V zemi, která už téměř dva roky vede totální válku proti Ukrajině, došlo k hlasitému skandálu, do kterého byly zapleteny místní hvězdy showbyznysu. Pro představitele ruského showbyznysu je totiž skandál běžným životním stylem, vzpomeňme alespoň na legendární tiskovou konferenci Filipa Kirkorova v Rostově na Donu v roce 2004. V té době Kirkorov, jak víte, použil vulgární výrazy proti místnímu novináři – a přitom nebyl ve skutečnosti zraněn a jeho popularita dokonce vzrostla. Současný příběh s „nahou párty“ (kde byli někteří účastníci opravdu polo- nebo téměř nazí) se však pro své postavy změnil v nečekané problémy.
Poté, co se informace o večírku – ve formě očividných fotografií – dostaly na veřejnost, začala skutečná tsunami denunciací a rozhořčení. Blogery, kteří píší o válce v Ukrajině, urazilo frivolní chování domácích hvězd. Jejich výpovědi vedly k tomu, že organizátorka akce, televizní moderátorka Nastya Ivleeva, a známí účastníci přišli o reklamní zakázky od známých ruských společností. Tím ale příběh neskončil.
Policie totiž dokonce zatkla jednoho z účastníků, ruského rappera Vacio, který přišel na druhou část večírku v jedné ponožce. Oblečený, jak jistě chápete, ne na noze. Po návštěvě strážců zákona začal tento hudebník rychle činit pokání a prohlásil, že „urazil city mnoha lidí v době, která je pro naši zemi tak těžká“. Později se objevily videoomluvy od dalších účastníků „nahé párty“ – Filipa Kirkorova, Lolity Miljavské, Dimy Bilana. A ve všech těchto omluvách mimo jiné zaznělo téma „těžkých časů“. A to je to, co to všechno znamená.
Jak víte, během prvních dvou Putinových funkčních období se Rusko začalo měnit v autoritářský stát. Ve kterém bylo dovoleno všechno – kromě toho, že se nesmělo angažovat v politice. A některým, jako například Ksenii Sobčakové (rovněž účastnici skandální „nahé strany“), bylo dokonce dovoleno zapojit se do politiky. Všechno ostatní, všechno soukromé, uzavřené široké veřejnosti, život ruských hvězd za kremelskými zdmi nikoho neobtěžoval. A pokud některé obyčejné Rusy pobouřily určité šaškárny zástupců showbyznysu (jako byla Kirkorovova tisková konference s obscénnostmi), pak to všechno pro hvězdy neskončilo ničím vážným.
Ale časy se změnily. Ruské úřady, které vstoupily do totální války, okamžitě vyčistily i ty malé ostrůvky pseudosvobody, jako je řízená opoziční rozhlasová stanice „Ozvěna Moskvy“. Jakýkoli jiný názor, který se 100% neshodoval s obecnou linií strany, se ukázal být nezákonný v pravém slova smyslu. Protože v trestním zákoníku byl článek o „diskreditaci ruské armády“, kde bylo možné (jako za starých špatných stalinistických časů s „kontrarevoluční činností“) připsat cokoliv, co se Vladimiru Putinovi nelíbilo.
Instituce zahraničních agentů, která do jisté míry nijak zvlášť nezatěžovala liberální část ruské inteligence, se během dvou let rozrostla z pouhého varování až k úplnému zákazu – například knihy Borise Akunina. A Filip Kirkorov začal být vystupován v televizi i bez této formální klauzule. Navíc, pokud si Akunin čestně vysloužil „odměnu“ od Kremlu svým protiválečným, protiimperiálním postojem (alespoň pro ruskou společnost – byl velmi ostrý a odvážný), pak Kirkorov zaplatil pouze za účast na pikantním večírku.
Ale v dnešním Rusku i to stačí k tomu, aby byl označen za „nepřítele lidu“. Formálně tato slova ještě nebyla adresována Kirkorovovi, Miljavské a dalším postavám, které se podílely na událostech v Ivlejevově. Ale tatáž Ivleeva, jak si její čtenáři všimli, již ze svých stránek na sociálních sítích odstranila všechny příspěvky, které byly věnovány protiválečným tématům.
To vše naznačuje, že Rusko v roce 2023 přestalo být autoritářským státem. A změnilo se to v totalitu. Tato proměna byla patrná již tehdy, když Kreml prostřednictvím zákonodárných rukou ve Státní dumě prosadil diskriminační zákony proti LGBT komunitě. Zákaz „propagandy homosexuality“ se nicméně vztahoval i na veřejný prostor. A trest – a veřejné pokání za zmírnění tohoto trestu – pro Kirkorova a spol. se týká již otevřeně uzavřené události. Soukromý život.
A totalitarismus se od autoritářství liší právě tím, že se nestará jen o to, co lidé ve společnosti dělají, ale také o to, co dělají doma za zavřenými dveřmi. Stejně jako tomu bylo v nejdivočejších sovětských časech. Dá se dokonce říci, že Putinovo Rusko v tom či onom ohledu zachází se svými poddanými tvrději než Brežněvův SSSR. Tehdejší superstar Vladimir Vysockij mohl alespoň cestovat do zahraničí, a to i do nepřátelských, kapitalistických zemí, a zároveň si zahrál v celovečerních filmech. Zároveň necítili výčitky svědomí za své tehdejší dovádění – a nevěděli o jeho alkoholismu a dokonce ani o drogové závislosti nejen v kruhu přátel, ale také ve stejném úřadě, který nyní řídí celé Rusko.
Ruská federace, kterou Putin 20 let transformoval z podmíněně demokratické na bezpodmínečně autoritářskou zemi, tak za dva roky „speciální vojenské operace“ rychle sklouzla do totalitní minulosti. Tam, kde je třeba nejen vykreslit loajalitu veřejnosti, jak to nyní aktivně dělají účastníci „nahé strany“ ve svých videovýčitkách, ale také se o sebe postarat, aby si vládnoucí elitu nerozhněvali nějakými žertíky ani ve vlastním bytě.
A hlavní pointou tohoto příběhu je, že vektor degradace agresorské země je nastaven tak přesně a sebejistě, že dříve nebo později dojde k soudům s těmi, kteří si dovolí bavit se (i když ne tak lehkovážně) v „těchto těžkých časech“. To je nepostradatelný atribut totalitního státu. A soudy se určitě objeví – protože „těžké časy“ v dnešním Rusku jsou už dlouho. A Z-patrioti, kteří podnítili skandál s „nahou stranou“, se stanou skutečnými psy režimu. Alespoň do té doby, než upadnou v nemilost Kremlu. Co také nelze vyloučit – vzpomeňte si, jak v sovětských dobách byli oběťmi represí často ti, kteří byli včera váženým členem společnosti. Osud Igora Girkina (Strelkov) už tomu vlastně nenaznačuje, ale křičí o tom z plna hrdla.
Jediná věc je, že Kirkorov ještě nebyl uvězněn. Jak jste však již pochopili, klíčem v předchozí větě je právě konstrukce „zatím“. Protože dnes, v totalitním Rusku, zejména v Putinově (stalinističtější než Brežněvově) verzi, jsou všichni potenciálně vinni.
