Dne 2. července navštívil Ukrajinu maďarský premiér Viktor Orbán. Politik, který je považován za hlavního proruského lobbistu v Evropské unii, se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Veřejnost nezná všechny podrobnosti jeho rozhovorů s ukrajinským vůdcem. Maďarský host byl obecně lakonický a na veřejnosti neřekl nic senzačního. Neobešlo se to však bez Orbánova zvláštního vzkazu. Jeho podstata je jednoduchá: přestat střílet.
„Řekl jsem panu prezidentovi, že jeho iniciativy zabírají hodně času kvůli pravidlům mezinárodní diplomacie. Proto jsem požádal pana prezidenta, aby se zamyslel nad tím, zda je možné udělat něco jiného: zastavit palbu a pak vyjednávat s Ruskem, protože příměří by urychlilo tempo těchto jednání,“ řekl Orbán během tiskového projevu.
Zdůraznil, že není odpůrcem ukrajinských plánů na ukončení války, ale považuje je za příliš dlouhé na jejich realizaci. Orbán také dodal, že na svém návrhu netrval a vyslechl si argumenty ukrajinské strany. Chování maďarského vůdce bylo obecně poměrně vyrovnané a zdvořilé. Dokonce slíbil, že v Maďarsku otevře ukrajinskou školu a bude ji financovat ze státního rozpočtu. Vnější jemnost však nemůže zakrýt skutečnost, že Orbánův návrh cesty k míru je totožný s návrhem ruského diktátora Putina. Koneckonců zajišťuje příměří na současné demarkační linii.
Sám Zelenskyj dal jasně najevo, že se mu Orbánova myšlenka „přestat střílet“ nelíbí. A on se o to nedělí. Prezident poznamenal, že žádný z iniciátorů takové cesty k jednání s agresorem nedokázal vysvětlit, jak by tato myšlenka fungovala. Z Orbánových slov lze pochopit, že Ukrajina takový návrh odmítla i proto, že má špatné zkušenosti s předchozími četnými dohodami o „příměří“ s Ruskem. Tímto končí oficiální prohlášení hosta z Budapešti.
Zajímavé je, že souběžně s Orbánovou návštěvou Kyjeva jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó telefonicky hovořil s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Nebyla to jen tak obyčejná náhoda. Těžko ale říct, jakého tématu se tento hovor týkal. Předal Szijjártó Moskvě určité informace po rozhovoru mezi Orbánem a Zelenským? Nebo to byl jen rafinovaný politický manévr, který svědčí o dvojí hře maďarských úřadů a zachování ruského vektoru jejich zahraniční politiky? Lze učinit různé předpoklady. Na tyto otázky však neexistuje odpověď.
Můžeme se také jen dohadovat, co bylo řečeno během dvouhodinového rozhovoru mezi Zelenským a Orbánem. Vyjednavači nebyli před novináři mnohomluvní. Možná se strany bavily hlavně o stavu ukrajinsko-maďarských vztahů a o tom, jak je zlepšit. Nebo se možná více zaměřili na otázku války a míru.
Je důležité pochopit: byla Orbánova návštěva hlavně jeho soukromou iniciativou, nebo se uskutečnila na žádost lidí zvenčí? Nebo obojí? Na to neexistuje definitivní odpověď. Na jedné straně je skutečně třeba něco udělat se vztahy mezi Kyjevem a Budapeští. Jít na schůzku se Zelenským jen proto, aby se vyřešily ukrajinsko-maďarské otázky, je proto soběstačný a závažný důvod. Orbán však vždy usiloval o větší uznání a rád si hrál na geopolitiku. Proto vytrvale usiluje o kontakty se světovými vůdci. Je to pro něj způsob sebepotvrzení. Tito vůdci často reprezentují autoritářské režimy. Orbána však nikdy nijak zvlášť neznechucoval kontakt s nedemokratickými politiky. A dokonce i s těmi, kteří vedou agresivní války.
Vnější silou, která požádala maďarského vůdce o návštěvu Ukrajiny, nemusí být jen Moskva. Ale také Čína, EU a dokonce i doprovod amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Zejména v květnu navštívil Budapešť čínský vůdce Si Ťin-pching. Obě strany podepsaly dohodu o strategické spolupráci a Si Ťin-pching řekl, že Maďarsko by mělo hrát větší roli v Evropské unii a při podpoře vztahů mezi EU a Čínou. Dá se předpokládat, že by Čína mohla požádat Orbána, aby předal něco i pro Ukrajinu. Maďarsko 1. července převzalo předsednictví v Radě EU, což také dává Orbánovi důvod k tomu, aby ukázal svou diplomatickou aktivitu. A je téměř jediný na kontinentu, kdo neváhá kontaktovat ruský režim. A maďarský vůdce aktivně podporuje Donalda Trumpa a dokonce navštívil jeho rezidenci na Floridě. Samozřejmě, že Orbán je neupřímný, když se prezentuje jako velký přítel amerického republikánského prezidentského kandidáta. Že skromnost nikdy nebyla jeho ctností.
Proč se Orbán snaží prosadit svou kandidaturu jako jeden z prostředníků jednání mezi Kyjevem a Moskvou? Pro něj je to jakýsi způsob, jak zvýšit svou vlastní váhu ve světě. Kdyby se dobrodružství s vyjednáváním podařilo, maďarský vůdce by posílil svou pozici jak v Maďarsku, tak v Evropě. Orbán by proto mohl být v hlavním městě Ukrajiny, aby předal určité informace Zelenskému a Vyslechněte si jeho názor, abyste je mohli přesměrovat na třetí strany.
Viktor Orbán se samozřejmě může stavět do pozice horlivého zastánce míru za každou cenu a odpůrce války. Tvrdit, že je hlavním mírotvůrcem v Evropě. Že ho hodně bolí, když lidé umírají ve válce, a že chce zastavit krveprolití. Ale musíte být velmi naivní, abyste věřili v upřímnou touhu maďarského vůdce pomoci Ukrajině v boji za spravedlivý mír. Iniciativa maďarského premiéra je natolik v souladu s Putinovými návrhy na zahájení jednání, že se může zdát, že Orbán přinesl do Kyjeva poselství Kremlu.
Zajímavé je ale něco jiného. Orbán nemůže nepochopit neschopnost formule, kterou vyslovil, a nebezpečí, které pro Ukrajinu představuje. S maďarským vůdcem lze zacházet různými způsoby. Rozhodně to ale není naivní politik, ale zkušený vůdce, který se dobře orientuje ve světových problémech. I pro lidi, kteří mají daleko ke geopolitice, je zřejmé, že přestat střílet bez jakéhokoli stažení ruských vojsk by znamenalo, že tam zůstanou. A pak můžete vyjednávat. Vypracujte nový Minsk-3 nebo cestovní mapu. Dokonce i harmonogram stahování ruských vojsk z části okupovaných území. Problém je v tom, že šance na jeho naplnění jsou mizivé.
Během jednání, i když s nimi Putin souhlasí, je možné, že se Rusové pokusí postoupit ještě dál. Nebudou ani hledat záminku k porušení příměří. V tomto má Rusko obrovské zkušenosti získané od roku 2014 na Donbasu. Neměli bychom zapomínat na strategický cíl Kremlu: zničení ukrajinské suverenity a státnosti. Ten cíl nezmizel. A jednání za Ruskou federaci jsou také jedním z nástrojů k dosažení jejího cíle.
Pokud ale Orbán ve svém návrhu nevidí rozpory, pak pro něj spravedlivý mír není pro Ukrajinu strategickým cílem. Orbán se spokojí s jakýmkoli mírem. Bez stažení ruských vojsk a potrestání agresora. Strategie „prostě přestaň střílet“ ale v minulosti bohužel nefungovala. Je pochybné, že to nyní bude fungovat.
