Na začátku listopadu zažila Ukrajina několik napjatých dní. Původně byly publikovány dva články v časopisech Time a The Economist. Přestože jsou oba materiály psány v různých žánrech a věnují se různým osobám a procesům, měly na ukrajinskou společnost dopad informačního zemětřesení. To, o čem se snažili veřejně nemluvit, čemu se vyhýbali nebo co dokonce zamlčovali, se stalo majetkem široké veřejnosti. Jako by to nestačilo, po celé zemi se šíří aktivní zvěsti, že úřady v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským vážně zvažují možnost uspořádat na jaře 2024 volební kampaň.
Na konci října zveřejnil Kyjevský mezinárodní sociologický institut výsledky sociologického průzkumu. Sociologové se zajímali o otázku: co si Ukrajinci myslí o volbách během války? 81 % respondentů uvedlo, že volby by se měly konat až po válce, a nyní nejsou aktuální. Pouze 16 % respondentů se domnívá, že volby by se měly konat již nyní, navzdory válce. Většina Ukrajinců (65 % k říjnu 2023) má také negativní postoj k myšlence hlasování na dálku přes internet a obává se rizika falšování během tohoto hlasování. Pouze 29 % považuje tuto formu hlasování za možnou. Veřejnost myšlenku hlasování na dálku masivně nepodporuje. A to platí pro různé regiony země.
Na tomto pozadí se zvěsti o přípravách úřadů na volby během války staly dalším prvkem veřejného pobouření. Národ, psychicky vyčerpaný dlouhým vojenským tažením, chtěl slyšet vysvětlení od úřadů. 6. listopadu byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nucen reagovat. Uvedl, že v době války jsou teze o možném konání voleb v roce 2024 nevhodné.
„Musíme se rozhodnout, že nyní je čas obrany, čas boje, na kterém závisí osud státu a lidí, a ne čas falešných zpráv, které od Ukrajiny očekává pouze Rusko. Domnívám se, že nyní není vhodná doba na volby. A pokud je nutné ukončit ten či onen politický spor a pokračovat v práci pouze v jednotě, pak ve státě existují struktury, které jsou schopny jej ukončit a dát společnosti všechny potřebné odpovědi. Aby nebyl prostor pro konflikty a hru někoho jiného proti Ukrajině,“ řekla hlava státu ve večerním videoprojevu.
Později se k tématu voleb vyjádřil místopředseda ústřední volební komise Serhij Dubovyk. Úředník zdůraznil, že volby se nekonají během stanného práva. Takový je zákon. A všechno ostatní jsou politické spekulace. Téma voleb na nějakou dobu ztratilo svou aktuálnost a ustoupilo do pozadí. Existuje však pocit, že volby během války jsou tématem, které čas od času vyplave na povrch. A přestože Zelenskyj později řekl, že na to není vhodná doba, existují signály, že se úřady aktivně zajímaly o možnost konání voleb na podzim. A existují pro to určité důvody.
Konání voleb na jaře 2024 by bylo pro současnou vládu výhodné. Zdá se, že Volodymyr Zelenskyj rozhodně plánuje kandidovat na druhé funkční období. To znamená, že jeho tým stojí před úkolem vyhrát volební kampaň. Kancelář prezidenta republiky neustále monitoruje úroveň veřejné podpory. Pokud v prvním roce totální války byla důvěra v Zelenského nepopiratelná, nyní má tendenci postupně klesat. Pokud by se však na jaře příštího roku konaly prezidentské volby, Zelenskyj by téměř jistě slavil vítězství. Málokdo věří, že by jeho hodnocení během několika měsíců kleslo na nebezpečně kritickou úroveň. Ale za rok, dva nebo tři je možné všechno. Dlouhé odkládání voleb v čase může prezidentovi způsobit volební problémy na pozadí nejistého výsledku války, ztrát a problémů nahromaděných ve společnosti. Jarní volby v roce 2024 jsou proto nepravděpodobnou událostí, ale pro Zelenského tým žádoucí.
Navíc, pokud si hypoteticky představíme, že by si úřady dovolily uspořádat volby podle harmonogramu, pravděpodobně by se konaly během války. Lze pochybovat o tom, že nepřátelství skončí během několika měsíců. Volby v aktivní fázi války však představují příliš mnoho omezení a rizik. Zejména nedostatek skutečné politické soutěže. Telethon vyčistil politické pole a marginalizoval mnoho bývalých vrcholných politiků. Je těžké si představit normální volební proces za takových podmínek. Na jaře 2024 by úřadující prezident jednoduše neměl žádné vážné konkurenty. A volební kampaň by byla spíše referendem o důvěře hlavě státu. Jakási pochybná oslava demokracie v době války, která by připomínala spíše volební kampaně v autoritářských režimech.
Volby v době války nejsou jen rizikem pro bezpečnost voličů. To jsou rizika sociálních neshod, ztráty důvěry a umělého odporu různých skupin obyvatelstva. Je jasné, že za stanného práva by úřady jednoduše nebyly schopny zajistit rovné podmínky pro účast ve volbách pro různé segmenty obyvatelstva v Ukrajině a pro ty občany, kteří odešli do zahraničí. MíleTi, kteří by se jich chtěli zúčastnit, nebudou moci uplatnit své volební právo. Není také jasné, co dělat v případě náletů a ostřelování v den voleb. Voliči přece nemohou být všude umístěni v podzemních krytech a volební proces nelze přerušit nebo časově protáhnout na několik dní. Hlasování v armádě je zcela odlišný problém. Jak můžete hlasovat pod nepřátelskou palbou? Ve volbách za stanného práva by tak bylo nejméně několik milionů občanů Ukrajiny zbaveno volebního práva.
Člověk si samozřejmě může troufnout uspořádat volby podle plánu a formálně je vyhrát. Vymýšlení různých zdůvodnění takového kroku. Například odkazovat na vnější tlak ze strany partnerů, potřebu zachovat legitimitu a další imaginární preference z plánovaných voleb. Vítězství v úřadujícím prezidentském křesle by však zároveň podkopalo jeho legitimitu v ukrajinské společnosti. Samotný souhlas úřadů s volbami během války by vyvolal prudkou emocionální reakci. Jednota uvnitř země by byla rychle zničena. Následovaly bouřlivé diskuse a spory. Snesla by se vlna obvinění, že prezident chce za každou cenu zůstat ve funkci. Stálo by za zmínku, že peníze by mohly být nasměrovány na armádu místo organizování volebního procesu. A Moskva by se na to všechno ráda dívala. Kreml by byl potěšen, kdyby se Ukrajinci začali hádat mezi sebou a přesunuli pozornost spíše na volby než na potřebu odrazit agresora.
Je možné formálně vyhrát prezidentské volby. Je dokonce možné upravit zákony tak, aby volby během stanného práva měly určitý právní základ. Zároveň je ale možné ztratit společenskou legitimitu. A v tomto případě na sebe negativní důsledky nenechají dlouho čekat, bude hrozit vnitřní konflikty uvnitř státu. A to je pro Ukrajinu v podmínkách války a vnější ruské hrozby nepřijatelné.
