Gagauzsko je jedním z nejvíce proruských regionů Moldavska. Gagauzové, kteří tam žijí, sice mají svůj vlastní jazyk (který patří do turkické jazykové skupiny a je příbuzný moderní turečtině), ale v každodenním životě mluví rusky. Ochotně také využívají ruskojazyčná média, a pokud jim to peněženky dovolí, posílají své děti na ruské univerzity. Často emigrují za prací do Moskvy nebo Petrohradu. Drtivá většina Gagauzů se považuje za součást „ruského světa“, tedy ruského civilizačního, jazykového a kulturního prostoru. Nemají rádi Západ a zdráhají se podívat na mnohaletý proces evropské integrace Moldavska, jehož jsou občany.
Gagauzové podporují Moskvu
Gagauzové proto tradičně podporují – jak v celostátních, tak v místních volbách – ty politiky, kteří prosazují co nejužší spolupráci s Moskvou a mají podporu Kremlu. Tak tomu bylo i během voleb na post Bashkana v dubnu-květnu 2023. Tak se jmenuje nejvyšší funkce v gagauzské autonomii. Získala ji donedávna málo známá postava – Jevhenia Hucul. Nový vůdce Gagauzska šel k volbám s podporou populistické proruské strany Shor, pojmenované po jejím tvůrci a předsedovi, podnikateli a proruském politikovi Ilanu Shorovi, který v roce 2019 uprchl z Moldavska do Izraele. Vítězství Huculů utěšilo nejen samotného Shorea, ale především Moskvu, která se na něj a politické síly pod jeho kontrolou zjevně spoléhala jako na hlavní nástroj v boji proti prozápadní vládě Moldavska a destabilizaci situace v zemi.
Vůdce na dálku
Kromě svých politických aktivit je Shor v Moldavsku znám svým zapojením do „miliardové kauzy“ – krádeže jedné miliardy amerických dolarů z místních bank v roce 2014, za kterou ho kišiněvský odvolací soud v dubnu 2023 (čtyři roky poté, co uprchl ze země) odsoudil k 15 letům vězení. Skutečnost, že se nachází mimo Moldavsko, a konečný verdikt mu však nebrání v politické aktivitě na domácí scéně. Shor je i nadále jedním z nejaktivnějších a nejznámějších politiků a nejzuřivějším odpůrcem současné vlády. Právě politické kruhy pod jeho kontrolou byly zodpovědné za vlnu protivládních protestů, která se v letech 2022 a 2023 přehnala Kišiněvem. Moskva naopak tyto akce aktivně podporovala.
Úřady zpočátku tvrdily, a investigativní novináři tato zjištění potvrdili, že protesty byly organizovány nelegálně. Nejen, že jejich účastníci dostávali zaplaceno, což je již nezákonné, ale k tomuto účelu použili i finanční prostředky neznámého původu. Předpoklad byl jednoznačný – Shor financoval aktivity politických sil s ním spojených, a to z peněz ukradených v roce 2014. Tvrdilo se také, že část peněz použitých na protivládní aktivity přišla do Moldavska přímo z Ruska. Tato obvinění mimochodem později potvrdila moldavská rozvědka.
Nakonec v červnu 2023, necelé dva měsíce po vítězství Huculů ve volbách do Baškanu v Gagauzsku, moldavský ústavní soud prohlásil stranu Shor za protiústavní a rozpustil ji. Soudci dospěli k závěru, že skupina je protidemokratickou organizací, a nebyli jediní, kdo si to myslí. Nedávno, v říjnu 2022, Spojené státy uvalily sankce na svého vůdce za „Kremlem podporované pokusy zasahovat do voleb v Moldavsku“. Později na něj ze stejných důvodů uvalily podobné sankce také Velká Británie, EU a Polsko. Shore však nesložil zbraně. Naopak. V očekávání takového verdiktu začal s předstihem vytvářet síť menších skupin, které se měly stát dědici Šorovy strany.
Změna důrazu
Přestože vytvoření několika stran namísto jedné zakázané umožnilo skupině Shor udržet si právní zastoupení na moldavské politické scéně, je třeba poznamenat, že v poslední době aktivita skupin pod její kontrolou znatelně poklesla. Důvod je prostý: nedostatek zdrojů. Mimořádně dynamickou činnost šorských stran umožnil příliv peněz z nejasných zdrojů, které umožnily například financovat masové demonstrace. To však již mnoho měsíců není možné. Rozhodnutím Ústavního soudu byla zkonfiskována značná část majetku strany. Další ranou pro finance okrajových stran byly a jsou pravidelné nájezdy tajných služeb na stranické kanceláře, které obvykle končí následnou konfiskací velkých částek hotovosti.
Výrazně oslabené, přísně kontrolované bezpečnostními službami a zbavené zdrojů ztratily Šórovy stranické struktury v posledních měsících svůj význam. Moskva už nemohla počítat s tím, že je použije k destabilizaci situace v Moldavsku, natož aby se pokusila svrhnout vládu. Dokonce i demonstrace, jako byly ty, které se konaly v 2022 nebo 2023, jsou nyní vydávány nad rámec možností těchto organizací. Zdá se tedy, že když si to Kreml uvědomil, rozhodl se použít relativně nový a slibný nástroj, kterým byla Gagauzsko poté, co se tam dostal k moci zástupce Shoru. Zdá se, že nový Bashkan se stal moldavským oblíbencem Kremlu. Za první čtyři měsíce letošního roku navštívila Rusko hned třikrát. Podařilo se jí také dosáhnout toho, o čem si většina proruských moldavských politiků může nechat jen zdát. Během březnového pobytu v Soči, kde byla hostem Světového festivalu mládeže, se setkala s Vladimirem Putinem. Rozhovor, respektive slovní přestřelka s ruským prezidentem netrvala dlouho, ale fotografie, na které Hucul stojí vedle Putina a potřásá mu rukou, musela na představitele levého (tedy proruského) křídla moldavské politické scény zapůsobit. Dvakrát ji také hostila předsedkyně Rady federace Valentina Matvienko. V neposlední řadě se Hucul také zúčastnil programu s předním ruským propagandistou Vladimirem Solovjovem.
Tyčinky a perníčky
Je důležité poznamenat, že během druhé z těchto návštěv, která se uskutečnila v dubnu, byla uzavřena dohoda mezi orgány Gagauzska a ruskou státní bankou Promsvyazbank. Podle dohody by tato banka měla otevřít zvláštní účty pro asi 25 000 „sociálně zranitelných“ obyvatel Gagauzska, většinou důchodců. Od 1. května budou na tyto účty každý měsíc vypláceny peněžité dávky ve výši přibližně 100 eur. Peníze by měly pocházet od blíže nespecifikovaných „partnerů v Rusku“. Během dubnové návštěvy Moskvy Hucul také požádal Gazprom, aby dodával plyn do Gagauzska za nižší cenu než pro Moldavsko jako celek.
Výše zmíněné návštěvy, schůzky a dohody umožňují Kremlu obratně dosáhnout několika důležitých cílů. Za prvé očividně posilují pozici samotných Huculů, stejně jako Shora a skupin za ním. Zadruhé jsou navrženy tak, aby vzbudily dojem, že podpora proruských politiků je velmi prospěšná, protože se může snadno promítnout do konkrétních výhod pro voliče – například levného plynu nebo příspěvků pro chudší vrstvy obyvatelstva. A konečně za třetí, umožňují zasadit ránu vládě v Kišiněvě skutečně machiavellistickým způsobem.
Promsvyazbank, která má podle smlouvy otevírat účty pro Gagauzy způsobilé pro dotace, slouží také zbrojnímu sektoru, a proto byla sankcionována a vyloučena z mezinárodního bankovního systému. Proto i v případě, že na účet příjemce obdrží peníze, nebude je moci převést například na svůj účet v moldavské bance. Promsvyazbank navíc – ze stejných důvodů – nemá právo vydávat vlastní karty Vízum nebo Mastercard. Místo toho vydává karty z Miru, ruského platebního systému, který funguje pouze v několika zemích a regionech po celém světě, včetně Ruska, Běloruska a separatistického regionu Podněstří. I když příjemci v Gagauzsku slíbené prostředky dostanou, budou muset odjet například do Podněstří nebo o to požádat své příbuzné, kteří jsou v exilu v Rusku. Pro proruské politiky bude snadné argumentovat, že tyto komplikace souvisejí se sankcemi proti ruským bankám, s nimiž prozápadní moldavské úřady souhlasily. Totéž lze říci o potenciálně levnějším plynu od Gazpromu. I kdyby společnost uvedla, že Gagauzsku skutečně poskytne slevu, je těžké si představit, že by moldavský plynárenský operátor rozlišoval ceny v závislosti na regionu, do kterého dodává suroviny. Koneckonců, zákon to nedovoluje. Tentokrát tedy bude pro úřady v Kišiněvě snadné se vzpamatovat tím, že řeknou, že trestají Gagauzsko za jeho proruský postoj.
Kromě cukru používají bič také Kreml a Šor a Hucul, kteří jednají v jeho zájmu, což mezi moldavskými voliči vytváří pocit nejistoty. Nedávno, během návštěvy Ruska, žena z Bashkanu řekla, že gagauzská autonomie vyhlásí nezávislost v případě sloučení Moldavska a Rumunska a obrátí se na Rusko s žádostí o pomoc, pokud tam Moldavsko pošle vojáky v reakci na rozdělení regionu. Ani jedno z těchto tvrzení nemá žádný racionální základ, neboť potenciální znovusjednocení Rumunska a Moldavska – pokud k němu vůbec dojde – je vzdálenou vyhlídkou. Hrozby separatismu a ruské intervence mají za cíl pouze zastrašit voliče. To na jednu stranu pomáhá mobilizovat proruské kruhy, na druhé straně to může vést k odlivu určité části voličů od vládnoucí strany Akce a Solidarita (Acțiune și Solidaritate – PAS), který je spojen s konfrontačním postojem vůči Rusku a prozápadnímu postoji, ke straně středu nebo „straně míru“. Tento termín se používá k popisu stran, které jsou sice pro evropskou integraci, ale zároveň nejsou ochotny konfrontovat Rusko a distancovat se od rusko-ukrajinských zemíNapříklad v případě Spojených států amerických
Předvolební obavy
To vše se děje v předvečer dvou důležitých voleb, které se v Moldavsku budou konat v příštích několika měsících. Již v říjnu se v zemi budou konat prezidentské volby, v nichž bude o znovuzvolení bojovat úřadující prezidentka Maia Sanduová. A v polovině roku 2025 se v Moldavsku budou konat parlamentní volby.
Kišiněv v této situaci nezůstává pasivní. Po úspěchu při postavení strany Shor mimo zákon a uvalení mezinárodních sankcí na jejího vůdce, PŘEDNOST se snaží přivést ke spravedlnosti a tím oslabit samotné Huculy. Tato opatření již mají určité výsledky. Moldavská prokuratura podala 24. dubna na ženu z Bašky obžalobu, v níž ji mimo jiné obvinila z pašování hotovosti z Ruska do Moldavska v letech 2019 až 2022, kdy zastávala funkci tajemnice strany Shor, která pak byla využívána k nelegálnímu financování činnosti skupiny. Byla také údajně zodpovědná za vyplácení poplatků účastníkům zmíněných protivládních protestů.
S blížícími se volbami se napětí mezi Kišiněvem a Comratem bude zvyšovat. Je však nepravděpodobné, že by se staly tvrdšími nebo vedly k rozdělení Gagauzska, jak předpovídají někteří komentátoři.
Přeloženo z polštiny
Text byl publikován v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Původní název článku: W Mołdawii narastają przedwyborcze napięcia
