Agrese Ruska vůči Ukrajině měla významný dopad na ekonomiky tří zemí zapojených do konfliktu. Podobnost jejich institucionálních struktur přispěla k určitému sblížení ekonomických dopadů, ale existují také významné rozdíly v tom, jak válka ovlivnila každou z těchto zemí.
Bělorusko – pokračování hospodářské politiky
V roce 2023 zaznamenala běloruská ekonomika růst HDP o 3,9 %, a to navzdory téměř úplnému přerušení obchodních vztahů s trhy mimo Rusko. Tento růst byl způsoben pozitivním vývojem ve většině průmyslových odvětví s výjimkou dopravy, která zaznamenala výrazný pokles již druhý rok v řadě. Navzdory obtížným podmínkám zůstal běloruský vývoz na vysoké úrovni, a to zejména díky podpoře Ruska. V roce 2023 pocházelo až 60 % dovozu z Ruska a 65 % běloruského vývozu směřovalo na tento trh, což svědčí o silné závislosti běloruské ekonomiky na Rusku.
Pozitivní hospodářská výkonnost Běloruska v roce 2023 byla z velké části výsledkem tradičních nástrojů, které orgány země používaly v obtížných ekonomických podmínkách. Na domácím trhu Minsk podpořil spotřebu uvolněnou měnovou politikou a snadno dostupnými spotřebitelskými úvěry, zatímco omezil aktivity soukromého sektoru. Vláda pokračovala v dotování výroby a vývozu. Klíčová byla také důsledná podpora ze strany Ruska, které v roce 2023 zajišťovalo 60 % běloruského dovozu a přijímalo 65 % vývozu. V roce 2022 se Rusko stalo také tranzitní zemí pro běloruské zboží. Inflace zůstala na nízké úrovni 5,8 %, a to především díky vládním cenovým kontrolám, ačkoli ekonomické stimuly vedly ke zvýšení inflačních tlaků na konci roku.
Říjnový průzkum nezávislého think-tanku BEROC zjistil, že přibližně 45 % domácností nezaznamenalo v průběhu roku výraznou změnu své finanční situace, zatímco 35 % uvedlo zhoršení. Zhruba třetina respondentů navíc uvedla pokles příjmů.
Tváří v tvář pokračujícím represím a rostoucímu tlaku na soukromý sektor Bělorusové nadále prchali ze země. Ačkoli dostupné údaje neumožňují přesně posoudit rozsah tohoto jevu, zprávy o nedostatku personálu, zejména mezi vysoce kvalifikovanými odborníky, naznačují jeho existenci. Míra migrace v roce 2023 však bude pravděpodobně nižší než v předchozích letech.
Rusko – krátkodobý růst na úkor ekonomických fundamentů
Oficiální údaje ukazují, že ruská ekonomika v roce 2023 vzrostla o 3,5 %, i když podle odhadů Světové banky byla dynamika o něco nižší a činila 2,6 %. Tento růst nicméně překonal předchozí prognózy, které počítaly s poklesem ekonomiky o 2 % nebo stagnací o 1 %. Kreml za tento výsledek částečně vděčí svému úspěchu při obcházení sankcí a nahrazování svých dřívějších exportních trhů trhy Číny, Turecka a Indie. Na domácím trhu se Moskva zaměřila na finanční podporu velkým společnostem, aby udržely výrobu a zavedly opatření k militarizaci ekonomiky.
V institucionálních podmínkách ruské ekonomiky, která je zapojena do války, vedla reaktivní politika v kombinaci se sankcemi k významným změnám ve struktuře výroby. Odvětví závislá na dovozu high-tech komponentů, jako je automobilový průmysl, zaznamenala prudký pokles. Na druhou stranu se zvýšila výroba založená na nízké technologii a lokálních surovinách, jako je zpracování potravin a výroba betonu, stejně jako všechna odvětví související s vojenskými aktivitami. V důsledku toho se zvýšila role sektoru státní bezpečnosti, který je financován a kontrolován vládou. Tento proces vedl k dělbě práce mezi soukromým sektorem, který se stále více omezuje na spotřebitelský trh, a veřejným sektorem, který postupně přebírá většinu ekonomiky.
Politika Centrální banky Ruska byla přímo diktována rozhodnutími Kremlu. Centrální banka Ruské federace držela sazby na relativně nízké úrovni, aby se vyhnula zvýšení nákladů na úvěry pro společnosti. To však vedlo ke zvýšení inflačních tlaků, které se banka snažila zmírnit opožděným zvýšením úrokových sazeb. Vždyť inflace v roce 2023 činila 7,4 %, což je výrazně nad inflačním cílem ve výši 4 %.
Na první pohled vypadá sociální situace v Rusku pozitivně. V listopadu 2023 dosáhla míra nezaměstnanosti rekordního minima 2,9 % a reálné mzdy začaly ve druhé polovině roku růst. Růst mezd byl však do značné míry kompenzován růstem cen. A příjmy domácností jsou stále více závislé na militarizaci ekonomiky. Kromě toho Kreml při hledání finančních prostředků výrazně snížil sociální výdaje.
Ukrajina – stabilizace ekonomiky a centralizace moci
Ukrajinské ekoNomics v roce 2023 vykazoval známky stabilizace a očekávalo se, že růst HDP se bude pohybovat mezi 5 a 5,5 %. Oživení probíhalo především v metalurgii a zemědělství, i když oba sektory ještě nedosáhly předválečné úrovně kvůli zničení infrastruktury a logistickým problémům. Podnikatelská nálada průzkumná Národní bankou Ukrajiny naznačuje optimismus ohledně budoucnosti podnikání, i když bezpečnostní hrozby a logistické výzvy jsou stále klíčovými výzvami.
Navzdory hojně propagovaným vládním opatřením v oblasti transparentnosti, zejména zaváděním různých IT platforem a systémů, zůstává vztah mezi podniky a vládou nejasný. Otázka decentralizace navíc vedla k napětí mezi místními a ústředními orgány, zejména v oblasti přístupu k financím. Změny na nejvyšších úrovních státní správy, ke kterým došlo na začátku roku, naznačují, že Úřad prezidenta republiky usiluje o upevnění kontroly nad ekonomikou a místní správou. Tato opatření jsou přípravou na postkonfliktní rekonstrukci země, která je financována ze zahraničí.
Na rozdíl od Ruska se Ukrajina úspěšně vyrovnala s problémem inflace. Toho bylo dosaženo díky dočasnému zmrazení směnného kurzu hřivny a politice vysokých úrokových sazeb NBU. Jádrová inflace za celý rok 2023 činila 5,1 %. Dynamika inflace však nadále ovlivňuje příjmy domácností, neboť růst reálných mezd nedrží krok s rostoucími cenami.
Ačkoli v roce 2023 nedošlo v migračních tocích z Ukrajiny k žádným výrazným změnám, počet vnitřně vysídlených osob (IDP) se podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v listopadu 2023 výrazně snížil na 3,6 milionu osob. V každém případě tito lidé nadále čelí vážným potížím. Podle listopadového průzkumu IOM neobdrželo 74 % vnitřně vysídlených osob žádnou finanční pomoc. Podobné problémy hlásilo 58 % těch, kteří se nakonec vrátili do svých domovů.
Vláda se bude živit sama
Ve druhém roce války se ekonomiky tří zemí zapojených do konfliktu dočasně přizpůsobily důsledkům ruské agrese proti Ukrajině. Tato úprava však může být povrchní, protože skutečné výzvy a problémy se často skrývají v detailech.
Obyvatelé těchto tří zemí nejvíce pociťují důsledky těchto změn: nucenou migraci (v Bělorusku a v Ukrajině), pokles životní úrovně (v Rusku a v Ukrajině), nezaměstnanost a fyzické důsledky vojenské agrese (v Ukrajině). Vedle toho dochází k obecnému zhoršení úrovně sociální ochrany a státní podpory.
Válečné podmínky ovlivňují strukturu ekonomik těchto zemí a posilují roli centrálního státu. V případě Ruska tento proces vede k podřízení ekonomiky vojenskému sektoru. Takové změny by mohly tyto ekonomiky učinit méně pružnými a zranitelnějšími vůči budoucím krizím. To se projevuje mimo jiné v „tiché válce“ o aktiva mezi klíčovými ekonomickými hráči v Rusku a ve snaze oslabit vliv oligarchů v Ukrajině.
Přeloženo z polštiny
Text byl publikován v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Původní název článku: Diabeł tkwi w szczegółach
