Měl by se Západ připravit na velkou válku s Ruskem? Rozhodně ano. Opravdu k tomu dojde? Spíše ne než ano. I když nedávné události a agresivní prohlášení ruského vedení stále více vychylují misky vah směrem k pozitivní odpovědi na druhou otázku.
Jeden z vůdců Severoatlantické aliance, jmenovitě předseda Vojenského výboru NATO, admirál Rob, v rozhovoru s novináři po zasedání Rady NATO-Ukrajina řekl, že evropské země by se měly připravit na totální válku s Ruskem, která by mohla začít během příštích 20 let.
„Musíme si uvědomit, že to, že žijeme ve stavu míru, není nějaká přirozená danost. A proto se připravujeme na konflikt s Ruskem. Diskuse je však mnohem širší. To je jak průmyslová základna, tak lidé, kteří musí pochopit, že mají svou roli,“ citoval deník Bauera Daily Telegraph.
Mnoho evropských zemí již toto nebezpečí jasně pochopilo a zahájilo aktivní přípravy na to, aby mu čelily v plné zbroji.
Populární německé noviny tohoto týdne Deník Bild S odkazem na tajný dokument německého ministerstva obrany Německo zveřejnilo článek o tom, jak se zejména Bundeswehr a NATO obecně připravují na ruskou invazi. Autoři, známí vojenští experti Julina Röpke a Georgius Xanthopoulos, naznačují, že Kreml zahájí možné akce v tomto směru již letos v únoru. Začne to samozřejmě nikoli přímým útokem na území členských států NATO, ale hybridní konfrontací. Postupem času však může dojít k přímým vojenským střetům.
„Toto je scénář výcviku, který popisuje krok za krokem, měsíc po měsíci, jak bude Putin jednat a jak se bude NATO bránit. Podle scénáře Bundeswehru bude eskalace eskalovat během několika týdnů. Brzy začnou boje, zapojí se do nich desetitisíce německých vojáků,“ předpovídají autoři článku. Podle jejich názoru, nejprve skrytý, a pak stále otevřenější, ruský útok na Západ začne v červenci.
Je jasné, že pokud se Putin rozhodne zaútočit na země NATO, prvními oběťmi agrese budou pobaltské státy – Litva, Lotyšsko a Estonsko. Právě tam je dostatek rusky mluvících občanů, z nichž mnozí jsou prokremelští. Mohou se stát pátou kolonou, od níž začne ruská hybridní agrese. Tak probíhala operace FSB pod krycím názvem „Jaro Donbasu“ v roce 2014.
Jeden ze scénářů popsaných západními experty vypadá takto. Rusko, které veřejně vyjádřilo pobouření nad tím, že se Baltské moře proměnilo ve „vnitřní jezero NATO“, učinilo rytířský krok a otevřelo „letecký most“, aby „zachránilo obyvatelstvo kaliningradské enklávy před humanitární katastrofou“. Ruská civilní letadla budou létat litevským vzdušným prostorem, aniž by získala povolení od Vilniusu. Pokud se litevské úřady obávají tvrdých odvetných opatření, pak Rusko, které vidí beztrestnost svých akcí, bude postupně zvyšovat stupeň konfrontace až k postupnému obsazení koridoru Suwałki. Pokud litevské letectvo bude zasahovat do ruských letů, nebo dokonce sestřelovat narušitele vzdušného prostoru, Moskva odpoví zahájením „odvetné akce“, tedy přímé invaze.
Co mě na těchto scénářích osobně znepokojuje? V první řadě jim zcela chybí analýza zkušeností z rusko-ukrajinské války. Navíc zde není vůbec žádný ukrajinský faktor. Jako by o prohře Ukrajiny, úplné porážce ozbrojených sil Ukrajiny již nebylo pochyb. Nyní jsme svědky zcela odlišných událostí. Rusové, kteří se snaží zaútočit na ukrajinské pozice, nasadili tisíce svých vojáků, ztratili stovky obrněných vozidel, ale nebyli schopni dosáhnout více či méně významného pokroku v ofenzivě. Místo toho ukrajinská armáda v poslední době dělá neuvěřitelné pokroky v ničení ruské námořní a letecké flotily, sestřelování velitelství a skladů, ničení logistických řetězců a tak dále.
Je těžké si představit, že by se Rusko s tak obtížnou ukrajinskou frontou nechalo zabřednout do nového vojenského dobrodružství. I když stejná zkušenost s invazí na Ukrajinu nám říká, že od Putina můžeme očekávat ty nejšílenější šaškárny.
Jak již bylo zmíněno, ukrajinský faktor nikam nezmizí. Nebude však jediná, která bude mít odstrašující účinek. Koneckonců, co odlišuje podmíněnou ukrajinskou situaci od podmíněné pobaltské? Samozřejmě, že pobaltské státy patří do bloku NATO. Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách by tak mohlo ruského diktátora inspirovat k novým výkonům. Pak by Spojené státy vstoupily do několikaměsíčního přechodného období. A v této době by Rusko mohlo využít možné paralýzy amerického politického systému a napadnout členské státy NATO v naději, že pak by se Severoatlantická aliance nedokázala účinně zapojit doČlánek 5 stanov.
Tyto naděje by však byly a priori marné. Protože členství pobaltských států v NATO není jen status a příslušné dohody. Připomeňme, že v Litvě, Estonsku a Lotyšsku (dokonce i v Polsku) jsou již rozmístěny kontingenty z jiných zemí NATO – ze Spojených států, Německa, Kanady, Velké Británie atd. I když jsou tyto kontingenty malé, v rámci praporu, jejich samotná přítomnost zaručuje vojenskou pomoc zúčastněným zemím. A ne stejně jako v Ukrajině – s omezeným sortimentem zbraní a peněz, ale všemi možnými prostředky, včetně nasazení nových vojenských kontingentů, které se budou přímo účastnit války. Na ruské území budou létat nejen rakety SKALP a Stín bouře, ale také mnohem výkonnější – BÝK a ATACMS řekl:. Samozřejmě se neobejde bez Tomahawk. Víceúčelové stíhačky čtvrté generace vletí do ruského vzdušného prostoru F-18, Eurofighter Typhoon, Gripen, Stíhačky páté generace F-22 a F-35, neviditelné bombardéry B-2 Spirit atd. Stručně řečeno, „druhá armáda světa“ by byla rozsekána na kusy. A jsem přesvědčen, že Kreml si je toho jasně vědom.
I když, opět, kdyby Putin činil pouze racionální rozhodnutí, těžko by se odvážil napadnout Ukrajinu ve velkém měřítku. Ale samotný fakt, že ruská armáda zabředla v Ukrajině, jednoznačně zaručuje, že k žádné invazi Kremlu na území NATO v tuto chvíli nedojde. A to bude pokračovat, dokud bude Ukrajina bojovat a bude k tomu mít odpovídající zdroje. Úkolem Západu, který se ze všech sil snaží vyhnout přímé vojenské konfrontaci s Ruskem, je bezpodmínečná pomoc Ukrajině všemi druhy zbraní.
Na závěr bych chtěl ještě jednou citovat admirála Roberta Bauera: „Ukrajina bude mít naši podporu každý den, protože výsledek této války rozhodne o osudu světa… Ukrajinský lid a ukrajinská armáda brání demokracii způsobem, jaký svět nikdy předtím neviděl. V temnotě války jsou majákem světla, který ukazuje celému světu, co to znamená bojovat za to, v co věříte.“
