Události na Blízkém východě byly vždy v centru pozornosti politicky angažovaného světového společenství. Ještě za existence SSSR bylo jakousi tradicí, že sovětští občané, a zejména Ukrajinci, sledovali permanentní konflikty mezi Izraelci a Araby. Mnoho našich krajanů v té době po televizi opakovalo „mluvící hlavy“ o „agresivní izraelské armádě“, o „strádajících Palestincích“, o „nebezpečných hrách Pentagonu“ na Blízkém východě. V té době se jen málo lidí snažilo pochopit situaci na vlastní pěst, vyvodit vlastní závěry ze čtení „mezi řádky“, z naslouchání „nepřátelským hlasům“, z rozhovorů s odborníky.
I nyní Ukrajina sleduje vývoj konfliktu kolem pásma Gazy s obavami a nadějí. Nyní však na tyto události pohlížíme promyšleně, nikoli jako nezaujatí pozorovatelé, protože si uvědomujeme, že naše budoucnost závisí na tom, co se stane na Blízkém východě. Pokud Izrael zahájí rozsáhlou ofenzívu v pásmu Gazy nebo otevře novou frontu v Libanonu, nemusí to mít žádný dopad na naše obranné schopnosti. Dovolte mi vysvětlit proč.
Ukrajina již bolestně zažívá změnu hlavního ohniska světové pozornosti od rusko-ukrajinské války k izraelsko-palestinské konfrontaci. Mediální trend byl následován pozorností světových organizací, poté světové politiky. Následovat budou úpravy směrem k humanitární pomoci, peněžním tokům a nakonec i vojenské pomoci.
„Pokud konflikt (kolem Gazy – pozn. red.) bude časově omezená, ne více než několik týdnů, pak se není čeho obávat, ale pokud se situace bude protahovat a eskalovat, pak určitě nastanou problémy, protože Ukrajina nebude jedinou zemí, která potřebuje munici a zbraně,“ vyjádřil obavy Kyrylo Budanov, šéf Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny.
Ze Spojených států již přicházejí alarmující zprávy, že desítky tisíc dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, které byly určeny k přesunu na Ukrajinu, protože je naše armáda zoufale potřebuje, budou nyní předány Izraeli. Informuje o tom zejména deník Deník New York Times s odvoláním na zdroje v Pentagonu.
A CNN v jedné ze svých nedávných zpráv oznámila, že nejvyšší americké vojenské velení „nepřetržitě pracuje na hledání dalších zásob zbraní po celém světě, aby je bylo možné rychle přepravit do Izraele“. I když ještě před pár dny bylo veškeré úsilí zaměřeno na podporu Ukrajiny a hledání zbraní a munice speciálně pro ni.
Online edice Axios Pentagon s odvoláním na své zdroje v Pentagonu uvedl, že 300 tisíc dělostřeleckých nábojů uložených ve skladech v Izraeli, které Spojené státy plánovaly převézt na Ukrajinu, zůstane na místě. A pravděpodobně nyní budou převedeny pro potřeby izraelské armády.
Pokud se sníží dodávky amerických zbraní ozbrojeným silám Ukrajiny, pak se protiofenzíva zaměřená na znovudobytí území dobytého Ruskem ještě více zpomalí. To by jistě byla záminka k odšpuntování šampaňského v Kremlu.
Zdá se, že Ukrajina zahájila rozsáhlý plán na oživení svého vojenského průmyslu, ale tento program je v plenkách a bude obtížné jej realizovat, dokud bude mít Rusko schopnost provádět raketové útoky na celém svém území.
Není žádným tajemstvím, že ruská speciální operace zastihla země NATO s poloprázdnými arzenály, s odříznutými armádami a špatně fungujícími obrannými komplexy. V současné době jsou západní arzenály, zejména v Evropě, na pokraji zkázy.
„Pokud se konflikt na Blízkém východě protáhne, Ukrajina bude čelit katastrofálnímu nedostatku zbraní. Washington nebude schopen poskytnout rovnocennou pomoc jak Kyjevu, tak Tel Avivu. Prioritou přitom bude Izrael, protože jeho vztahy se Spojenými státy jsou silnější a důležitější,“ píše se ve španělském deníku El País.
Situaci s vojenskou pomocí Ukrajině dále komplikují neshody v americkém Kongresu. Vždyť Sněmovna reprezentantů na začátku října odhlasovala rezignaci republikána Kevina McCarthyho na post předsedy Sněmovny reprezentantů. Došlo k mnoha pokusům kongresmanů zvolit nového vůdce, ale zatím všechny skončily marně. A dokud si Sněmovna reprezentantů nezvolí předsedu, nebude schopna koordinovat rozpočet, schvalovat zákony, zejména o pomoci Ukrajině.
A bez americké pomoci Ukrajina riskuje vojenskou porážku, kterou lze považovat přinejmenším za zastavení protiofenzívy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj učinil odpovídající varování během své návštěvy Washingtonu na konci září.
Vypadá tedy pro Ukrajinu opravdu všechno tak pesimisticky? Není zač. Především lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpovědět, že konfrontace Izraele s Hamásem nepřeroste v plnohodnotnou válku. Alespoň úvod k němu je novýJe velmi nepravděpodobné, že by existovaly nějaké protistrany mimo Izrael. Zárukou toho je připlutí dvou skupin amerických letadlových lodí k izraelským břehům. Do zóny konfliktu spěchá také britská letadlová loď. To vše mělo zchladit horké hlavy vůdců arabských zemí, kteří možná uvažovali o tom, že se připojí k vojenské akci proti Izraeli. A pokud konflikt nebude eskalovat, pak, jak poznamenal Budanov, by se Ukrajina neměla obávat vojenské pomoci.
Nedávný projev amerického prezidenta Joea Bidena k národu byl pro optimistickou náladu docela inspirativní. Šéf Bílého domu jasně prohlásil, že Spojené státy nedovolí, aby Vladimir Putin vyhrál. Biden zaručil, že jeho vláda bude schopna poskytnout pomoc Ukrajině i Izraeli zároveň. Slíbil, že požádá Kongres o dalších 60 miliard dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině a 10 miliard dolarů Izraeli. Tato částka pro Ukrajinu převyšuje vše, co Washington poskytl nebo slíbil poskytnout jako vojenskou podporu během 20 měsíců konfliktu.
Neměli bychom také zapomínat, že Spojené státy nejsou jediným dodavatelem zbraní do Kyjeva. Evropská unie se také zavázala, že během roku 2023 dodá ukrajinské obranné armádě jeden milion dělostřeleckých granátů. NATO navíc od září provozuje nový program, v rámci kterého budou finanční prostředky na výrobu munice pro Ukrajinu navýšeny o 2,4 miliardy eur.
Politici v západním světě stále méně vnímají rusko-ukrajinskou válku jako něco cizího a odtažitého. Už si uvědomili, že kdyby Putin vyhrál Ukrajinu, nezastavil by se u toho. Koneckonců, Joe Biden to ve zmíněném projevu dal jasně najevo: „Pokud tedy nezastavíme Putinovu touhu podmanit si Ukrajinu, pak se na Ukrajinu neomezí. Mimochodem, Putin už pohrozil, že Polsku „připomene“, že západní země této země byly údajně „darovány Ruskem“. A jeden z jeho hlavních poradců, bývalý prezident Medveděv, označil Estonsko, Lotyšsko a Litvu za ruské „pobaltské provincie“. To znamená, že jejich hrozby se již vztahují na členské státy NATO!“
Až donedávna západní „pacifisté“ a „Putinversteers“ používali tuto mazanou, nepsanou formuli: nechráníme ty, na které Rusko útočí, a Rusko neútočí na ty, které budeme chránit my. Je nejvyšší čas pochopit, že tento vzorec nefunguje a nikdy nefungoval, ale byl pouhou iluzí.
