Velká útočná válka Ruska proti Ukrajině trvá již tři roky. A nyní nejsou na obzoru žádné známky jeho brzkého dokončení. Budoucnost je vždy neznámá. Ale v určitých epochách je více či méně přístupná předpovídání a plánování. To vytváří poněkud falešnou, ale příjemnou iluzi kontroly nad vlastním životem. Žijeme však v jiné době – v době nejistoty. V tak obtížné době se nemusí naplnit ani předpovědi známých analytiků a zhroutit se. Nemluvě o obyčejných občanech, kteří mají extrémně omezenou schopnost předvídat budoucnost.
Únorový průzkum nálad veřejnosti Ukrajinců, který provedla KIIS, ukazuje, že optimismus obyvatelstva ohledně konečného vítězného výsledku války je stále zachován. Hodnocení situace na frontě je však mnohem pesimističtější. Téměř polovina dotázaných před dvěma měsíci se domnívala, že situace na bojišti nedává výhodu ani jedné straně. Zároveň se 15 % domnívalo, že je optimističtější pro ruského agresora a 24 % pro Ukrajinu. Pokud by se podobný průzkum uskutečnil nyní, čísla by se pravděpodobně upravila k horšímu. Koneckonců, za dva měsíce se nepříteli podařilo prorazit frontovou linii v několika oblastech a zasadit bolestivé rány ukrajinské energetické infrastruktuře.
Důvěra Ukrajinců v podporu Západu také postupně klesá. Sága se zpožděním vojenské pomoci ze strany Spojených států a neplněním slibů západních partnerů ohledně dodávek zbraní otřásla jejich důvěryhodností. Na konci února bylo 44 % respondentů přesvědčeno, že západní partneři jsou unaveni podporou Ukrajiny a chtěli by ústupky Rusku.
Ukrajinci se naučili žít ve válečných podmínkách a neustálém riziku. Naučit se žít s dlouhodobou nejistotou je však mnohem obtížnější. Pokud je to jen trochu možné. Je to jen iluze, když máte pocit, že máte nejistotu pod kontrolou. Ve skutečnosti to bude vždy ovlivňovat život, učiněná nebo neučiněná rozhodnutí, myšlenky a činy. Je to jako neustálý stres v pozadí, který působí pomalu, ale jistě. Podkopává naši psychickou stabilitu, rovnováhu a klid. Proto se mnozí podvědomě rozhodnou nežít, ale čekat na větší jistotu. Problém je v tom, že se vůbec neví, kdy to přijde.
Na jaře 2022 málokdo věřil, že válka bude trvat dlouho. A na jaře 2024 málokdo věří, že válka skončí za pouhé „dva nebo tři týdny“. Není jasné, jak se bude situace na frontě vyvíjet. Podaří se ozbrojeným silám Ukrajiny zastavit pomalý postup agresora a narušit ruskou protiofenzívu plánovanou na léto? A pokud ano, v jakém rozsahu a za jakou cenu? Co se stane s mobilizací? Budou Ukrajině stačit zbraně předané Západem? Podaří se nám konečně zavést výrobu vlastních zbraní a střeliva v dostatečném množství? A co se stane, pokud se Donald Trump stane prezidentem Spojených států? Na tyto otázky neexistují definitivní odpovědi.
Ano, existuje možnost „černých labutí“, zejména v Rusku, které mohou radikálně změnit pravidla hry. To může pomoci ukončit období nejistoty a přiblížit nás k vítěznému míru. Ani přední think-tanky však nedokážou říci, kdy je očekávat a jaké budou. Putinův režim se cítí sebevědomě. Ekonomika a vojensko-průmyslový sektor stále fungují. Neexistuje žádný náznak politické opozice proti Kremlu. Stejně jako osoby schopné zorganizovat povstání proti ruskému diktátorovi. Rusko nyní nevykazuje žádné známky toho, že by bylo blízko kolapsu a rozpadu. Je také třeba mít na paměti, že ne všechna překvapení pro nás mohou být příznivá. Černé labutě mohou hrát i proti Ukrajině.
Ukrajinci nyní žijí ve stavu chronického stresu menší či větší intenzity. A to samozřejmě ovlivňuje jejich schopnost a touhu jasně plánovat do budoucna. V roce 2023 zaznamenala Ukrajina nejnižší porodnost za všechny roky nezávislosti. Je to přímý důsledek války a nejistoty, kterou vyvolala. Existují však věci, které je obtížné vzít v úvahu. Které jsou ale také důsledkem nedostatku důvěry v budoucnost. Nevíme, kolik rozhodnutí o koupi domu, zahájení vlastního podnikání, založení rodiny ještě nepadlo. Takových řešení je ale mnoho. A to vše tvoří novou, nepříliš atraktivní realitu.
Podaří se Ukrajině s podporou Západu porazit agresora a osvobodit všechna okupovaná území? Samozřejmě, že by se mi to moc líbilo, ale touhy samy o sobě nestačí. Neexistuje odpověď na otázku, jak tato válka skončí – s nějakým přechodným výsledkem a vynuceným příměřím, nebo porážkou ruských okupantů? Bude-li to příměří, jaké budou jeho podmínky? A pokud mír přijde, bude dlouhý a udržitelný? Koneckonců, bez vojenské porážky Moskvy a vstupu Ukrajiny do NATO by nová ruská agrese mohla vypuknout kdykoli po vyhlášení míru. To znamená, že to bude znamenat, že stav nejistoty bude pokračovat i v čase. Pak, místo toho, aby jen žili, budou mnozí podvědomě čekat naa) v rozsahu povoleném ustanoveními této Úmluvy To samozřejmě ovlivní životní rozhodnutí a priority.
Nejen Ukrajina, ale celý svět je však v limbu. Éra míru a klidu skončila. Nepřátelé svobodného světa zvedli hlavy. A samotný svobodný svět už tak docela nevěří v sebe a svou vlastní sílu. Na Západě se rozšířil kult viny za vlastní minulost, zatímco autoritářské režimy nemají žádné výčitky svědomí za svou minulost ani přítomnost. Západní civilizace dnes stále více připomíná Římskou říši v její dekadenci. Jeho velikost je stále cítit. Zevnitř je však rozervána mnoha protiklady. Bude Západ schopen tuto vnitřní krizi překonat?
Na světě je mnoho obtížných otázek, na které neexistují odpovědi. Bude nová světová válka? Odváží se Ruská federace zaútočit na jakoukoli jinou zemi? Zejména zaútočit na jeden ze států NATO. Co se stane s Tchaj-wanem a Blízkým východem v příštích několika letech? Chopí se Čína šance a pokusí se převzít kontrolu nad vzpurným ostrovem? Povede to k přímému vojenskému střetu mezi Pekingem a Washingtonem? Neznámý.
Žijeme v těžké a nebezpečné době. Problém je v tom, že nikdo neví, kdy a jak tato přechodná éra skončí a co se bude dít dál. Bude svět po éře relativní jistoty a obnovení předvídatelnosti lepší než předtím? Nebo naopak nová pravidla hry na planetě vytvoří jinou, nepříliš atraktivní, nespravedlivou a krutou realitu?
Nejistota, ve které se nyní nacházíme, je špatná, protože se může táhnout desítky let a stát se běžnou záležitostí. To je samozřejmě chmurný scénář do budoucna. Nelze ji však zavrhnout. V tomto případě si na to budete muset nějak zvyknout a přizpůsobit se. Což není jednoduché. I když je to možné. Koneckonců, těžké časy rodí silné lidi. A silní lidé dělají dobré časy.
