Prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko nemá zájem o invazi do zemí NATO, se velmi podobají naléhání Kremlu na přelomu let 2021 a 2022 – v předvečer 24. února – že Moskva nemá v úmyslu zaútočit na Ukrajinu. To je uvedeno v novém Shrnutí analytici Amerického institutu pro studium války (ISW).
Analytici ISW analyzovali Putinův podrobný rozhovor v ruské televizi ze 17. prosince, kde vyhrožoval Finsku a zároveň ujistil, že Ruská federace nemá v úmyslu bojovat se zeměmi NATO
„Putinova ujištění o jeho mírových záměrech vůči zemím NATO vypadají prázdně v kontextu hrozeb, které on sám a kremelští experti nedávno učinili vůči členským státům NATO,“ uvádí se ve zprávě.
V rozhovoru ze 17. prosince se také Putin pokusil popřít varování amerického prezidenta Joea Bidena z 6. prosince, že Rusko v budoucnu zaútočí na zemi NATO, pokud vyhraje válku v Ukrajině.
Analytici ISW se domnívají, že všechna tato ujištění jsou nepodložená. Podle nich Putin chce, aby NATO uznalo ruské nároky, požadavky a údajnou sféru vlivu, a opakovaně prohlásil, že Rusko má v úmyslu ukončit „americkou hegemonii“. Putin před invazí na Ukrajinu v roce 2014 do značné míry používal hybridní válku k oslabení Západu a jeho místa ve světovém řádu.
Neustálá rétorika Kremlu o nepřátelských záměrech vůči NATO v kombinaci s potenciálním budoucím vojenským potenciálem Ruska v případě ruského vítězství v Ukrajině přitom podle analytiků představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Západu.
Jak poznamenal Institut pro studium války, pokud by se Rusko mohlo zmocnit Ukrajiny, „mohlo by rozmístit své síly až k hranicím NATO od Černého moře po Severní ledový oceán“.
Vladimir Putin
