Historicky a ještě nějakou dobu to bude tak, že Ukrajinci tak či onak následují ruskou agendu. Samozřejmě, v první řadě je to zájem o vojensko-politickou složku – zda je Putin živý, nebo již mrtvý, jaké jsou nálady propagandistů, zda federální kanály začaly mluvit o nutnosti zastavit „speciální vojenskou operaci“. I když naše občany zajímají i jiná témata. Například kataklyzmata, která se stále častěji vyskytují v Rusku – a příčinami těchto kataklyzmat nejsou vždy ukrajinské drony nebo teroristé z Vilayet Khorasan.
Například v Orsku se protrhla přehrada. Samotné město je zajímavé tím, že je součástí stejného „Orského koridoru“, který před sto lety vytvořil Kreml právě proto, aby oddělil Kazachstán a republiky Povolží. Ale nakonec, jaký je rozdíl ve tom, které ruské město bude zaplaveno? Orsk, Orenburg nebo jinde (v Rusku je mnoho regionů, je tam také hodně řek, nechci vrcholy).
A není to tak, že by Ukrajinci byli tak krvežízniví – jen chtějí velkou povodeň na území Ruska. (Ne, samozřejmě, chtějí to také, protože jinak se agresorská země, jak vidíme, nezastaví. Při sledování událostí v Orsku/Orenburgu, zimních katastrof s komunálními službami si Ukrajinci nemohou nevzpomenout na svou zimu. Ten, který opravdu, a ne na sociálních postech speciálně vyškolených lidí, byl nejtěžší v historii země. Zima 2022/23.
Pamatujete si, jak ruské okupační síly ostřelovaly tepelné elektrárny a tepelné elektrárny, transformátory a rozvodny a vedení vysokého napětí? Jak to, že elektřina po celé Ukrajině (což pro některé spoluobčany automaticky znamenalo „teplo“ a „teplá voda“) fungovala 6-8 hodin denně a v Kyjevě lidé seděli několik dní bez elektřiny? A jak jsme to všechno přežili.
Jako v žádném jiném městě v Ukrajině během války nedošlo během výpadků proudu, které zažil Alčevsk v roce 2006, ani jeden takový případ. A když to všechno pozorujeme v nich, pamatujeme si to všechno v naší zemi, vyvstává jedna jednoduchá otázka: „Proč se to stalo?“
Najdete zde celou řadu různých konkrétních důvodů. Ale my nejsme ruští liberálové, jsou to oni, počínaje zesnulým Navalným, kteří mistrovsky ovládají tuto dovednost, hledat druhotné faktory a „nevšímat si“ hlavní věci. Okamžitě přejdeme k hlavní věci.
Hlavní věc je, že – bez ohledu na to, jak moc si Kreml přeje opak – Ukrajina je stále státem. Dobré nebo špatné, kvalitní nebo ne tak dobré – můžeme diskutovat. Ale Ukrajina je stát, který je nucen postarat se o svou zemi, o své občany. (Samozřejmě, stejně jako ve všech ostatních civilizovaných zemích, je to především zásluha samotných občanů, ale shodli jsme se na tom hlavním.)
A Rusko není stát. Jedná se o obrovský obchodně-gangstersko-klan KDEB, který se zmocnil moci nad územím od Belgorodu po Vladivostok a využívá toto území podle libosti. Když chtěl, zaútočil na Gruzii. A obyvatelstvo na tomto území, které si včera užívalo pojídání chačapuri a sledování filmů s Vachtang Kikabidzem, začalo lovit „hlodavce“. Když chtěl, zaútočil na Ukrajinu. A obyvatelstvo, které o otázce Krymu do té doby ani neuvažovalo (i když, upřímně řečeno, tleskalo frázi „Jste zodpovědní za Sevastopol“ v programovém filmu pro dnešní Rusko), splynulo s tímto režimem ve vlastenecké extázi.
Obyvatelstvo však rozzlobené zapomnělo na jednu důležitou věc: režim dělá jen to, co je nezbytné a prospěšné pro něj. Bojovat v Ukrajině je výhodné – a tisíce Rusů odcházejí do cizí země, kde se mnozí z nich stávají hnojivem pro ukrajinskou půdu a terčem posměchu v ukrajinském informačním prostoru (počínaje „Vaňkou-vstankou“ a konče skutečnými fotografiemi a videi různých šmejdů).
Posílení přehrady v Orsku však není rentabilní. Koneckonců, proč utrácet peníze za něco, co nepřináší žádnou slávu, žádný triumf, žádnou imperiální velikost? To je pravda – neexistují pro to žádné skutečné důvody. Důvody, proč tak činit – stejně jako starat se o bydlení a komunální služby ve svých městech – lze nalézt pouze tam, kde je stát a občané. A tam, kde je režim a obyvatelstvo, není důvod se o tuto populaci starat.
Proto ti Rusové, kteří se stále snaží kritizovat svou (ve skutečnosti ne svou, protože si ji nezvolili) vládu, buď skutečně nechápou, nebo předstírají, že nechápou hlavní příčinu všech svých problémů. A spočívá v tom, že nemají stát. Mají mafiánský režim, který prostě využívá vše na území zvaném „Ruská federace“ pro své vlastní potřeby.
Jde jen o to, že dříve se používala ropa a plyn. A nyní došlo na lidské životy. Dostal jsem se tam, protože jsem si nemohl pomoct, ale dostal jsem se tam. A není třeba se starat o zlepšení míst bydliště majitelů těchto životů. S výjimkou zachování minimální úrovně komfortu nezbytného pro existenci těchto lidí, do jaké (úroveň) nezahrnuje utrácení spousty peněz za opravy bydlení a komunálních služeb nebo přehrady v Orsku.
Tedy v době míru, kdy po všech škrtech ještě něco zbylo v rozpočtu Ruské federace, by samozřejmě byly na přehradu vyčleněny nějaké prostředky. (No, některé z těchto prostředků by samozřejmě byly odříznuty na místě, ale zbytek by stejně dorazil na místo určení.) A nějak, ale problém by byl odstraněn. Nyní však nejsou peníze na mnohem důležitější potřeby z pohledu režimu. Co můžeme říci o nějaké přehradě v nějakém Orsku…
Rusové stále nepochopili to hlavní. Vše, co se na jejich území za poslední rok stalo a děje – a to nemluvíme o válce a jejích přímých důsledcích v podobě útoků dronů – není v žádném případě náhoda, není to nic ojedinělého a jednorázového. To je naprosto logický proces degradace všeho na onom světě. A v důsledku toho proces sebedestrukce tohoto bývalého stavu. Protože v situaci, kdy se režim angažuje pouze ve válce, to prostě jinak nejde.
„Prostě nejsou peníze,“ řekl před několika lety jeden z předních ruských mafiánů. Rusové si mysleli, že jde o anektovaný Krym. Ve skutečnosti jsou však tato slova podstatou Putinovy Ruské federace. Nejsou peníze. A nebude. Už nebude. Nevím tedy, jak to bude s Ukrajinou, ale pro Rusy bude zima 2024/25 opravdu nejtěžší v historii. Samozřejmě pro ty, kteří přežijí povodeň v Orenburské oblasti a další údajně náhodná kataklyzmata, která stále čekají na opuštěné obyvatelstvo, které režim potřebuje jen k jedné věci – doplnění okupačního kontingentu v Ukrajině.
