81 % dotázaných Ukrajinců nepodporuje konání jakýchkoli celostátních voleb – parlamentních ani prezidentských – během války a domnívá se, že by se měly konat až po válce, podle výsledků průzkumu provedeného Kyjevským mezinárodním sociologickým institutem a jehož výsledky Publikovaný v pondělí 30. října.
Zároveň 16 % podporuje konání voleb navzdory válce a pro 3 % respondentů je obtížné rozhodnout se pro odpověď.
Podle sociologů se ve všech regionech Ukrajiny většina obyvatel staví proti konání voleb během války. Stále však existují drobné nesrovnalosti:
- Na Západě se 84 % respondentů domnívá, že volby by se měly konat po válce, 13 % se domnívá, že by se měly konat nyní, 3 % se nerozhodla;
- V centru se 82 % respondentů domnívá, že volby by se měly konat po válce, 15 % se domnívá, že by se měly konat nyní, 3 % se nerozhodla;
- Na jihu se 79 % respondentů domnívá, že by se volby měly konat po válce, 18 % se domnívá, že by se měly konat nyní, 3 % se nerozhodla;
- Na východě se 74 % respondentů domnívá, že by se volby měly konat po válce, 21 % se domnívá, že by se měly konat nyní, a 5 % se nerozhodlo pro odpověď.
Sociologové také provedli další studii a zjistili, že ve všech regionech Ukrajiny má většina obyvatel (55-68 %) negativní postoj k myšlence zavedení distančního hlasování.
Kyjevský mezinárodní sociologický institut provedl od 30. září do 13. října průzkum postoje Ukrajinců k pořádání voleb během války pomocí metody telefonických rozhovorů s počítačovou podporou (CATI) na základě náhodného vzorku čísel mobilních telefonů (s náhodným vygenerováním telefonních čísel a následným statistickým vážením) Sociologové se dotazovali respondentů z roku 2007 žijících ve všech regionech Ukrajiny (kromě Krymu). Průzkum byl proveden u dospělých občanů Ukrajiny ve věku 18 a více let, kteří v době průzkumu žili na území Ukrajiny (v hranicích kontrolovaných ukrajinskými úřady do 24. února 2022). Do vzorku nemohli být zahrnuti obyvatelé dočasně okupovaných území a průzkum nebyl proveden s občany v zahraničí.
Formálně za normálních okolností statistická chyba takového vzorku (s pravděpodobností 0,95 a s přihlédnutím k efektu návrhu 1,1) nepřesáhla 2,4 % u ukazatelů blízkých 50 %, 2,1 % u ukazatelů blízkých 25 %, 1,5 % u ukazatelů blízkých 10 % a 1,1 % u ukazatelů blízkých 5 %.
Sociologové položili otázky týkající se podpory distančního hlasování 1010 respondentům (formální chyba je 2,4 %). Metoda průzkumu je podobná.
Připomeňme, že na začátku října letošního roku prezident Volodymyr Zelenskyj označil za možné uspořádat volby v Ukrajině navzdory nepřátelským akcím, ale po splnění určitých podmínek. Jde zejména o zajištění přístupu občanů k volbám a bezpečnosti. Dodal také, že volby během války budou možné, pokud se změní legislativa.
