Na pozadí chronických potíží s mobilizací a vleklé povahy nepřátelských akcí začaly od zástupců ukrajinských úřadů zaznívat různé exotické návrhy. Jedním z nich je možnost osvobození od vojenské služby pro osoby, které mají vysoký oficiální příjem.
Jednání o výhradách k mobilizaci solventních Ukrajinců probíhají od konce loňského roku. Žádná z veřejných osobností přitom nechce být hlavním iniciátorem takové možnosti „vykoupení“ z vojenské služby. Proto jsou informace v médiích prezentovány bez konkrétních názvů. Údajně existuje jakási tajemná skupina lidí z Kanceláře prezidenta republiky, vlády a poslanců, kteří o této problematice aktivně diskutují. Není známo, kdo přesně jsou tito lidé. V tuto chvíli nebylo v tomto ohledu přijato žádné rozhodnutí. Premiér Denys Šmyhal sice uvedl, že vláda vyvíjí nový systém odkladu vojenské služby, který bude zohledňovat zejména placení daní a výši platu.
Pokud shrneme fámy, dají se shrnout do následujícího. Muži, kteří mají oficiální příjmy alespoň 35 tisíc hřiven a platí z nich daně, se budou moci vyhnout mobilizaci: daň z příjmu fyzických osob ve výši nejméně 6,3 tisíce hřiven a jednotná sociální daň ve výši nejméně 7,7 tisíce hřiven. Stejně jako ti, za které je zaměstnavatel připraven platit do rozpočtu 20 tisíc hřiven měsíčně. Vzhledem k průměrným platům a stavu ukrajinské ekonomiky bude moci do této kategorie spadat malá část mužské populace. Většinou se bude jednat o specialisty z oblasti IT, financí, vysoce postavených úředníků a vrcholového managementu.
Ve Federaci zaměstnavatelů byla oznámená čísla přijata chladně. Protože se domnívají, že takové částky jsou pro většinu podniků nedosažitelné. Možná by si podnik stále myslel, že by to bylo asi 6 tisíc hřiven měsíčně za rezervaci jednoho pracovníka. Kabinet ministrů přitom může mít na tuto otázku svůj vlastní názor, který raději nezveřejňuje. Jeho podstata je poměrně cynická a scvrkává se na ekonomické a rozpočtové úvahy.
Z finančního hlediska může být naplnění rozpočtu tímto způsobem opravdu výhodné. Válka vyžaduje obrovské výdaje. Náš rozpočet závisí na vnější pomoci. A ne všechno je s ní tak hladké. Armáda musí být zachována. Bez peněz to nejde. Existují však pochybnosti, zda legalizace možnosti vyhnout se mobilizaci pro bohaté kategorie Ukrajinců naplní rozpočet tak vážně. A to z toho prostého důvodu, že počet občanů, kteří budou moci přiznat významné příjmy, je velmi omezený. v Ukrajině je sotva 10 % práceschopných osob, jejichž příjmy přesahují 35 tisíc hřiven. Někteří z těchto lidí již budou obrněni. Státní pokladna se proto nenaplní miliardami hřiven od živnostníků nebo programátorů, jak si někteří členové kabinetu ministrů myslí. Jediným zaručeným účinkem legislativního „úplatku z mobilizace“ je prudký nárůst sociálního rozdělení a nedůvěry ve společnost.
Podkopat ukrajinský národ zevnitř je samozřejmě jedním ze strategických cílů Kremlu. Když Putin zahájil svou totální válku, očekával, že v Ukrajině bude mnoho příznivců „ruského světa“, kteří čekají na své „osvobození“. O to ruskému prezidentovi ujistila velká pátá kolona operující v Ukrajině. Tato kalkulace kremelského diktátora se ukázala jako mylná. To ale neznamená, že ruské tajné služby upustily od svých pokusů o vnitřní destabilizaci Ukrajiny. Nepřítel využívá a využije každou příležitost, aby rozdělil a oslabil jednotu Ukrajinců. Moskva jistě využije neúspěšných a nedomyšlených akcí ukrajinských úřadů. Hra na sociální rozpory je oblíbeným trikem Kremlu. A nejednou to fungovalo v agresivních kampaních Moskvy.
Klasickým příkladem je ukrajinský národně osvobozenecký boj v letech 1917-1921. Na počátku 20. století měli Ukrajinci šanci oživit vlastní státnost. Do cesty se však postavilo mnoho faktorů. Jedním z nich je ďábelská schopnost ruských bolševiků hrát na sociální rozpory. Ruští okupanti pod vedením Lenina úspěšně využili nezralosti ukrajinského národa a politických elit. Uvalili na Ukrajince, kteří byli příliš zranitelní vůči sociálním otázkám, diskurz, že by neměli bránit svůj vlastní stát, který hájí zájmy „buržoazních a statkářských živlů“.
Jedovatou obratnou propagandou se bolševikům skutečně podařilo omámit vědomí značného počtu obyvatelstva. Pro naivní masy lidu bylo velmi lákavé slyšet sladké sliby „půda rolníkům“, „továrny dělníkům“, „všechnu moc sovětům“. Cynickou manipulací s populistickými hesly se Rusku podařilo vrazit klín mezi ukrajinskou vládu a společnost. Bolševici zaseli nedůvěru mezi bohaté a neprivilegované vrstvy ukrajinského národa. Dosáhli jsme jeho roztříštěnosti z hlediska materiálního bohatství a sociálního původu. Ukrajinci nebyli jednotní, když měli na začátku dvacátého století příležitost oživit svou nezávislost. A přirozeně prohráli osvobozenecký boj.
13. března se předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk rozhodl hledat historické analogie a komentoval zvěsti o možnosti osvobození od mobilizace na základě výše zaplacených daní. „Kdysi, nemýlím-li se, ve dvanáctém nebo třináctém století, byla v Anglii zavedena ‚daň ze zbabělosti‘. Když platili peníze, aby nepasovali na rytíře. A tato daň pak existovala v mnoha zemích,“ řekl. Dodal však, že nezná zemi, kde působí.
Není dobrý nápad dávat příklad historických norem, které existovaly v dávné minulosti, aby se organizoval mobilizační proces. Když se mluvčí Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk odvolává na středověké dějiny, kde si rytíř mohl vykoupit své služby, uniká mu důležitý detail. Takzvaná daň ze zbabělosti existovala ve středověké Anglii. Byla to zvláštní daň uvalená na lidi, kteří nechtěli bojovat ve prospěch krále (což bylo považováno za zbabělost). Byl zaveden za vlády krále Jindřicha I. (1100–1135) a zpočátku byl relativně nízký. O sto let později se však částka zvýšila o 300 %. Neplatili ji však prostí občané, ale zástupci šlechty, kteří nechtěli jít do armády. Z toho prostého důvodu, že v té době se vojenskými záležitostmi zabývali především zástupci elit a bohatých vrstev. Vezmeme-li si tedy příklad z éry feudalismu, pak by to podle pravidel měly být v první řadě bohatší, vysoce postavené a nejvlivnější osoby, které by měly být mobilizovány do řad ozbrojených sil. Stejně jako ti, kteří mají blízko k úřadům. A ne naopak, chudé a relativně nízkopříjmové vrstvy, jak naznačují někteří státníci.
Nevíme, zda si ukrajinské úřady dovolí zavést „úplatek z mobilizace“. Zdá se, že si stále uvědomují extrémní nepopularitu takového jednání ve společnosti. Alespoň 11. března člen Výboru Nejvyšší rady pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajství Fedir Venislavskij uvedl, že pravděpodobnost realizace takové iniciativy je extrémně nízká, protože je v rozporu s principem rovnosti a může být společností vnímána negativně vzhledem k její přímé závislosti na finanční situaci lidí.
Ukrajinské úřady nepotřebují vytvářet nové linie sociálního rozdělení. A určitě k němu dojde, pokud bude schválena iniciativa na „odkup platů a daní“ z vojenské služby. Ve společnosti se již nahromadila sociální nespokojenost s metodami, principy a přístupy k mobilizaci. Pokud vláda dovolí bohatým, aby nevstoupili do armády, vytvoří to příliš silný dojem, že jsme ve válce jen pro určité společenské vrstvy. A bude to skutečný propagandistický dárek pro nepřítele. Nemůžete mu dát tak nebezpečné trumfy.
