Po ukončení americké pomoci Ukrajině se situace jejích obránců výrazně zkomplikovala. Hrozba, že Washington zcela upustí od podpory Kyjeva, zasáhla morálku ukrajinských vojáků. Byli také již postiženi neúspěchem pozemní části letní protiofenzívy, a to i přes zjevné úspěchy v Černém moři, jejichž význam zřejmě ocenili pouze Britové. K tomu se přidala depresivní sezóna a úspěšná ruská propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo zabránit ukrajinským občanům v mobilizaci. Doprovázely ji také konspirační teorie, které tvrdily, že Západ chce přerušením pomoci donutit Ukrajinu k prohnilému kompromisu s Ruskem. Ale ponecháme-li stranou psychologický aspekt, zastavení americké pomoci mělo především praktický význam.
Peklo v první linii
Nejpalčivější je nedostatek zdrojů, bez kterých v moderní válce nezvítězí ani ten nejzkušenější velitel – munice. Ukrajinci se potýkají především s nedostatkem dělostřeleckých granátů. Domácí produkce není schopna ani částečně pokrýt potřeby a továrny v zemích Evropské unie teprve nyní začaly zvyšovat svou kapacitu. Přitom podle některých zpráv se první tranše munice v rámci tzv. české iniciativy očekávají nejdříve v červnu. Pád Avdijivky v únoru 2024 je mnohými analytiky vnímán jako živý příklad ztráty důležité pozice, navíc opevněné, právě kvůli nedostatku munice z ukrajinské strany.
Nedávným příkladem hrozné situace s municí v ozbrojených silách Ukrajiny jsou boje v oblasti obce Ocheretyne, která se nachází severozápadně od Avdiivky na velmi významném kopci, ve výšce asi 240 m nad mořem. Vzhledem k tomu, že z vesnice je výhled do okolí, v případě jejího obsazení získají Rusové taktickou výhodu, kterou budou moci proměnit i v operační úspěch – pokud budou mít dostatek sil a zdrojů k jejímu použití. Na druhou stranu mohou Ukrajinci čelit nucenému ústupu na západ, zejména z relativně hájitelných pozic na řece Durna, jejíž západní břeh je vyšší než východní, což ztěžuje průlom. Rusové postupují směrem na Očeretyne již mnoho měsíců, ale teprve ve druhém dubnovém týdnu došlo k malému průlomu, kterého si velení ukrajinské jednotky všimlo příliš pozdě. 12. dubna ruské jednotky navzdory těžkým ztrátám postupovaly podél železniční trati směrem na vesnici. Do 16. dubna urazili 3,23 km v přímé linii a skončili v Ocheretyne, kde obsadili předmostí v jihovýchodní části zastavěné oblasti. Během dvou dnů bojů se zdálo, že Ukrajinci situaci zvládli a nepřítele zatlačili, ale 21. dubna Rusové znovu získali iniciativu a obsadili velkou část vesnice. O dva dny později byla většina Ocheretyne v rukou okupantů. Zlom nastal, když ukrajinské velení nahradilo vyčerpaný personál v obranných pozicích jednotkami 115. mechanizované brigády. Hlavním důvodem krize je však nedostatek dělostřelecké munice, jejíž dostatečné množství by mohlo zastavit útok na vesnici daleko od jejích administrativních hranic.
Okresy Avdiivka a Ocheretyne nejsou jedinými místy, kde je situace pro ukrajinskou stranu velmi obtížná. Rusové již několik týdnů po sobě stupňují ofenzívu na město Chasiv Jar, které se nachází na kopcích západně od Bachmutu. Zde okupanti využívají nedostatku munice obránců – nejen dělostřelecké, ale i protiletadlové. Faktem je, že ruské útočné letouny, které operují podél frontové linie od února 2024, jsou v tomto směru velmi nepříjemné. Výsledky ruských útoků ve Slobožanské oblasti na řekách Oskil a Zerebets, severně od Bachmutu, stejně jako v Záporožské a Chersonské oblasti, vypadají vzácně, ale pro Ukrajince to není příliš uklidňující. Pokud Rusové převezmou iniciativu, mohou si vybrat směr, kterým shromáždí dostatek sil k přesunu frontové linie. Tváří v tvář nedostatku dělostřelecké a raketové munice budou ozbrojené síly Ukrajiny nakonec nuceny postoupit pozice okupantům, aby vojska nevykrvácela. Bez protiletadlových raket a moderních západních stíhaček navíc nebudou schopny odrazit nepřátelská letadla z frontové linie, což ruským pilotům umožňuje podporovat pozemní operace své armády a ničit i ta nejsilnější opevnění těžkými pumami.
Problémem je také nedostatek raket protivzdušné a protiraketové obrany používaných v odpalovacích zařízeních, která chrání města a kritickou infrastrukturu za nepřátelskými liniemi. V posledních týdnech bombardování zesílilo a způsobilo značné škody na kritické infrastruktuře. Nedávné zničení tepelné elektrárny u Kyjeva bylo umožněno skutečností, že několik raket prorazilo ostřelování Ukrajiny raketomety. Přestože k výpadku proudu ještě nedošlo, úřady v Kyjevě se netají tím, že situace je kritická a bez dodávek raket ze Spojených států bude těžké přežít nejen období podzim-zima 2024-2025, ale i samotné léto, kdy bude vysoká i spotřeba elektřiny.
Okno příležitosti se zavírá
Z výše uvedeného popisu se vynořuje poněkud fatalistický obraz, který je v souladu s varováními, která se v posledních týdnech objevila v západních médiích, že Ukrajina se v této válce blíží porážce. To však není tento případ. Pokud se odkloníme od jednoznačného přístupu ke komentování rusko-ukrajinské války, založeného na jednoduchých kategoriích „výhra-prohra“, uvidíme, že ani situace ozbrojených sil Ruské federace není bez mráčku. Rusové mají problémy jak na frontě i v týlu, tak i na mezinárodní scéně. Proto se snaží různými způsoby donutit Ukrajinu k mírovým jednáním, když si předem vybojovali vítězství na frontě, aby si zajistili příznivé podmínky.
Intenzivní ruské útoky, které trvají již několik měsíců, nám umožňují vyvodit některé zajímavé závěry, obecně velmi pozitivní pro Ukrajinu. Jde o to, že videa a fotografie potvrzují těžké ztráty personálu a techniky ruské armády. Avdijivka byla dobyta za nepředstavitelnou cenu, takže je zcela legitimní nazývat to Pyrrhovým vítězstvím. Následné dobývání půdy bylo také kupováno s neoptimálními ztrátami. Na rozdíl od populárních stereotypů, že Rusko bojuje spíše kvantitou než kvalitou, si ruská armáda takové ztráty v dlouhodobém horizontu vůbec nemůže dovolit. Od druhé poloviny roku 2022 se postupně projevila degradace techniky ruských ozbrojených sil. Na bojišti se stále častěji objevují tanky a houfnice, které připomínají éru Nikity Chruščova nebo dokonce zesnulého Stalina. Podíl těžké techniky v ruských jednotkách navíc neustále klesá a výroba neumožňuje doplňování ztrát, nemluvě o dostatečné technice nových jednotek. Stále více z nich má navíc charakter střeleckých a pěchotních formací, jejichž účinnost v ofenzívě je omezená. Kvalita výcviku většiny rekrutů se také snižuje. Aby se udržel trend zvyšování počtu invazních vojsk a kompenzovaly se ztráty pěchoty, cvičení obvykle trvají 27-28 dní. Rusové také intenzivně používají munici z Íránu a Severní Koreje. Severokorejské dělostřelecké granáty jsou ruskými vojáky široce kritizovány jako neúčinné a pro operátory houfnic dokonce nebezpečné. Aby toho nebylo pro Rusy málo, velkou část této munice již spotřebovali a výroba není rychlý proces. Z toho můžeme usoudit, že je možné, že za několik týdnů nebo měsíců intenzita ruské dělostřelecké palby klesne, pokud okupanti nenajdou jiného dodavatele munice. Tedy nějaký svazový stát, který má ve svých skladech velké zásoby a bude připraven je prodat.
Letecké údery ukrajinských kamikadze dronů se ukázaly být pro Rusy bolestivé. Obzvláště bolestně to pocítili, když Ukrajinci s jejich pomocí bombardovali ropné rafinerie hluboko v Rusku. Ani tlak Spojených států nedokázal přesvědčit Kyjev, aby tuto kampaň zastavil. Útoky na ropný rafinérský průmysl ovlivnily ceny a přístup k pohonným hmotám na ruském domácím trhu a částečně ovlivnily dodávky pohonných hmot pro armádu. Část bombardování směřovali Ukrajinci na zbrojovky, sklady a vojenská letiště. Je třeba zdůraznit, že důsledkem těchto útoků je nejen ztráta výrobní kapacity, která je dále omezena západními sankcemi, ale také finanční ztráty. Ukrajinské drony na ruské obloze přesvědčily Rusy, že tvrzení Moskvy o síle jejich protivzdušné obrany jsou jen propagandou, kterou lze snadno vyvrátit. Ozbrojené síly Ruské federace nejsou schopny chránit všechna důležitá zařízení, protože nemají dostatečný počet systémů protivzdušné obrany. Nejsou ani v bezpečí, jak nedávno zjistili Rusové na základně u města Džankoj na okupovaném Krymu. Tam byly mimo jiné zasaženy pozice baterie protivzdušné obrany S-400. A 17. dubna se ukrajinské drony dostaly až do daleké Mordovie, kde poškodily nadhorizontový radar kontejneru 29B6, který je prvkem varování před leteckými a vesmírnými útoky.
O tom, že si Rusové potřebují odpočinout, svědčí akce proruských kruhů na Západě. Už několik týdnů kážou o potřebě příměří a nepříliš přesvědčivě tvrdí, že chtějí zastavit krveprolití. Rusové sympatizují například s hlasy politiků, jako je turecký prezident Erdogan, který nedávno navrhl co nejrychlejší příměří a vytvoření dohodnuté nové hranice v místě, kde leží frontová linie. Většina těchto prohlášení nestanoví žádná bezpečnostní opatření pro Ukrajinu, což činí Kyjev ignorantemNapříklad v případě Spojených států amerických, Spojených států amerických a Spojených států amerických, Spojených států amerických, Spojených států amerických, Nelze vyloučit ani to, že Ukrajinci si uvědomují, že Moskva jen předstírá, že je vojenským „maratonským běžcem“, a rozhodli se, že je v jejich zájmu se na čas zastavit.
Ruská federace doufala, že využije „nejtemnější hodinu“ Ukrajiny a přesvědčí svět, že Kyjev nemůže válku vyhrát a Moskva ji nemůže prohrát. Rusové využili svých sympatizantů na Západě – mluvíme hlavně o vůdcích Maďarska a Slovenska a také o nejaktivnějších odpůrcích podpory Ukrajiny z americké skupiny MAGA – s cílem zablokovat nebo alespoň oddálit přijetí podpůrných balíčků pro Ukrajinu. V některých případech se snažili prosadit co nejlepší výsledek proruských stran, které se voleb zúčastnily. Nešetřili také časem ani prostředky na to, aby zahájili kampaň na sociálních sítích, jejímž cílem bylo pošpinit obraz Ukrajiny a vykreslit ji nikoli jako oběť, ale jako kata. Ruská propaganda se také snažila oslovit ukrajinské občany. Jejím účelem bylo odradit je od mobilizace a podkopat důvěru ve státní moc. Rusové chtěli uspět na bojišti, počítali s vyčerpáním ukrajinských ozbrojených sil a poklesem morálky obyvatel státu, který se stal obětí agrese. Dnes se toto okno příležitosti, které se jim naskytlo v říjnu 2023, začíná zavírat.
Probuzení v Kongresu
Politická sága s průchodem balíčku podpory pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan ve Sněmovně reprezentantů Kongresu se chýlí ke konci. V první polovině dubna předseda Sněmovny reprezentantů Michael Johnson oznámil, že probíhají přípravy na vytvoření formátu, který by umožnil o balíčku hlasovat co nejdříve a zároveň umožnil kongresmanům měnit návrhy zákonů v něm obsažené. Podpořil ho také Donald Trump, který se v současné době snaží oslovit širší umírněné voliče, aby mohl porazit úřadujícího prezidenta. Zajímavé je, že tímto způsobem šel proti svým nejfanatičtějším stoupencům v Republikánské straně.
Nejradikálnější členové se pokusili sabotovat jednání předsedy a celé Republikánské strany MAGA, včetně nechvalně proslulé kongresmanky Marjorie Taylor Greeneové. Ačkoli tvrdí, že je horlivou podporovatelkou Donalda Trumpa, znovu pohrozila Michaelu Johnsonovi iniciativou, aby ho vyhodil z funkce předsedy Sněmovny reprezentantů. S ohledem na to lze předpokládat, že nejzuřivější odpůrci podpory Ukrajiny v Kongresu nejsou k bývalému americkému prezidentovi tak loajální jako k jiným představitelům. Demokraté již nabídli Johnsonovi podporu, pokud se bude hlasovat o jeho odvolání. Zdá se, že vážnost situace v důsledku zhoršení geopolitické situace a válečných zločinů Rusů, o kterých americká rozvědka informovala mluvčího, stejně jako částečná ztráta důvěry ve Spojené státy, nakonec přiměla představitele obou stran k zastavení politických her, stejně jako v „Domě z karet“. Je také pravděpodobné, že setkání s představiteli ukrajinských protestantských církví, kteří politikovi řekli o brutálních ruských represích proti evangelikálům na okupovaných územích, mohlo mít na Johnsona nějaký malý vliv. Koneckonců nelze vyloučit, že vzal v úvahu i poučení z historie minulého století. Michael McCaul, předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů USA a republikánský kongresman, 16. dubna vyzval své spolustraníky, aby podpořili balíček pomoci, slovy odkazujícími na historii: „A historie nás bude soudit podle našich činů: ať už jste byli Chamberlain, nebo Churchill.“
Večer 20. dubna se konalo hlasování ve Sněmovně reprezentantů amerického Kongresu. Návrh zákona, který počítá s vyčleněním téměř 61 miliard dolarů na podporu Ukrajiny, byl přijat velkou většinou. Pro hlasovalo 311 poslanců, 112 proti. Oponenty byli především zástupci krajně pravicového křídla Republikánské strany a také několik republikánských kongresmanů, kteří byli dříve považováni za umírněné. Výsledek vyvolal hněv zejména Marjorie Taylor Greeneové, která nedokázala torpédovat podpůrný balíček. Role Donalda Trumpa v této události zůstává záhadou, protože dříve podporoval Johnsonovu myšlenku, ale během hlasování se jeho příznivci postavili proti pomoci Kyjevu. O motivech bývalého amerického prezidenta se můžeme jen dohadovat a nevylučujeme ani to, že některá jeho prohlášení na podporu Ukrajiny byla vypočítána pouze s cílem získat republikánskou nominaci v prezidentských volbách.
Poté, co Joe Biden podepsal zákon, Ukrajina obdržela balíček pomoci. Poskytuje finanční prostředky na vybavení a výcvik ukrajinských ozbrojených sil v rámci příslušných programů: Iniciativa bezpečnostní pomoci Ukrajině (USAI) – 13,8 miliardy dolarů na nákup nových zbraní a munice, Zahraniční vojenské financování (FMF) – 1,6 miliardy dolarů jako kompenzace Ukrajině za náklady na nákup zbraní a munice ze Spojených států, Prezidentský úřad pro čerpání (PDA) – 23,2 miliardy dolarů na odstranění nedostatku zbraní pro americkou armádu, která vznikla v důsledku transferu zbraní a munice na Ukrajinu.
Takže aplikace Spojené státy americké (USAI), FMF a PDA obsahují celkovou částku 38,6 miliardy dolarů, přímo určenou na zbraně, munici a další vybavení pro ozbrojené síly Ukrajiny. I když je třeba v rámci programu PDA vyčlenit asi 10 miliard dolarů, aby se pokryl rozdíl mezi náklady na vybavení převedené ze skladů a na to, které je nahrazuje – mluvíme o nejnovějších produktech, včetně nových typů vybavení, zbraní atd., které jsou nutně dražší než ty, které se posílají na břehy Dněpru – Ukrajinci stále dostávají obrovskou částku téměř 29 miliard dolarů. Je třeba také připomenout, že z předchozího balíčku zbývají ještě asi 4 miliardy dolarů, které administrativa Joea Bidena dosud nevyužila. Teoreticky by 7,9 miliardy dolarů plánovaných jako finanční podpora rozpočtu poskytnutá ve formě půjčky mohlo být použito také na nákup zbraní. Kromě toho balíček zahrnuje 11,3 miliardy dolarů na americké vojenské operace v regionu, včetně logistiky.
Letošní americký balíček pomoci Ukrajině je důležitý i z jiného důvodu. Tentokrát podporovatelé Ukrajiny ve Sněmovně reprezentantů požadovali, aby Bidenova administrativa do dokumentu zahrnula zmínku o tom, že účelem převodu finančních a materiálních zdrojů je přiblížit Kyjev k vítězství nad Moskvou. Je to poprvé, kdy jedna větev vlády ve Spojených státech tak otevřeně obhajuje takové ukončení války. Kromě toho kongresmani, včetně republikánů, uvedli, že Ukrajina by měla dostat rakety dlouhého doletu ATACMS řekl: (až 300 km), které lze použít z odpalovacích zařízení HIMARS. Prezident Biden se zatím takového rozhodnutí zdržel, ačkoli Kyjev na svou administrativu v této otázce dlouhodobě tlačí. Zejména Jake Sullivan, prezidentův bezpečnostní poradce, se pokusil zablokovat jejich přesun na Ukrajinu a nedávno vysvětlil, že se údajně obává ruské jaderné „odvety“. Je však třeba dodat, že exekutiva má stále možnost odmítnout přesun balistických raket ATACMS řekl:předložením zprávy Kongresu o souvisejících rizicích. Současný průběh konfliktu a důsledky použití různých typů zbraní Ukrajinou v něm však jasně ukazují, že Ruská federace není připravena reagovat jadernými zbraněmi.
Neměli bychom ztrácet ze zřetele ani další dva návrhy zákonů, o nichž se hlasovalo ve Spojených státech. Jeden z nich dává „zelenou“ ke konfiskaci ruského majetku, který byl zmrazen po 24. únoru 2022. Ačkoliv americké banky drží jen malý zlomek ruských finančních aktiv ve srovnání s účty v zemích Evropské unie, přijetí tohoto nařízení vytváří precedens, který bude nevyhnutelně brán v úvahu později, až budou evropští politici doma znovu diskutovat o zmrazených ruských aktivech. Mohlo by to také znamenat jejich použití místo reparací. Další důležitý návrh zákona se týká zákazu čínské aplikace TikTok ve Spojených státech. v Ukrajině se také ozývají hlasy volající po jeho zákazu. Sněmovna reprezentantů se k takovému kroku rozhodla kvůli zprávám o využívání osobních údajů uživatelů aplikace čínskou rozvědkou. Kongres USA tak dokončil proces iniciovaný úřady státu Montana a vydal se ve stopách evropských zemí a Kanady, které se již postavily proti TikTok.
Evropa podporuje Ukrajinu
Evropské země mezitím nadále poskytují Ukrajině materiální a finanční podporu. Německo vedlo „koalici“, která má poskytnout další baterie systémů protivzdušné a protiraketové obrany. Česká republika dokončila projekt na získání finančních prostředků na nákup 1,5 milionu dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. 23. dubna Velká Británie oznámila další podpůrný balíček, tentokrát ve výši 617 milionů dolarů. Roste také podpora z Francie, Nizozemska a skandinávských zemí. Důležité je také zmínit iniciativu Estonska najít sklady dělostřeleckých granátů na nákup munice pro Ukrajince.
Je příliš brzy na jednoznačné prohlášení, že Ukrajina přežila svou „nejtemnější hodinu“. Ale informace, které k nám přicházejí, naznačují, že „úsvit“ je blízko. Rusům se nepodařilo prorazit frontovou linii, i když na několika místech zatlačili ukrajinské síly na západ. 23. dubna, kdy se americký Senát zabýval podpůrným balíčkem odhlasovaným ve Sněmovně reprezentantů, unikla do médií informace, že úřady ve Washingtonu již připravily munici a další vybavení pro Ukrajinu. Předpokládalo se, že bude okamžitě odeslánoPo podpisu prezidentem Bidenem, což učinil do večera 24. dubna. To znamená, že Rusové mají stále méně času na to, aby využili pro ně příznivého časového okna. Možná poslední v této válce.
Přeloženo z polštiny
Text byl publikován v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Původní název článku: Ukraina przetrwała najczarniejszą godzinę
