Rusko by nebylo Ruskem, kdyby se nesnažilo zkazit Západ tam, kde to nebylo povoleno.
Řeč je o skandálu kolem „transgender boxera“ z Alžírska Imana Khelifa. Samotný skandál se rozhořel kvůli jejímu rychlému vítězství (46 sekund) nad italskou atletkou Angelou Cariniovou. Po tomto brilantním úspěchu se okamžitě objevily „informace“, že Khelif není tak docela žena – transgender nebo něco jiného. A ptáte se, co s tím má společného Rusko?
A to navzdory tomu, že tyto „informace“ poskytla Mezinárodní boxerská asociace IBA, jejíž zástupci uvedli, že v roce 2023 byla Iman Khelif diskvalifikována kvůli tomu, že neprošla genderovým testem. IBA nevysvětlila, jak tento test vypadá, nebyla zveřejněna metodika jeho stanovení, říkají „věřte nám“ a to je vše.
A šéfem IBA od roku 2020 není nikdo jiný než generální tajemník Ruské boxerské federace Umar Kremlev, který je spojován s celou řadou různých skandálů. Skandály, které vedly zejména k tomu, že na olympijských hrách v roce 2024 se organizace boxerského turnaje ujalo boxerské oddělení Mezinárodního olympijského výboru – a předtím bylo toto právo v IBA.
Vedení kremelsko-kremelské organizace se samozřejmě nemohlo nelíbit této situaci. Proto se skandál kolem Imana Khelifa, skandál, který byl rychle uhašen – zejména Angela Karini, která své sokyni zpočátku vyčítala, že není tak docela žena, dokázala za svá slova omluvit – rozhořel na základě proruských „informací“.
A všechno by bylo v pořádku – příběh „transgenderu“, jak jsem řekl, skončil hned, jak začal. V jedné evropské zemi se ale sociálním sítím podařilo toto téma rozptýlit tak, že se na nějakou dobu stalo téměř hlavní událostí celé olympiády. Tou zemí, uhodli jste, je Ukrajina.
To je zvláštní situace. Pokud Ukrajina a její občané statečně čelí ruským agresorům na bojišti skutečné války, jsou to Ukrajinci, kteří nevědomky, ale aktivně pomáhají Rusům šířit falešné zprávy, které potřebují. Samozřejmě v oblasti Časiv Jaru – ne jako na internetu, kde je jasně jasné, kde jsou my a kde Rusové. Na internetu je to obtížnější, protože ani elementární ověřování faktů, že celá historka s Chelifem byla rozptýlena na návrh a za pomoci IBA, v jejímž čele stojí osoba s výmluvným příjmením Kremlev, není pro velké množství ukrajinských občanů vhodná. Co můžeme říci o složitějších strukturách, které vyžadují skutečnou analytickou a investigativní práci…
A byla by to polovina problému, kdyby se celá záležitost omezila pouze na skandál na olympiádě. Koneckonců, sport není v ukrajinské společnosti tak důležitý, jak si někteří lidé myslí. (Výbornou ilustrací je příběh fotbalového novináře Serhije Bolotnikova, který po mobilizaci skončil ve výcvikovém středisku Ozbrojených sil Ukrajiny, kde s překvapením zjistil, že o fotbalové zápasy se tam zajímá pouze on).
Takový model chování je však pro mnoho Ukrajinců typický v mnohem závažnějších – za současných podmínek kritických – situacích. S mnohem závažnějšími důsledky. Válka, kterou Rusko zahájilo v roce 2014, válka, která eskalovala do plnohodnotné, plnohodnotné fáze roku 2022, pokračuje nejen na frontové linii v Doněcké, Záporožské, Charkovské a Chersonské oblasti. Rusové nebyli schopni porazit Ukrajinu v bleskové válce, kterou plánoval Vladimir Putin, nemohou ji porazit ve vleklé válce o přežití a vyhlazení. Každý měsíc roku 2024 ukončuje ruskou ekonomiku a tím i schopnost pokračovat v nepřátelských akcích na území Ukrajiny a leteckých útocích na ukrajinský týl.
A když si to Rusové uvědomili, stali se aktivnějšími ve směru, který velmi dobře znají – ve směru dezinformací, provokací a falzifikací. To je přesně to, co dělala KGB v SSSR, přesně to, co dělá FSB Ruské federace. MnožstvíPočet padělků na téma války, které byly vhozeny do ukrajinského informačního prostoru během totální války, překračuje všechny rozumné i nepřiměřené meze. A ne všechny ruské výmysly, provokace a otevřené lži se Ukrajinci naučili identifikovat.
To je důvod, proč je takový údajně bezpečný, neškodný příběh s „alžírskou transgender ženou“ na olympijských hrách důležitý. V dnešní informační společnosti musí být každá informace ověřena z definice. V situaci, kdy proti nám jedna z nejzákeřnějších speciálních služeb na světě vede tvrdý boj, tato „nutnost“ exponenciálně roste.
A vůbec, během svátku sportu, oslav ukrajinských vítězství na olympijských hrách v Paříži, bychom měli být na straně Kremlu (a v důsledku toho Kremlu?..
