Západní tisk je již několik měsíců plný pesimistických předpovědí o rusko-ukrajinské válce. Pesimistické, samozřejmě, pro Ukrajinu. Někteří to interpretují jako pokus Západu přesvědčit Ukrajinu, aby jednala s Ruskem „dříve, než se situace ještě více zhorší“. Někteří naopak jako varování západním politikům říkají, buďte opatrní, pokud Ukrajině nepomůžeme včas a naplno, pak válka přijde až k vašim dveřím.
Polský tisk dlouho odolával pesimismu ve svých sloupcích, ale v poslední době tento trend zasáhl i našeho západního souseda. Na začátku roku byla vydána autoritativní polská publikace Gazeta Prawna publikoval rozhovor s Krzysztofem Wojcialem, známým odborníkem v oblasti geopolitiky. Analytik v něm pronáší slova, která jsou pro nás hrozná: „Bohužel, Ukrajinci dříve či později válku prohrají.“ Páni, to je taková zrada. Až dosud takové teze zaznívaly pouze z úst ruských propagandistů a jejich západních podporovatelů.
Může být pan Wojczal zařazen do této kategorie? Není zač. Protože to byl on, kdo vyzval Polsko a Západ obecně, aby nejen podpořily Ukrajinu, ale také uznaly: „Toto je naše válka!“ (To jest nasza wojna!). Článek pod tímto názvem napsal v únoru 2023. Začíná těmito slovy:
„Ukrajinci bojují za svou nezávislost a nezávislost na Rusku, i když tato válka nabyla širšího charakteru boje mezi Západem a Ruskou federací. Ano. To vše si musíme konečně otevřeně přiznat. A nebojte se, že by se to mohlo dotknout citlivých srdcí Vladimira Putina, který bude připraven se rozzlobit. Je zapotřebí oficiálního prohlášení, že NATO je kvůli válce v Ukrajině v konfliktu (i když ne v přímé válce) s Ruskou federací. Politicky i společensky.“
Expert ostatně varoval před existenční ruskou hrozbou pro celý západní svět ještě před totální ruskou invazí na Ukrajinu, kdy plameny války plápolaly jen na Donbasu. V září 2019 Blog prorokoval, že „Rusko začne válku v Evropě… do roku 2022“. Právě po naplnění tohoto Wojcialova proroctví se mu začalo říkat „mistr geopolitických předpovědí“ a začal být aktivně zván ke komentářům v médiích a v různých politických talk show.
Ale vraťme se ke zradě z jeho úst, o údajně nevyhnutelné ztrátě Ukrajiny. Pokud si pozorně přečtete celý rozhovor, ukáže se, že za prvé, neúspěch není tak nevyhnutelný, protože závisí na řadě negativních předpokladů, především na nedostatku západního financování a vojenské pomoci Ukrajině. Za druhé je zřejmé, že dotazovaný chce tímto způsobem spíše varovat Západ před realizací těchto negativních premis.
Aby Krzysztof Wojczal zapnul příslušnou spoušť v myslích západních politiků, uchyluje se k taktice vykreslování tak strašlivých obrazů budoucnosti v případě porážky Ukrajiny:
„Jinak (tedy když Ukrajině nebude poskytnuta veškerá potřebná pomoc – pozn. red.) Čelíme druhé studené válce, ve které bude ruská armáda rozmístěna podél celé polské hranice. Z Kaliningradské oblasti přes Bělorusko až na Ukrajinu. Mohl by to být milion vojáků s válečnými zkušenostmi. Dnes bychom se jim (Poláci – pozn. red.) mohli postavit s pouhými 120 000 vojáky z povolání. S početní převahou 10:1 by hodnota našeho odstrašení byla zanedbatelná… Taková vyhlídka je děsivá a měla by nás každý den přimět přemýšlet o tom, jak jí zabránit.“
Přimět Západ přemýšlet o tom, jak tomu zabránit, je vlastně hlavním poselstvím tohoto rozhovoru. Nestačí si však jen uvědomit nebezpečí, musíte jednat aktivně a pohotově. Co by mělo být prvním krokem – o tom Wojczal napsal ve výše zmíněném článku „Toto je naše válka“:
„Pokud bychom otevřeně přiznali, že válka v Ukrajině je naší válkou, pak by důsledkem takového uznání bylo prohlášení, že máme v úmyslu tuto válku vyhrát. Proto se na něm nepodílíme a investujeme své síly a prostředky (byť nepřímo), abychom o něj přišli. Vpravo? A pokud je cílem zvítězit v Ukrajině nad Ruskou federací – a každý z nás ví, že tomu tak je – bylo by dobré, aby si to společnosti, včetně západoevropských, plně uvědomovaly… Nic nevyvolá v Moskvě větší vzrušení než prohlášení západních lídrů, počínaje Joem Bidenem, že „konflikt v Ukrajině je naše válka a hodláme ji vyhrát“. Rusové tak dostanou jasný signál: „Je na vás v Kremlu, abyste rozhodli, jak těžká bude vaše porážka. Pokud zítra opustíte Ukrajinu, ztratíte méně. Čím více mužů a techniky pozítří pošlete na Ukrajinu, tím ničivější bude porážka.“
Koneckonců, země NATO, Evropské unie a G7 mají nepoměrně větší politický, ekonomický a vojenský potenciál než Rusko. Oficiální ekonomický statistik Ruska o údajně bezprecedentnímEkonomický růst nemá nic společného s realitou. Inflace v zemi nabírá na síle, což letos nabude cválající podoby. Devizové rezervy Ruska se neustále snižují. Obrana rublu, zabránění směnnému kurzu překročit psychologickou hranici 100 za dolar, se ukázala jako velmi nákladný podnik, který se v každém případě ukáže jako neopodstatněný. Ekonomický růst je nyní založen pouze na obranném průmyslu, který nemá reprodukční funkci. Postavený tank může pouze bojovat, aniž by vytvářel přidanou hodnotu, a granát, který sjede z montážní linky, jednoduše vybuchne na bojišti během několika dní. To vše nevyhnutelně povede k úplnému zbídačení Rusů, kteří mohou nakonec povstat v hladových bouřích.
Proto je v každém případě politický, ekonomický a vojenský potenciál Západu dostatečný k porážce Ruské federace bez jediného výstřelu. To samozřejmě v případě, že v Kremlu zvítězí zdravý rozum. Pokud Putin a jeho klika budou i nadále trvat na pokračování útočné války, pak bude takové rozhodnutí fatální jak pro ně samotné, tak pro celé Rusko.
