Na zasedání v úterý 14. listopadu se Lvovská oblastní rada rozhodla omezit neprioritní výdaje z regionálního rozpočtu. Setkání doprovázela protestní akce „Nejdřív drony – pak stadiony“ pod zdmi Lvovské oblastní rady. Dříve se konalo 10 podobných shromáždění požadujících zvýšení financování armády v rámci LOVA. Poslanci vzali v potaz většinu návrhů demonstrantů. Rozhodnutí podpořilo 60 poslanců z různých frakcí.
Na začátku setkání promluvil k poslancům jeden ze spoluorganizátorů shromáždění „Nejdřív drony – pak stadiony“, veterán Artur Kireev. „Cítíš válku? Je lepší postavit stadion, sjezdovku, plavecký bazén hned, nebo je lepší předat potřebné věci klukům v první linii? Musíte cítit válku. Jděte do vojenské nemocnice, na jakékoli oddělení. Silnice vydrží ještě rok nebo dva. Kluci to tam nevydrží,“ zdůraznil Artur Kirejev.
Myroslav Demkiv, vedoucí finančního odboru Lvovské oblastní vojenské správy, ve svém projevu poznamenal, že po přijetí zákona o stažení daně z příjmu vojáků z místních rozpočtů ztrácí Lvovská oblast značné částky.
„V letošním roce region přichází o 1,5 miliardy hřiven, z čehož regionální rozpočet činí více než 300 milionů hřiven. V příštím roce místní rozpočty Lvovské oblasti neobdrží více než 8 miliard hřiven, z toho regionální rozpočet obdrží 1,5 miliardy hřiven,“ uvedl Myroslav Demkiv. Zároveň uvedl, že ministerstvo financí podporuje prioritní financování obrany, chráněných předmětů a přidělování volných zůstatků finančních prostředků na obranu.
Podle Ihora Tuze, vedoucího odboru civilní ochrany Lvovské oblastní vojenské správy, je letos v rámci programu „Bezpečná Lvovská oblast“ poskytnuto vojenským jednotkám 260 milionů hřiven.
V důsledku toho poslanci zvážili návrh rozhodnutí, který vypracovali tři poslanci Svjatoslav Stefankiv z „ES“, Oleksandr Tyščenko ze „Sluhy lidu“ a Severyn Hobzey z „Holos“ (ve skutečnosti se tento projekt jmenoval projekt LOVA), který podpořil řadu pozměňovacích návrhů navržených protestujícími a vyjádřených novým poslancem z UHP Nazarijem Ostrovským. Radikálnější návrh rozhodnutí, který iniciovali Oleksandr Hanuščyn z ES, Roman Filipiv, Bohdan Hahaljuk z Lidového hnutí Ukrajiny a poslanec Svobody Oleh Pankevyč, nebyl projednán a většina pozměňovacích návrhů předložených jeho iniciátory nebyla podpořena.
Podle rozhodnutí poslanců jsou prioritními oblastmi výdajů z krajského rozpočtu v období stanného práva v letech 2023-2024 financování a podpora ozbrojených sil Ukrajiny, odstraňování následků ruské ozbrojené agrese, výstavba sporu o civilní ochranu, chráněné výdaje a energetická účinnost.
Mezi priority patřilo také poskytování sociálních služeb vnitřně vysídleným osobám a rehabilitace armády.
Zejména se počítá s financováním pouze spuštěných infrastrukturních zařízení, jejichž procento připravenosti je 50 %, a v některých případech „aby se zabránilo ničení objektů, realizace programů za podmínek grantové a mezinárodní spolupráce, realizace programů financovaných ze státního rozpočtu Ukrajiny“ provádět financování samostatným příkazem vedoucího LOVA. (Alternativní návrh rozhodnutí stanovil financování infrastrukturních zařízení s nejméně 75% připraveností a zastavení změn odhadů na konci roku.)
Podle rozhodnutí poslanců by mělo být v roce 2024 75 % volného zůstatku rozpočtových prostředků krajského rozpočtu, vytvořeného na začátku roku, použito na financování armády na základě žádostí podaných velením vojenských jednotek. A při sestavování rozpočtu na rok 2024 by mělo být alespoň 20 % rozdílu mezi celkovými příjmy a výdaji na chráněné předměty směřováno na obranu. Také 50 % výnosů z privatizace majetku bude použito na podporu ozbrojených skupin.
V samostatném odstavci poslanci uložili LRMA předložit návrh rozpočtu na rok 2024 k projednání na zasedání zastupitelstva kraje. Připomeňme, že rozpočet na rok 2023 schválil pouze vedoucí Lvovské oblastní vojenské správy.
Na minulém zasedání v říjnu se Lvovské oblastní radě nepodařilo rozhodnout o omezení neprioritních výdajů regionálního rozpočtu. Frakce „Sluha lidu“ jako celek, stejně jako většina poslanců „Baťkivščyny“, nehlasovaly a výsledek hlasování ovlivnila i nízká účast poslanců.
