Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zjevně opustil dříve deklarovanou myšlenku vytvoření fondu vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 100 miliard dolarů, který by byl navržen na příštích 5 let. Podle agentury Bloomberg v sobotu 8. června Stoltenberga k takovému rozhodnutí přimělo rezolutní odmítnutí jednotlivých členů NATO podílet se na financování fondu.
Podle dříve navrženého plánu měly členské státy NATO během pěti let utratit celkem 100 miliard dolarů, které měly být použity na smrtící i nesmrtící pomoc Ukrajině. Řada států však takový návrh zpochybnila kvůli banální neochotě přidělit nové peníze.
Místo toho se podle nového návrhu, který by mohli podpořit ministři obrany NATO na schůzce v Bruselu příští týden, spojenci zavážou vynaložit nejméně 40 miliard eur ročně na smrtící a nesmrtící pomoc Ukrajině. To by odpovídalo průměrnému ročnímu příspěvku od ruské invaze v roce 2022. Výše darů bude odpovídat procentu jejich HDP.
V novém plánu se očekává, že Spojené státy připadnou na zhruba polovinu pomoci, zbytek půjde ostatním členům NATO. Předpokládá se také, že tyto peníze zajistí stabilitu podpory Ukrajiny v nadcházejících letech, zejména tváří v tvář jakýmkoli politickým změnám, které mohou nastat po amerických volbách.
Podle agentury Bloomberg se takový návrh již setkal s pozitivními ohlasy od členů Aliance, ale existují státy, jejichž postoj vyvolává obavy. Patří mezi ně zejména Maďarsko, jehož vůdce Viktor Orbán trvá na ukončení jakékoli podpory Ukrajině. Turečtí diplomaté také vyjádřili určité pochybnosti o pomoci Ukrajině.
