Zástupce ukrajinského obranného zpravodajství Vadym Skibitskyj se domnívá, že uvržení Ruska zpět k mezinárodně uznaným hranicím Ukrajiny v roce 1991 neznamená vítězství ve válce. Řekl to v rozhovoru pro publikaci The Economist, zveřejněno 2. května.
Podle něj takové války mohou skončit pouze smlouvami. V současné době se obě strany snaží zaujmout „nejvýhodnější pozici“ před případnými jednáními. Smysluplná jednání však mohou začít až ve druhé polovině roku 2025.
„Do té doby bude Rusko čelit vážným protivětrům. Ruská vojenská výrobní kapacita se rozšířila, ale na začátku roku 2026 dosáhne stagnace kvůli nedostatku materiálů a inženýrů, řekl. Obě strany se nakonec mohou potýkat s nedostatkem zbraní,“ – píše se v článku.
Podle Skibitského je největším nejistým faktorem ve válce Evropa. Pokud sousedé Ukrajiny nenajdou způsob, jak dále zvýšit obrannou výrobu, aby pomohli Ukrajincům, nakonec se i oni ocitnou v hledáčku Ruska.
Článek 5 Charty NATO o kolektivní obraně nepovažuje Skibitskyj za dostatečný odstrašující prostředek pro Rusko v případě, že Evropa nenajde příležitost ke zvýšení vojenské výroby a pomoci Ukrajině.
„Rusko obsadí pobaltské státy do týdne. Doba odezvy NATO je deset dní.“ – prohlásil generál.
Statečnost a sebeobětování Ukrajiny poskytly Evropě mnohaletý náskok a nejméně na deset let eliminovaly bezprostřední hrozbu ze strany kdysi obávaných ruských výsadkářů a námořní pěchoty.
Zdůraznil, že Ukrajinci budou pokračovat v boji, protože nemají na výběr.
„Chceme žít. Ale výsledek války nezávisí jen na nás,“ – shrnul zpravodajský důstojník.
