Srpen 2024 se v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou zapíše do dějin dvěma jasnými, významnými a rezonujícími událostmi. V první polovině měsíce ozbrojené síly Ukrajiny překročily hranice s Ruskou federací a ovládly část Kurské oblasti. A ruské jednotky, hromadící rakety a drony, provedly na konci léta nejsilnější ostřelování ukrajinského území, ve skutečnosti zařízení energetické infrastruktury a nejen to. Obě události, zejména ta první (koneckonců, raketové útoky na Ukrajinu se staly, když ne běžnými, tak to rozhodně nebyl první masový útok na ukrajinský týl – i když k takovým událostem, kdy nepřítel použil více než 200 jednotek techniky), aktivně informovaly a jsou pokryty ve světových médiích, mluví se o nich na nejvyšší úrovni, témata související s oběma útoky se diskutují na světových mediálních platformách. Jak efektivní ale nejsou v prostoru PR, ale v reálném životě?
Začněme kurskou ofenzívou ozbrojených sil Ukrajiny. Tato operace se odehrávala a odehrává v informačním tichu, které je pro tuto válku neobvyklé. Vzpomeňte si, jak ukrajinské úřady konečně přiznaly, že „jsme tam“. V té době se celý svět zbláznil a snažil se přijít na to, co to je. A ani teď šílenství vlastně nezmizelo, protože nikdo neoznámil strategické cíle a záměry útoku ozbrojených sil Ukrajiny na Kurskou oblast.
Vojenským analytikům se však samozřejmě podařilo vyvodit určité závěry. Jedním z nejrozumnějších závěrů je, že útok na mezinárodně uznávané území Ruska byl zaměřen zaprvé na stažení té části ruských jednotek, které nyní útočí na další osady na Donbasu, a zadruhé na vyvolání paniky mezi ruským obyvatelstvem (ke které „speciální vojenská operace“ nakonec přišla přímo na dvůr) a v důsledku toho na destabilizaci situace v agresorské zemi.
Jak vidíme, i kdyby takové cíle existovaly, nebylo by možné jich dosáhnout. Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá v úmyslu vyměnit Kurskou oblast za Donbas. Možná ho nevyděsí ani ztráta regionálního centra, Kurska – pokud se mu během té doby podaří dobýt kramatorskou aglomeraci nebo pokud jeho vojska pochodují na Pavlohrad.
Stejně tak nebylo možné destabilizovat informační prostor Ruské federace. Kremelská propagandistická mašinérie přinejmenším udělala vše pro to, aby nejen zlehčila, ale téměř úplně odstranila kurskou ofenzívu ozbrojených sil Ukrajiny z agendy. Pokud ji nemáte, je to. V Kurské oblasti dochází buď k „provokaci“, nebo k „situaci“. Ale Putin v klidu letí do Baku, na svůj severní Kavkaz, což znamená, že se tam neděje nic hrozného. To si myslí obyčejní Rusové, kteří žijí v Moskvě nebo ještě dál od ukrajinských hranic. Rusové, kteří si války prostě nechtějí všimnout – a buďme upřímní, jsou rádi, že toto téma mizí z informačního prostoru. Pokud televize nemluví o válce na území samotného Ruska, pak je docela snadné uvěřit, že žádná válka není, ale že stejně jako dříve někde v Ukrajině probíhá „speciální vojenská operace“. A koho to zajímá, zvláště když nikdo z vaší rodiny nebyl mobilizován…
Neměli bychom si však myslet, že se přepočítala pouze Ukrajina. Masivní raketový a dronový útok na naše území 26. srpna také nedosáhl svého strategického cíle. Ano, malé taktické úspěchy, nic víc. Za prvé, 85 % raket/dronů bylo sestřeleno, což je velmi vysoká úroveň účinnosti systémů protivzdušné obrany. Představte si, co by se stalo, kdyby ne asi 40, ale všech 236 raket a dronů zasáhlo cíl. Co by zbylo z ukrajinské energetické infrastruktury? A dočasné výpadky jsme již zažili a zažijeme je znovu – ne poprvé. Ukrajinci jsou na to již zvyklí.
Nejdůležitější věcí v tomto příběhu však není ani si na to zvyknout, ale absence alternativy. Putin buď nechápe, že s takovými výchozími pozicemi, které navrhuje („Odevzdejte se mému milosrdenství“ a je to), jsou jednání z principu nemožná – nebo je to přesně to, co chce. A jednání jsou opravdu nemožná, protože po roce 2022, po Buči a Irpini, Izjumu a Chersonu, ukrajinská společnost viděla „přátelství národů“ v celé jeho nelidské kráse. A velmi dobře chápe, co čeká všechny Ukrajince s případnými ústupky agresorovi. A jediný kompromis, se kterým by občané Ukrajiny souhlasili – zastavení horké fáze války na současné frontové linii – Vladimir Putin nepotřebuje.
Proto stojí za zmínku, že jak neočekávaná, dokonce jedinečná kurská ofenzíva ozbrojených sil Ukrajiny, tak největší ruský raketový a dronový útok na ukrajinská města během totální války nesplnily své strategické úkoly. Putin ukázal, že je připraven obětovat Rusy nejen na frontě, ale i v týlu, je připraven obětovat i území, aby válka pokračovala. A Ukrajinci Ukrajina prostě nemohou souhlasit s podmínkami jednání Kremlu, a to ani po ránu 26. srpna.
Válka, jak loni varoval tehdejší vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj, se proto dostala nebo již dostala do slepé uličky a la První světová válka. Když se všechny strany tohoto megakonfliktu jednoduše navzájem vyčerpaly a vítězem se stal ten, komu se podařilo udržet tuto opotřebovávací válku déle. Zdá se, že srpnové útoky na Ukrajinu a Rusko celému světu jasně ukázaly, že takto skončí současná válka. Jiné možnosti rozvoje prostě nejsou.
