Na podzim roku 2022 podepsalo Ministerstvo obrany Ukrajiny tři smlouvy se skořápkovými společnostmi na nákup munice pro ozbrojené síly Ukrajiny za téměř 2 miliardy dolarů. Všechny kontrakty však selhaly a Ukrajina podle vyšetřování Hromadske nedostala munici. Publikovaný ve středu 8. listopadu.
Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu se společností Lvov Arsenal na dodávku 100 tisíc tun. minometné miny v hodnotě 37 milionů dolarů, přičemž chorvatský WDG promet asi 30 tisíc tun. tankové náboje v hodnotě 32,5 milionu eur, stejně jako se slovenskou společností Sevotech na nákup 15 tisíc tun. sady přileb a neprůstřelných vest v hodnotě 13 milionů EUR. Navzdory zakázkám nebyla na Ukrajinu dodána žádná z objednaných zbraní.
Podle novinářů podepsalo ministerstvo obrany v říjnu 2022 smlouvu s ukrajinskou společností Lvov Arsenal a zaplatilo téměř celou částku, 1 miliardu hřiven (37,5 milionu dolarů) předem. Za ministerstvo smlouvu podepsal tehdejší úřadující ředitel odboru vojensko-technické politiky Oleksandr Liev a za Lvovský arzenál bývalý poslanec Jurij Zbitněv, který je zároveň ředitelem podniku.
„První miny měly dorazit za měsíc, ale to se nestalo ani o půl roku, ani o rok později.“ Lvovský arzenál, jak se ukázalo, vůbec není Lvov. Je registrována v Kyjevě, v běžné obytné budově. Po návštěvě místa jsme zjistili, že kancelář byla dlouho prázdná. Místo toho firma využívá administrativní prostory na jiné adrese, ale na naše dotazy odmítli odpovědět. Není se čemu divit – od samého začátku byl Lvovský Arsenal jen tmelem v této smlouvě.“, – uvádí se ve vyšetřování.
Několik měsíců před dohodou s ministerstvem podepsala kyjevská společnost smlouvu se slovenským Sevotechem, který měl na Ukrajinu dovézt 100 tisíc tun obilí. Min. Lvov Arsenal obdržel přesně tolik peněz, kolik doly stály, 1,5 miliardy hřiven, a musel je převést dále, přičemž obdržel 3 % z celkové částky. Novináři přitom s odvoláním na zástupce společnosti Oleksije Chorošajeva uvedli, že Sevoteč byl také těsněním ve schématu ministerstva obrany, protože mělo převádět finanční prostředky na miny chorvatské společnosti WDG promet, se kterou měl Sevoteč smlouvu.
„Tato společnost byla založena teprve v srpnu 2022. Jejím zakladatelem, ředitelem a vůbec jediným zaměstnancem je Matyáš Zubak, syn nechvalně známého obchodníka se zbraněmi Zvonka Zubaka. Zubak starší se proslavil dodávkami zbraní do Chorvatska během jeho války za nezávislost, čímž obešel embargo OSN. WDG ale nakonec není výrobce. Tato společnost měla nakupovat munici pro Ukrajinu v chorvatském závodě Elmech Sintermak. V jedné smlouvě mezi Ministerstvem obrany Ukrajiny a skutečným výrobcem zbraní tak byla až tři těsnění, jejichž úkolem bylo pouze získat finanční prostředky,“ Informovali o tom novináři.
Podle Oleksandra Lieva, bývalého úřadujícího ředitele odboru vojensko-technické politiky ministerstva obrany, šlo od počátku pouze o slovenský Sevoteč a závod Elmech Sintermak v Chorvatsku a až několik měsíců po uzavření dohody se ministerstvo dozvědělo, že se na tom podílela společnost WDG. Lvov Arsenal podle Lieva působil v dohodě jako prostředník. Později, když se ukázalo, že dodávky munice byly po splatnosti, byl zbytek peněz, které Lvovský arzenál nestihl převést na partnerské společnosti, z iniciativy ministerstva obrany zatčen. Vyšetřovatelé uvedli, že společnost se sídlem v Kyjevě převedla západním podnikům pouze 30 % obdržené částky.
K realizaci dodávek min byly podle novinářů potřeba i licence na přepravu zbraní. Chorvatská společnost WDG takovou licenci neměla. Navíc vzhledem k tomu, že Slovensko a Chorvatsko nemají společnou hranici, bylo potřeba povolení i k přepravě zbraní přes území Maďarska nebo Rakouska a Slovinska – ani ty neexistovaly.
„Miny pro ukrajinskou armádu tedy měl údajně vyrábět chorvatský závod Elmech Sintermak. Na dotaz Hromadskeho však Elmech jednoznačně odpověděl, že nikdy neobdržel žádné finanční prostředky ani certifikáty koncových uživatelů, a to ani od ukrajinského státu, ani od žádné ze zmíněných společností., – uvádí se ve vyšetřování.
Konečným příjemcem finančních prostředků byla Zubakova chorvatská společnost, jejíž právník vysvětlil, že Lvovský Arsenal neuspěl, a proto elektrárna v Elmechu ukončila smlouvu s WDG. Podle právníka Lvov Arsenal neuspěl a poslal pouze 10 % místo 50 %. WDG řekla Sevotechovi, že dohoda je na 50 % a tyto prostředky musí být zaplaceny.
„Někdy v prosinci 2022 získal Sevotech další 20% předplatné. To znamená, že se ukázalo, že je to 30% z ceny contraAle stále ne 50, jak bylo dohodnuto. To Elmechovi stále nestačilo a Elmech nakonec ukončil smlouvu s WDG. A WDG byla také povinna zaplatit pokutu.“„V důsledku toho budeme pokračovat ve spolupráci s našimi partnery,“ řekl právník
Podle smlouvy mezi Sevotečem a Lvovským Arsenalem by mohla být zaplacena záloha částečně, a to ve výši nejméně 35 % ceny smlouvy, poznamenali novináři. Peníze, které Lvovský Arsenal zaplatil Sevotechovi, činily pouhých 35 %. Zakázky všech účastníků systému proto jednoduše nebyly vzájemně koordinovány a celá tato struktura nebyla od samého počátku životaschopná.
„Podle ředitele společnosti Sevotech Jana Gördermarského poté, co továrna Elmech odstoupila od smlouvy, nabídl řediteli lvovského Arsenalu Juriji Zbitněvovi, že smlouvu ukončí a peníze vrátí. A údajně to byl právě Zbitněv, kdo trval na tom, že smlouva zůstane v platnosti a koupí ji od jiného výrobce. A pak se WDG a Sevotech rozhodly nakoupit munici pro Ukrajinu ne v Chorvatsku, ale v Kambodži a Bulharsku. Přesněji řečeno, stále je tam nakupují, poskytují licence a slibují, že první doly podle smlouvy brzy dorazí na Ukrajinu. Ale ještě neexistují.“, uvedli vyšetřovatelé.
Do kauzy s minami byl zapleten i současný poslanec za stranu Baťkivščyna Serhij Taruta, v jehož pražské kanceláři se sešli zástupci skořápkových firem. Na úřadě došlo ke konfliktu, který nevedl k vyřešení problému se smlouvami. Podle Taruty poté s účastníky schůzky nekomunikoval.
V prosinci 2022 měla WDG také neúspěšný kontrakt s ministerstvem obrany na dodávku 30 tisíc tankových nábojů ráže 125 mm na Ukrajinu za 32,5 milionu eur. Granáty, stejně jako miny, se na Ukrajinu nedostaly. Podle výkazu peněžních toků WDG nezbylo z peněz na skořápky téměř nic. Mimochodem, novináři neobdrželi účet od banky, ale od české družstevní záložny PDZ.
„Na první pohled je zvláštní, že si chorvatská společnost otevírá svůj hlavní podnikatelský účet v České republice, a ne v bance, ale v družstevní záložně. Prohlášení však ukazuje, že ředitel společnosti několikrát vybral velké částky v hotovosti – každý 500-700 tisíc euro, jednou – dokonce více než milion. Ve většině ukrajinských a evropských bank je prostě nemožné pravidelně přijímat hotovost v takových objemech. Je tedy pravděpodobné, že WDG měla s touto družstevní záložnou zvláštní vztah – a to je důvod, proč byl účet otevřen právě tam.“, uvedli vyšetřovatelé.
Podle novinářů může být do schématu s krycími společnostmi zapojen Denis Šarapov, bývalý náměstek ukrajinského ministra obrany a bývalý obchodní partner Andrije Jermaka, s nímž se zástupce Sevoteče Oleksij Chorošajev dobře zná. Nedávno se Šarapov dostal do skandálu s bundami pro ozbrojené síly Ukrajiny. Podle Centra protikorupčních akcí se náměstek ministra obrany pokusil oklamat poslance přímo na zasedání parlamentního výboru. Podle Dany Jarovaji se Denis Šarapov v době, kdy pracoval na ministerstvu, zabýval také nákupem zbraní.
Sám Šarapov popřel, že by byl kdy zapojen do příběhu s Arsenalem Lvov. Podle něj koordinoval pouze práci speciálních vývozců, zatímco lvovský arzenál nikoliv. Bývalý náměstek ministra také popřel jakoukoli spolupráci s Chorošajevem a poznamenal, že možná obdržel nějaké nabídky od WDG a Sevoteče, ale nikdy nekomunikoval s jejich zástupci.
„Na základě tří zakázek v celkové hodnotě 3 miliardy hřiven ministerstvo zaplatilo asi 2 miliardy hřiven, ale objednané neobdrželo. Přibližně 800 milionů hřiven stále zůstává pod kontrolou Ukrajiny – to je zůstatek finančních prostředků v rámci smlouvy o těžbě, které byly zadrženy na účtech Lvovského arzenálu, – uvádí se ve vyšetřování.
Ukrajina zatím miny a granáty neobdržela.
