8. července se odehrál jeden z nejohavnějších ruských teroristických útoků na Ukrajinu. Dětská nemocnice Okhmatdyt v Kyjevě se stala terčem útoku. Celkem byly při dalším ruském raketovém útoku zabity desítky Ukrajinců. Reakce světa na tuto hrůzné událost a krvavé záběry z ukrajinské metropole však byla poměrně zdrženlivá a někdy až lhostejná.
Ano, slyšeli jsme tradiční odsuzující slova od řady západních vůdců. Velvyslanci Spojených států a Evropské unie vyjádřili své rozhořčení nad teroristickým útokem spáchaným Rusy. Diplomaté z 33 zemí navštívili Ochmatdyt, aby se na vlastní oči přesvědčili o dalším zločinu ruské armády. Mezinárodní organizace jako OSN a PACE ruský útok protokolárně odsoudily. Objevila se obvyklá prohlášení, že Rusko musí být pohnáno k odpovědnosti a že takové metody vedení války jsou nepřijatelné. Prohlášení velvyslanců byla doplněna komentáři řady předních politiků v Evropě a Americe. Obecně jsme ale neslyšeli nic nového. To vše byly již obvyklé typické výroky, které nepřekračují rámec „západního zájmu“.
Obecně se zdá, že tragické události v Ukrajině se nestaly hlavním tématem světových médií. Západní média diskutovala o výsledcích voleb ve Francii více než o nových ruských válečných zločinech proti Ukrajině. Reakce veřejnosti byla také pomalá. To vše vytváří výrazný kontrast k reakci na genocidu spáchanou Rusy v Buči na jaře 2022. Pak se zdá, že svět otupěl poté, co se dozvěděl strašlivou pravdu o moskevské hordě. Šok je ale téměř pryč. Masové protesty před ruskými ambasádami jsme nezaznamenali. Zdá se, že celá planeta je již zvyklá na ruský teror v Ukrajině. A vnímá to jako něco samozřejmého a obyčejného. Slov soustrasti a odsouzení je stále dost. A také sliby. Ale ne pro skutečné a okamžité potrestání agresora.
Prohlášení koordinátora americké Národní bezpečnostní rady pro strategickou komunikaci Johna Kirbyho je orientační. „USA nemění svůj postoj. Ukrajina může pokračovat v používání amerických zbraní k úderům poblíž hranic s Ruskem,“ řekl Kirby během brífinku 8. července. Americký představitel dal jasně najevo, že zničení Ochmatdytu by neovlivnilo zákaz Pentagonu zasahovat americké zbraně hluboko na ruském území. Spojené státy však slíbily, že Putinovi opět vyšlou „silný signál“. „Nemohu dostatečně zdůraznit, že se jedná o nějaký druh zprávy. Ale jak jsem řekl, to, co uvidíte v průběhu tohoto týdne, je velmi silný soubor signálů a zpráv panu Putinovi, že nemůže čekat na NATO, nemůže čekat na Spojené státy. Budeme Ukrajinu podporovat i nadále,“ dodal Kirby.
„Vysílání silných signálů a zpráv“ ruskému diktátorovi se stalo oblíbeným tématem Západu, který se dlouho zdržoval mezi touhou nedovolit Rusku vyhrát a prohrát zároveň. To vyžaduje hodně talentu a slovní rovnováhy. Můžete samozřejmě prohlásit celému světu, že „já jsem ten, kdo zastavil Putina“, jak nedávno v rozhovoru řekl americký prezident Joe Biden. Ve skutečném životě však nic nenasvědčuje tomu, že by byl kremelský vůdce zastaven. Naopak, Putin vypadá spíše arogantně a demonstrativně se chlubí svou beztrestností a krveprolitím. Pravděpodobně jen ještě neví, že byl „již zastaven“.
Pokud jde o zbytek světa mimo Západ, ten ve skutečnosti na ruský zločin nereagoval. Globální Jih žije svým vlastním životem. A ruská agrese proti Ukrajině je pro něj něčím vzdáleným, lhostejným a nepochopitelným. Není divu, že jsme neslyšeli žádná ostrá prohlášení od vůdců Brazílie, Číny, Indie, Jihoafrické republiky, Indonésie, Mexika, Saúdské Arábie a dalších vůdčích mocností tohoto rozsáhlého regionu.
Zatímco se Rusko připravovalo na další raketový útok na Ukrajinu, Si Ťin-pching se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a hovořili o míru v Ukrajině. Samozřejmě nepadla slova o odsouzení ruské agrese, potrestání kremelské politické elity, navrácení ukrajinských okupovaných území a zaplacení reparací agresorem. Místo toho byly vytvořeny abstraktní formulace o zabránění rozšíření války, eskalaci nepřátelství a provokací. Zdá se, že Si Ťin-pchingův mírový plán je skutečně velmi podobný Putinovu. Zajímalo by mě, zda je ruský teror Pekingem vnímán také jako vytváření „příznivé atmosféry pro mírová jednání a mírové urovnání války“?
8. července, v den útoku na Ochmatdyt, se Putin setkal s indickým vůdcem Naréndrou Módím v jeho domě v dobré náladě. Módí přijel do Moskvy na dvoudenní návštěvu a nazval ruského diktátora svým „přítelem“. Oba politici se dobře bavili v neformálním prostředí, bavili se rozjímáním o „koňské show“ a pochutnávali si na sladkostech. Nezdá se, že by Módí cítil výčitky svědomí, když byli Ukrajinci zabiti ruskými raketami. Obchod mezi Ruskem a Indií se zvýšilNapříklad v případě Spojených států Spolupráce se prohlubuje. A to, že Kreml vede agresivní válku proti suverénnímu státu, Indii nějak moc netrápí.
Obecně platí, že pasivní reakce světa na ruský útok na Ochmatdyt není povzbudivá. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by svět skutečně chtěl Moskvu za její zločiny potrestat. Ve skutečnosti se smířil s jeho teroristickou povahou. Bere to jako samozřejmost. Chybí touha a odvaha podniknout rozhodné kroky, které by byly skutečně schopné donutit Rusko k míru. Ukrajina nedostala zbraně schopné porazit agresora. Sankce nefungují správně. Ruská ropa, plyn, kovy a další suroviny se aktivně prodávají na světových trzích. Zisky z mezinárodního obchodu doplňují ruskou státní pokladnu a umožňují jí investovat do pokračování války a výroby smrtících zbraní. Rusko může dokonce dostávat velké množství sankcionovaného zboží přes třetí země a mezinárodní společenství s tím není schopno nic dělat.
Více než dva roky po začátku první světové války se Putin necítí nejhůře. Může dělat několik věcí současně. Vést vyhlazovací válku, ničit ukrajinské elektrárny, obytné budovy, nemocnice, vyrábět zbraně a komunikovat s mnoha světovými vůdci, mluvit o ukrajinských „nacistech“, špatném NATO a Západu. Putin je opět přijat v zahraničí a přijíždějí ho navštívit hlavy států z řady zemí celého světa. Obchodují s ním. Nevadí mi s ním mluvit o míru a platit za něj ukrajinským územím. A někteří obzvláště cyničtí diktátoři, jako je Kim Čong-un, dodávají Moskvě miliony granátů, kterými zabíjí Ukrajince, a podepisují dohody o strategické spolupráci. Slabost civilizovaného světa vždy inspiruje teroristy a darebáky.
