24. února 2024 zažije Ukrajina druhé výročí totální války proti Rusku. Přesně před dvěma lety jsme se probudili v jiné realitě. Od té doby byli Ukrajinci svědky mnoha tragédií a triumfů, ztrát a zisků, porážek a vítězství. Každý z nás má okamžiky, které jsou během totální invaze nejpamátnější.
Snažil jsem se shromáždit nejdůležitější epizody války na fotografiích a videích.
Ročník 2022
Pro většinu z nás tato válka začala sledováním šokujících videí ruských sil, které provádějí nevybíravé údery na civilní a vojenské cíle po celé Ukrajině. Například útok na letiště Ivano-Frankivsk.
Již v 06:42 nahrál Volodymyr Zelenskyj svůj první projev k Ukrajincům. Prezident Ukrajiny oznámil skutečný začátek války a oznámil zavedení stanného práva v celé zemi. Prezident také vyzval občany, aby nepanikařili a důvěřovali ozbrojeným silám Ukrajiny.
Později se objevily záběry dlouhých kolon ruské techniky překračující rusko-ukrajinskou hranici ze severu, východu a jihu.
Ve stejný den se ruští výsadkáři poprvé pokusili obsadit strategicky důležité město Hostomel nedaleko Kyjeva.
Také 24. února zazněla jedna z nejsymboličtějších frází této války. Ruský křižník Moskva a hlídková loď Vasilij Bykov připluly k ukrajinskému ostrovu Hadí ostrov a dvakrát požadovaly, aby se posádka pohraničníků vzdala. Na to jeden z ukrajinských obránců odpověděl: „Ruská válečná loďko,!“ Po několika hodinách bojů ruští okupanti ostrov dobyli, část pohraničníků byla zabita a část zajata.
Téměř okamžitě po začátku invaze se objevily fotografie prvních ruských zajatců. Vojáci z 93. mechanizované brigády zajali dva ruské okupanty z vojenského útvaru č. 91701 motostřeleckého pluku Jampil. Oni i jejich nástupci později uvedli, že údajně o začátku války nevěděli a „ztratili se, když šli studovat“.
První ruští vojáci byli zajati
26. února velitel Azova Denys Prokopenko, který vedl obranu Mariupolu, poprvé promluvil k obráncům města a vyzval je, aby bojovali do posledního. Celkem trvala obrana města hrdinů 86 dní, z nichž 82 bylo zcela obklíčeno.
27. února Rusové ostřelovali letiště v Hostomelu a zničili ukrajinský supertěžký transportní letoun An-225 Mrija, který byl největší a nejvýkonnější na světě.
Zničen An-225 „Mrija“ v Hostomelu
9. března shodili okupanti bomby na porodnici v Mariupolu. Pak zemřeli tři lidé, včetně dítěte. Zraněno bylo 17 lidí.
Následky ruského ostřelování porodnice v Mariupolu (Foto: Jevhen Maloletka, AP)
Dne 10. března 2022 zahájili Rusové masivní útok na město Brovary, ale byli poraženi. Boje se odehrávaly na dálnici M01 u vesnice Skybin. Konvoj s ruskými obrněnými vozidly byl zničen a velitel 6. tankového pluku byl zlikvidován.
Během několika dní bylo jasné, že ruská ofenzíva na severu selhala. Na konci března Rusové učinili své první „gesto dobré vůle“ a stáhli se ze severních oblastí Ukrajiny a zanechali tam desítky jednotek zničené a opuštěné techniky.
Zničená ruská technika v Irpini (foto: Serhij Nužněnko, Rádio Svoboda)
Radost z vítězství však rychle pominula, když vešla ve známost o zvěrstvech páchaných ruskou armádou na okupovaných územích. Pouze v Kyjevské oblasti Našli 15 míst hromadného pohřbívání civilistů a tři mučírny, ve kterých okupanti týrali Ukrajince. Největší masový hrob byl objeven poblíž kostela sv. Ondřeje I. Povolaného v Buči. Tam strážci zákona exhumovali 116 těl civilistů.
8. dubna Rusko spáchalo další válečný zločin, když odpálilo raketu Točka-U na nádraží v Kramatorsku. V důsledku útoku bylo zabito 61 lidí, včetně sedmi dětí.
Zakrvácená dětská hračka z napadeného nádraží v Kramatorsku (foto: ArmyInform)
13. dubna vlajková loď Černomořské flotily Ruské federace, raketový křižník Moskva (24. února ji z ostrova Zmiinyi vyslala ukrajinská armáda Známým směrem, – pozn. red.) Potopila se po zásahu dvěma protilodními střelami s plochou dráhou letu R-360 Neptun.
Křižník Moskva se potápí po zásahu protilodními střelami Neptun
Také v dubnu, více než měsíc po začátku invaze, se ruským silám podařilo zcela oblehnout ukrajinskou armádu, která zůstala na území závodu Azovstal. Více než měsíc nedokázali Rusové zlomit odpor ukrajinských obránců. Část bojů u Azovstalu natočil azovský voják Mykola Kušč s volacím znakem „Mráz“, který později sestříhal a Publikovaný Video s prožitou zkušeností z nepřátelských akcí.
K 16. květnu byla hut podle různých zdrojů od 1,7 tisíce tun. až 2,4 tisíce tun Ukrajinští vojáci, z nichž 600 bylo zraněno.
17. května vešlo ve známost, že obránci Azovstalu obdrželi signál od vrchního velení o právu opustit území hutního závodu, aby si zachránili život. Od 20. května Rusové zajali stovky obránců.
23. června získala Ukrajina status kandidátské země na členství v EU. Ve stejný den se však odehrála neméně důležitá událost – na Ukrajinu dorazil první americký HIMARS.
7. července armáda Ozbrojených sil Ukrajiny vztyčila ukrajinskou vlajku nad dříve deokupovaným Hadím ostrovem s nápisem: „Pamatujte na ruskou válečnou loď, Hadí ostrov je Ukrajina!“
V noci na 29. července Rusové v kolonii v Olenivce v Doněcké oblasti vyhodili do povětří barák, ve kterém byli drženi ukrajinští zajatci. Tehdy bylo zabito více než 50 ukrajinských vojáků, včetně bojovníků Azovu.
Zřícenina kasáren v Olenivce
6. září začala charkovská protiofenzíva, operace, kterou mnozí odborníci považují za nejúspěšnější za celou válku. Po nečekaném průlomu hluboko do ruských jednotek Ukrajina osvobodila téměř celou Charkovskou oblast včetně Balaklije, Izjumu a Kupjansku.
21. září Ukrajina vrátila z ruského zajetí část obránců Mariupolu, včetně azovské armády. Výměnou za 200 ukrajinských obránců Ukrajina předala Viktora Medvedčuka. Výměnou za pět velitelů obránců Mariupolu, kteří za Erdoganova protektorátu odešli do Turecka, Ukrajina předala Rusku 55 vězňů.
Souběžně s charkovskou protiofenzívou probíhala i chersonská protiofenzíva, která trvala do 11. listopadu 2022. V důsledku operace byla celá pravobřežní Chersonská oblast, včetně Chersonu, osvobozena od ruské okupace.
Mezitím, 8. října, se na Krymském mostě ozvala první vážná exploze. Nákladní automobil naplněný výbušninami zřítil dvě poloviny silniční části mostu.
Částečně zničený Krymský most
Od listopadu 2022 ruské rakety zasahují ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Některá města se ponořila do tmy, v zemi byly zavedeny výpadky proudu a Ukrajinci začali hromadně nakupovat generátory.
Ročník 2023
Rok podlePro Ukrajinu to bylo pokračování ruského teroru – Rusové na nás opět zaútočili kamikadze drony. Síly protivzdušné obrany sestřelily na Silvestra 45 Shahed-131/136.
Trosky ruského dronu s cynickým přáním Rusů (foto: Andrij Nebytov)
Na začátku roku 2023 dosáhla ruská ofenzíva na Bachmut svého vrcholu. Celkem ukrajinská armáda bránila město devět měsíců, ale nakonec se z tehdy zcela zničeného Bachmutu stáhla. Ztráty Rusů byly odhadnuty na 60 tisíc. zabitých a raněných – tedy asi jednoho vojáka na každého půl metru okupovaného území.
Také v lednu čekaly Ukrajince dvě strašlivé tragédie. Nejprve 14. ledna zasáhla ruská raketa obytný dům v Dnipru a zabila 46 lidí.
18. ledna se vrtulník Státní služby pro mimořádné události zřítil poblíž mateřské školy v Brovarech v Kyjevské oblasti. Na palubě byli šéfové ministerstva vnitra: ministr Denys Monastyrskyj, první náměstek ministra Jevhen Jenin a státní tajemník ministerstva Jurij Lubkovyč, jejich asistenti a také tři členové posádky Státní služby pro mimořádné události. Nikdo z nich nepřežil. Celkem zemřelo 14 lidí, včetně jednoho dítěte.
Následky letecké havárie v Brovarech
6. března se na sociálních sítích objevilo šokující video zachycující popravu ukrajinského válečného zajatce popraveného Rusy za slogan „Sláva Ukrajině“. Zabitý byl voják ze 163. praporu teritoriální obrany Oleksandr Matsievskyj. Zastřelení neozbrojeného vězně Rusy vyvolalo vlnu odsouzení nejen v Ukrajině, ale i v dalších zemích světa.
Zhruba začátkem léta začala dlouho očekávaná protiofenzíva Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle původních plánů měly ukrajinské jednotky prolomit ruskou obranu a během několika měsíců dosáhnout pobřeží Azovského moře a přerušit pozemní spojení Ruska s okupovaným Krymem. Tyto plány nebylo možné plně realizovat. Díky neuvěřitelnému úsilí ozbrojených sil Ukrajiny se jim však podařilo prolomit ruskou obrannou linii v Záporoží a uchytit se na deokupovaných územích. Ukrajinské armádě se také podařilo deokupovat část území u Bachmutu a vytvořit předmostí na levém břehu Chersonské oblasti.
Již 6. června Rusové vyhodili do povětří vodní elektrárnu Kachovka, čímž se v podstatě dopustili aktu ekocidy. Voda zaplavila asi 80 osad a není možné vypočítat přesný počet obětí, protože zaplavena byla i okupovaná území.
23. června konflikt mezi Ministerstvem obrany Ruské federace a Vagnerovou SVS dosáhl svého vrcholu a vyústil v nepokoje, které se ukázaly jako „nesmyslné a nemilosrdné“: wagnerovci téměř dosáhli Moskvy, poté jednali s ruskými úřady a přesídlili do Běloruska. Následně byl jejich vůdce Jevgenij Prigožin zlikvidován ruskou protivzdušnou obranou, sestřelením jeho letadla, a snad nejbojeschopnější ruská jednotka, Vagnerova SVS, vlastně přestala existovat.
Zničené letadlo Jevgenije Prigožina
8. července se na Ukrajinu vrátili velitelé obránců Azovstalu, kteří byli po ruském zajetí v Turecku: Denys Prokopenko, Svjatoslav Palamar, Serhij Volynskyj, Oleh Chomenko a Denys Shlega.
17. července se na Krymském mostě znovu ozvaly výbuchy. Tentokrát na něj zaútočily ukrajinské pozemní drony. Výbuchy poškodily dvě pole mostu a výrazně zpomalily logistiku ruské armády.
Ozbrojené síly Ukrajiny 22. září zasáhly velitelství Černomořské flotily v Sevastopolu, dočasně obsazené Rusy, budova utrpěla značné škody a vypukl požár. Při útoku na velitelství bylo zabito 34 ruských důstojníků.
5. října Rusové zahájili raketový útok na vesnici Groza v Charkovské oblasti. Raketa Iskander zasáhla obchod-kavárnu, kde se konala vzpomínková večeře, které se zúčastnilo asi 60 z 330 obyvatel Grozy. V důsledku útoku bylo zabito 59 lidí. Ukázalo se, že střelci jsou dva bývalí místní obyvatelé, 30letý Volodymyr Mamon a jeho bratr, 23letý Dmytro Mamon, kteří uprchli do Ruska během deokupace Charkovské oblasti.
9. říjnaRusové zahájili novou vlnu rozsáhlé ofenzívy na Avdijivku. Poté se ztráty okupantů výrazně zvýšily. O měsíc později byla pole u města doslova pokryta těly zlikvidovaných ruských vojáků.
29. prosince Rusko provedlo jeden z nejmasivnějších útoků na ukrajinské území, vypálilo 158 dronů a raket. Výbuchy byly hlášeny ve Lvově, Kyjevě, Charkově, Dnipru a Čerkaské, Sumské a Oděské oblasti. Více než 40 lidí bylo zabito a více než 150 lidí bylo zraněno.
Rok 2024 a co bude dál
V noci na 2. ledna zahájilo Rusko další masivní kombinovaný útok na Ukrajinu raketami a drony. Hlavními cíli byly Kyjev a Charkov. Celkem Rusové na Ukrajinu vypálili 99 raket různých typů a kamikadze dronů. Taras Chmut, šéf nadace Come Back Alive Foundation, označil útok za „největší kombinovaný raketový útok na světě“.
24. ledna se zřítil ruský vojenský transportní letoun Il-76. Podle předběžných údajů převážel rakety pro systém protivzdušné obrany S-300. Ruští propagandisté okamžitě začali přesvědčovat, že na palubě letadla jsou údajně ukrajinští zajatci. Nebyly však předloženy žádné spolehlivé důkazy.
Volodymyr Zelenskyj 8. února odvolal Valerije Zalužného, který více než dva roky působil jako vrchní velitel ozbrojených sil a stal se jedním ze symbolů ukrajinských vítězství. Místo Zalužného se novým vrchním velitelem stal Oleksandr Syrskyj.
Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj na schůzce v den odvolání vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny
17. února po dlouhých bojích opustily ozbrojené síly Ukrajiny Avdiivku v Doněcké oblasti a přešly do defenzívy na výhodnějších liniích. Za pouhé čtyři měsíce ofenzívy na Avdijivku utrpěli ruští okupanti ztráty 47 tisíc padlých a raněných. Lid. Volodymyr Zelenskyj na brífinku v Mnichově uvedl, že poměr ztrát ukrajinských vojáků vůči Rusku v oblasti Avdijivky je jedna ku sedmi.
Ukrajina vstupuje do třetího roku totální války s úplně jinou náladou. Bez americké vojenské pomoci, bez čekání na protiofenzívu a bez neustálých řečí o vítězství. Frontová linie se za ten rok změnila jen málo. Místo toho máme nové vojenské velení, nová mobilizační pravidla a řadu domácích politických problémů a korupčních skandálů.
Zároveň bylo by chybou tvrdit, že válka v Ukrajině se dostala do patové situace, protože rok 2024 by mohl být rokem konsolidace pro Evropu, která, jak se zdá, konečně začala střízlivě posuzovat plnou hrozbu ruské agrese. S pomocí spojenců a vnitřní jednoty budeme pravděpodobně schopni vydržet, smířit se s tím, že tato válka bude trvat dlouho, a dříve či později stejně zvítězíme.
