26. září povolila Rada kantonů Švýcarska armádě vyřadit z provozu 25 vyřazených tanků Leopard 2. Informovalo se o tom s odkazem na švýcarské vydání Swissinfo „Evropská pravda» v úterý 26. září.
Horní komora parlamentu údajně schválila rozhodnutí 25 hlasy ku 15, tři se zdrželi hlasování. Národní shromáždění (dolní komora) schválilo vyřazení nádrží z provozu v červnu. Rozhodnutí o skutečném dalším prodeji a jeho načasování musí nyní učinit Spolková rada (vláda). Zároveň podmínkou pro schválení dohody je, že zařízení bude prodáno německému výrobci Rheinmetall a nebude zahrnuto na Ukrajinu.
Německá vláda požádala o prodej některých vyřazených tanků letos v únoru. Berlín ujistil, že pokud Švýcarsko bude hlasovat pro, tanky nebudou poslány na Ukrajinu, s největší pravděpodobností zůstanou v Německu nebo jiných zemích EU nebo NATO a zaplní mezery ve svých zásobách.
Je třeba poznamenat, že v červnu švýcarská vláda neumožnila reexport téměř stovky tanků Leopard 1, které měly být po modernizaci v Německu převedeny na Ukrajinu. Kromě toho také vyšlo najevo, že země disponuje použitelnými protiletadlovými zbraněmi, které by mohly pomoci Ukrajině odolat Rusku. Jednalo se o 60 protiletadlových raketových systémů Rapier.
Švýcarsko bylo kritizováno za to, že zakázalo jiným státům dodávat své zbraně do Kyjeva z důvodu neutrality. Samotné orgány země se však odvolávají na neutralitu Švýcarska, která je jedním z hlavních principů švýcarské zahraniční politiky. Prohlašuje, že Švýcarsko nemá právo účastnit se ozbrojených nebo politických konfliktů mezi jinými státy. Švýcarsko má nejstarší politiku vojenské neutrality na světě; nebojovala ve válce od doby, kdy byla její neutralita zavedena Pařížskou smlouvou v roce 1815.
