Od září 2023 pokračují problémy s americkou podporou Ukrajiny. Ukrajinci a Evropané jsou znepokojeni zahraničněpolitickými prohlášeními Donalda Trumpa, jako jsou hrozby přítomnosti USA v NATO nebo plnění závazků vůči Alianci. Právě vliv bývalého prezidenta na část Republikánské strany vedl k zablokování balíčku podpory pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan. Na pozadí americké nerozhodnosti při zastavování agresivních akcí Ruska se Evropa dostává do popředí. V jakých oblastech země našeho kontinentu pomáhají Ukrajincům a připravují se na případnou konfrontaci s Ruskou federací?
Hegemon v krizi
Pro Spojené státy je rok 2024 rokem volebním. Už teď je jisté, že kandidátem Demokratické strany bude úřadující prezident Joe Biden a kandidátem Republikánské strany Donald Trump. Oba však čelí řadě výzev, které jim mohou zabránit v dosažení vítězství. V případě Bidena je to jeho věk, zatímco o čtyři roky mladší Trump, bude muset čelit opozici uvnitř Republikánské strany v čele se svou nedávnou soupeřkou Nikki Haleyovou, která může své příznivce povzbudit k pasivitě v den voleb. Proto je pravděpodobné, že každá strana bude hledat další výhodné body v zahraniční politice. Trump a kongresmani, kteří ho podporují, z takzvané skupiny MAGA (Make America Great Again), tak činí již nejméně několik měsíců. Krizi na hranici s Mexikem, přes kterou nelegálně procházejí tisíce migrantů, a také geopolitické otázky využívají ke kritice zahraniční politiky současné administrativy. Trump chce dokázat, že Biden je geopolitický ztroskotanec, kterého nerespektují vůdci zemí nepřátelských vůči Spojeným státům. V amerických médiích se objevily zprávy, že v Republikánské straně jsou lidé, kteří počítají s porážkou Kyjeva nebo alespoň se zhoršením jeho situace ve válce s Ruskem. Takže to budou moci spojit s katastrofálním ústupem amerických vojáků z Afghánistánu v roce 2021. Ze stejného důvodu někteří republikáni blokují podpůrný balíček, který je zaměřen na financování pomoci Ukrajině, Izraeli, Tchaj-wanu a počítá s přidělením dalších finančních prostředků na posílení hranice s Mexikem. Bohužel, v tomto případě v Trumpových očích platí, že čím horší geopolitická situace, tím lépe pro něj.
Ukrajina se tak stala rukojmím amerických voleb. Trump slibuje, že rusko-ukrajinskou válku ukončí do 24 hodin, aniž by uvedl jakékoli podrobnosti. Kongresmani, kteří ho podporují, se zase snaží prostřednictvím médií odvrátit voliče od Ukrajiny a poukazují nejen na korupci, ale také na údajné vyhlídky na vítězství nad Ruskem. Situaci výrazně komplikuje skutečnost, že předsedou Sněmovny reprezentantů je kongresman Mike Johnson, který je spojen s MAGA. Před nástupem do úřadu vždy hlasoval proti podpoře Ukrajiny a výjimku udělal pouze v případě zákona o půjčce a pronájmu. Na druhou stranu na podzim roku 2023 dal médiím několikrát najevo, že potenciální úspěch Ruska nevidí žádné negativní důsledky pro Spojené státy a světový řád. Ať je to jak chce, kdykoli se naskytla příležitost hlasovat o podpoře Ukrajiny, Izraele a Tchaj-wanu, byl to Johnson, kdo se tomu snažil zabránit. V polovině února 2024 nařídil volno v práci Sněmovny reprezentantů. „Prázdniny“ trvaly až do 28. února. Předseda Sněmovny reprezentantů učinil toto rozhodnutí těsně poté, co zástupci obou stran v americkém Senátu dosáhli kompromisu ohledně znění textu zákona o podpoře zahraničních spojenců a média informovala, že většina poslanců ve Sněmovně reprezentantů plánuje předložit podpůrný balíček k hlasování a obejít tak samotného Johnsona, což by pro něj byla rána do image.
Ve druhé polovině února 2024 se Trumpův vlastní narativ o Ukrajině nečekaně změnil. V médiích uvedl, že proti podpoře Kyjeva nic nenamítá, ale preferoval by ji nikoli ve formě nevratných grantů, ale ve formě dlouhodobé půjčky s velmi nízkou úrokovou sazbou. Kromě toho není stanovena žádná lhůta pro vrácení peněz. Bývalý americký prezident si podle všeho připravuje „měkkou půdu“ pro případ, že by byl podpůrný balíček prosazen. Hájí tedy svůj obraz člověka, který uspěje. Kromě toho nesmíme zapomínat, že jedním ze sponzorů Republikánské strany jsou židovské kruhy a izraelská lobby ve Spojených státech, které od Izraele očekávají finanční a materiální podporu. Johnsonův pokus prosadit balíček pro Izrael předtím selhal. Takže MAGA a Trump se ocitli přitlačeni ke zdi. To znamená, že buď přestanou blokovat pomoc Ukrajině a Tchaj-wanu, nebo se mohou rozloučit se svými sponzory a riskovat, že si zničí image. Možná právě z těchto důvodů se CNN na začátku března 2024 od svých zdrojů v Republikánské straně dozvěděla, že předseda Sněmovny reprezentantů nechá o podpůrném balíčku hlasovatUkrajina, Izrael a Tchaj-wan v polovině měsíce.
Evropské obavy
Kvůli obavám z Trumpova úspěchu při otevřeném vyhlašování izolacionistického kurzu v americké politice a kvůli patové situaci v americkém Kongresu se některé evropské země rozhodly převzít iniciativu a chránit a podporovat Ukrajinu. V současné době Evropě dominuje britská interpretace vítězství nad Ruskem, tedy snaha zajistit, aby Ukrajina dosáhla vojenského úspěchu, který by vedl k obnovení hranic z roku 1991. Dobrým příkladem změny postoje k rusko-ukrajinské válce je Francie, která také vystupňovala svou rétoriku a slíbila zvýšit podporu Kyjevu. Paříž poskytla Kyjevu podporu ve výši 3,8 miliardy eur a nabídla posílení spolupráce v oblasti vyzbrojování. Obrovskou kontroverzi zároveň vyvolal návrh Emmanuela Macrona přesunout evropské jednotky na Dněpr. Někteří věří, že by vstoupili do boje s Rusy, zatímco jiní věří, že jejich cílem by bylo vytvořit bezpečnostní zónu na pravobřežní Ukrajině v případě operačních úspěchů okupantů. Dá se předpokládat, že šlo především o instruktory, kteří by pomáhali při výcviku a údržbě, především západního letectví. 1. března francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjournet vysvětlil záměry prezidenta Macrona:
„Vše, co děláme, je zaměřeno na to, abychom se vyhnuli válce, a samozřejmě to není o zvyšování úzkosti francouzského lidu. Proto je v těchto nejistých časech naší strategií právě zabránit Rusku ve vítězství. Francouzi nebudou umírat za Ukrajinu a nebudou svědky bojů, naše cíle jsou jasně definovány – zabránit Rusku ve vítězství.“
Je jasné, že Francie chce hrát na evropském kontinentu důležitější roli. V tom soupeří především s Německem, které ještě není připraveno poskytovat Ukrajině aktivnější podporu a provádět konfrontační politiku vůči Moskvě. Možná, že zvýšením podpory Kyjeva, vyzbrojením země a nabídnutím vojáků Dnipru chce Macron vyzvat Spojené státy. Koneckonců není žádným tajemstvím, že Francouzi jsou k americké dominanci skeptičtí už desítky let. Nevylučujte také, že francouzský prezident hodlá vyprovokovat republikánské kongresmany, aby hlasovali pro balíček podpory pro Ukrajince.
Pokud jde o Německo, Berlín se sice nadále snaží omezit pomoc ve formě zbraní a útočného vybavení, ale Ukrajině poskytuje obrovskou podporu, kterou lze využít k obraně. Zejména protivzdušná obrana, která zahrnuje protiletadlové dělostřelectvo Gepard a Skynex a odpalovací zařízení Iris-T. Německý průmysl se chce zapojit do výroby zbraní pro Ukrajinu – především Rheinmetallu – ale nevylučuje možnost zahájení výstavby závodu, pravděpodobně na základě existující infrastruktury i během války. A přestože by se Ukrajinci měli mít před takovými výroky na pozoru, stále dokazují, že stále více evropských zemí nevěří, že Ukrajina válku prohraje. Další dvoustranné dohody mezi Ukrajinou a některými západními zeměmi by měly být považovány za úspěšné. Již na podzim roku 2023 se v Kyjevě konal kongres zástupců předních zbrojařských společností. Od začátku letošního roku byly podepsány další dvoustranné dohody, kterým se někdy jednoduše říká „bezpečnostní záruky“. Například nedávno podepsaná dohoda s Nizozemskem počítá s obrannou podporou Kyjeva na 10 let. Očekává se, že v roce 2024 dosáhne 2 miliard eur. Prioritou pro Nizozemce bude posílení ukrajinské protivzdušné obrany, námořnictva, zbraní dlouhého doletu, letectva a dělostřelectva. Ukrajina již podepsala podobné dohody se Spojeným královstvím a Francií. Zajišťují přesun zbraní a výcvik nejen během války, ale i po jejím skončení nebo po uzavření příměří s Ruskou federací.
Důležitá je také ochota západních zemí sdílet know-how při výrobě zbraní, munice a dalšího vojenského vybavení, což přispěje k rozvoji ukrajinského obranného průmyslu. Za pozornost stojí i otázka finanční podpory Ukrajiny ze strany Západu. V roce 2022 to bylo 31,2 miliardy dolarů a v roce 2023 42,5 miliardy dolarů. S odkazem na poslední údaj stojí za zmínku, že z toho 19,7 miliardy dolarů poskytla Evropská unie a přibližně 1 miliardu dolarů Spojené království ve formě nevratných grantů. Podíl USA činil pouze 11 miliard dolarů, a to i ve formě grantů. Ukrajinský ministr financí Sergij Marčenko uvedl, že letos bude Ukrajina potřebovat finanční podporu ve výši 37,3 miliardy dolarů. Původně se předpokládalo, že bude potřeba přibližně 41 miliard dolarů. Významnou část této podpory pokryjí evropští partneři, ale i samotná Evropská unie. Dne 1. února 2024 byl přijat čtyřletý balíček makrofinanční podpory v hodnotě 50 miliard EUR.
Evropa se vyzbrojuje
Rusko-ukrajinská válka donutila evropské země ke kritické analýze stavu svých zemí.Například v případě Spojených států amerických, Spojených států amerických a Spojených států amerických Ukázalo se, že naprostá většina armád evropských členů NATO má možnost účastnit se mírových a stabilizačních misí nebo ozbrojených konfliktů nízké intenzity, kde je nepřítel výrazně horší v organizaci, vybavení, financích a často i početních stavech. V první řadě hovoříme o teroristických skupinách, povstalcích nebo armádě takzvaných států. Třetí svět.
Takové konflikty lze ironicky nazvat „zámořskými dobrodružstvími“. Vyznačují se především nízkou intenzitou nepřátelských akcí, což znamená, že nevyžadují výdaje mnoha finančních a materiálních zdrojů, tj. munice, paliva, náhradních dílů, lékařské podpory. Nemluvě o malých ztrátách na personálu a technice, protože se neočekávají žádné velké pravidelné bitvy. Nepřítel nemá silné letectvo, protivzdušnou a protiraketovou obranu, četné dělostřelectvo a obrněná vozidla, satelity a flotilu srovnatelnou se západními zeměmi. Logistika se však ukázala jako docela výzva. Západní společnosti sotva pocítily dopady takových konfliktů. Jedinou výjimkou byly případy teroristických činů na Západě. Konflikt byl obvykle vždy daleko a jeho ponaučení se dalo jen stěží aplikovat na totální válku.
Západ se připravoval hlavně na zapojení do tohoto typu konfliktu, mylně se domníval, že v Evropě nevypukne velká válka. S ohledem na „zámořská dobrodružství“ byly zredukovány obrněné síly, dělostřelectvo a protivzdušná obrana. Ve většině zemí byla zrušena všeobecná branná povinnost a byly vytvořeny profesionální armády. Z dlouhodobého hlediska to mělo katastrofální dopad, protože počet záložníků, kteří by mohli být povoláni v případě totální války, se rok od roku systematicky snižoval. Rezervy techniky nebyly vytvořeny, ale bylo nakoupeno jen tolik, aby bylo zajištěno vybavení liniových a výcvikových jednotek. Dalším problémem se ukázala být výroba munice. V konfliktech nízké intenzity nebyla munice potřeba ve velkém množství, takže její výroba byla snížena a místo toho začali nakupovat vysoce přesné střely. Jejich použití je efektivní, ale drahé a armádě se dodávají v malých množstvích, což je kromě ceny způsobeno také problémy souvisejícími s dobou výroby a dostupností komponentů. Naděje se upínala k letectvu, které sice nepřítele nezadrželo, ale umožnilo mu rychle ovládnout vzduch, dezorganizovat řady útočníků a jejich logistiku a umožnit jim odrazit útok. Zapomněli však, že Zemi nedobývá letectvo, ale pozemní síly.
Vojenské probuzení
Rusko-ukrajinská válka probudila západní politiky a vojenský personál z letargie. Ukázalo se, že letectví tváří v tvář silné protivzdušné obraně nepřítele nestačí. V tomto případě dělostřelectvo umožnilo obrněným silám a pěchotě prorazit pozice nepřítele a způsobit mu těžké ztráty. Ukázalo se, že zředěná protiraketová obrana je bezmocná proti masivním raketovým útokům a použití relativně levných kamikadze dronů. Totální válka vedla k těžkým ztrátám nejen na padlých a raněných, ale také na fyzicky a morálně vyčerpaných vojácích, kteří také potřebovali rotaci. Ukázalo se, že polní a betonové opevnění není minulostí, ale ukázalo se, že je nepostradatelným úkrytem pěchoty a faktorem, který by mohl narušit plány nepřítele, který se soustředil na manévrování.
Dva roky po ruské invazi na Ukrajinu začínají západoevropské země měnit svůj přístup k roli ozbrojených sil a válčení. V průběhu roku probíhají práce na výrazném zvýšení výroby dělostřelecké munice, která je v současné době pro ozbrojené síly Ukrajiny nesmírně důležitým zdrojem pro ochranu vlasti. Na začátku roku 2023 by všechny evropské země, které jsou členy Evropské unie a NATO, mohly pravděpodobně vyrábět od 500 tisíc tun. maximálně 600 tis. 155mm dělostřelecké granáty ročně. To však není číslo, které Ukrajině umožní řádně bojovat, plnit vlastní sklady a připravovat munici na manévry. Není divu, že plány dodat Ukrajincům milion ran této ráže během několika měsíců selhaly. Západní země proto chtějí výrazně zvýšit produkci. Nelze vyloučit, že se zvýší i náklady na nákup raket a dalších ráží granátů mimo Evropu, proti čemuž se dosud stavěla Francie, která preferovala alokaci fondů EU na investice do zbrojení v rámci Unie. Proces zvyšování výroby dělostřeleckých systémů již probíhá. Dalším příkladem je Francie, která začala vyrábět výrazně více 155mm samohybných houfnic CAESAR než v roce 2022, a to i pro ozbrojené síly Ukrajiny. Některé země zase vyčleňují vlastní finanční zdroje na nákup munice mimo Evropskou unii – v Jihoafrické republice, Jižní Koreji nebo Turecku.
Situace s výrobou těžké techniky je komplikovanější, předevšímTanky a bojová vozidla pěchoty. Západní země se více zaměřily na výrobu vozidel MRAP, tedy kolových obrněných transportérů, které chrání posádku před výbuchy min. Snadněji se přepravovaly na jiné kontinenty, byly levnější a rychlejší na výrobu a byly vhodnější pro hlídkování, ale jejich slabou stránkou byl pancíř a často i zbraně. Z těchto důvodů nebylo výhodné spoléhat se na ně jako na hlavní bojová vozidla. To neznamená, že tento typ vybavení není vůbec užitečný v totální válce. Některé západní země se snaží zvýšit výrobu obrněných bojových vozidel na kolových i pásových podvozcích.
Situace ve Spojených státech a hrozba amerického izolacionismu zasáhly mnoho západoevropských zemí jako studené sprchy. Místo očekávaného poklesu zájmu pesimistů o Ukrajinu, škrtů v pomoci a „realistického“ opuštění Kyjeva Moskvě však vidíme opačné trendy. Postoj Republikánské strany k pomoci Ukrajině se navíc pomalu vyjasňuje – předseda Sněmovny reprezentantů uvedl, že jeho spolustraníci vypracují vlastní návrh podpůrného balíčku pro Kyjev. I když to neznamená definitivní konec kongresových zmatků ohledně ukrajinsko-ruské politiky, je to pozitivní signál pro Ukrajinu a Evropskou unii. Pro Rusko se zase pomalu uzavírá okno příležitosti k výraznému posílení svých pozic a realizaci svých plánů na bojišti.
Přeloženo z polštiny
Text byl publikován v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Původní název článku: Wypowiedzi Trumpa potrząsnęły Europą
