Kvůli totální válce odešlo do Švédska více než 30 tisíc Ukrajinců. Kromě Stockholmu a Malmö se většina z nich usadila v Göteborgu, druhém největším městě v zemi. Ukrajinská komunita zde existuje již dlouhou dobu, ale scházela se hlavně o významných svátcích, aby podpořila svou kulturu.
24. února se Ukrajinci v Göteborgu – dokonce i ti, kteří se nepřipojili k komunitním akcím – začali každý den setkávat na stávkových hlídkách před ruským konzulátem a dosáhli jeho uzavření. Organizují také sbírky pro různé potřeby vysídlených osob a armády a podporují krajany, kteří se sem za poslední rok a půl přestěhovali. Vyprávěli nám o tom, jak se změnil život ukrajinské komunity v Göteborgu.
„Před válkou jsem s Ukrajinci nevycházelkované“
Jednoho deštivého zářijového čtvrtka se několik lidí s ukrajinskými vlajkami shromáždilo u jezdecké sochy Karla IX. v centru švédského Göteborgu. Za doprovodu vlasteneckých písní a výmluvných plakátů pronese jeden z účastníků akce dlouhý projev vyzývající k zastavení teroristické země Ruska a podpoře Ukrajiny v této válce. Nárazový skandinávský vítr fouká žlutou a modrou barvu na stožáru.
Taková shromáždění v Göteborgu se nyní konají dvakrát týdně – v úterý a ve čtvrtek, ale před měsícem se konala každý den a končila průvodem před budovou ruského konzulátu.
Shromáždění před ruským konzulátem v Göteborgu
25. dubna Švédsko vyhostilo pět zaměstnanců ruských diplomatických misí a od 1. září – Uzavřený Generální konzulát Ruské federace v Göteborgu, ale ukrajinská diaspora ve městě pokračuje v stávkách, aby připomněla Švédům válku ve středu Evropy.
Natalia Persson se přestěhovala do Švédska z Kyjeva před 22 lety, kdy se vdala. V Göteborgu žije se svým manželem, synem a matkou. Říká, že před totální válkou nekomunikovala s ostatními Ukrajinci, kteří zde žijí, a setkala se s nimi až 24. února.
„Byl jsem velmi naštvaný na Ukrajinu po roce 2014, kdy jsme vlastně ztratili Krym bez boje, pak začaly boje o Donbas. Ale v té době takový odpor nebo jednota neexistovala. A po 24. únoru Ukrajinci zorganizovali stávkovou hlídku před ruským konzulátem. V té době se k nám připojilo mnoho Švédů a dokonce i Rusů, kteří zde žijí,“ řekla nám Natalia Perssonová.
Zjistila, že v Ukrajině začala totální válka uprostřed pracovního dne, říká, že dlouho nemohla uvěřit, že to neskončí rychle, ale téhož večera vyšla se stovkami dalších Ukrajinců na stávkovou hlídku v centru města. Tyto hlídky byly na denním pořádku až do uzavření konzulátu. Nyní, každé úterý a čtvrtek, Natalia, její sestra Inna Medovnik a jejich matka Oksana přicházejí k nim. Spolu s nimi jde do stávkové hlídky také Švéd Thomas Behre a do procesu se připojují další Ukrajinci, zejména ti, kteří zde žijí již dlouhou dobu, stejně jako přistěhovalci, i když jich není mnoho.
K organizaci takové demonstrace si aktivisté pokaždé berou povolení od obce a informují policii o použití zvukových zesilovačů. Organizátoři vytvářejí události na Facebooku a řeší logistické problémy ve skupině Göteborg stojí za Ukrajinou – každodenní protesty. Shromáždění trvá hodinu, končí hymnou Ukrajiny, po které se Ukrajinci vracejí ke svému obvyklému švédskému životu.
Ukrajinci na Den města Göteborg 3. září 2023
„Od prvních dnů jsme museli něco udělat, ale nevěděli jsme, co dělat. Pak jsem se rozhodla pomoci s překladem různých dokumentů pro uprchlíky, zorganizovali pomoc,“ říká Natalia.
Během rozhovoru její telefon překypuje oznámeními, protože starostliví kolemjdoucí po jejích motivačních projevech na shromáždění darují peníze, a to buď v hotovosti, nebo převedeny na účet. Švédové darují peníze buď jen tak, nebo kupují tkané vlastenecké šperky od IDP Olgy Serzhanové.
„Vydržel jsem devět měsíců“
Olha se přestěhovala do Göteborgu z Kropyvnytskyi v březnu 2022 kvůli válce, i když to stejně plánovala, ale později, o rok později. Nyní je její byt v Kropyvnytskyi obýván známými, jejichž domy byly poškozeny. Ona sama zde žije s přítelem.
„Pracoval jsem pro firmu, která byla na začátku války zavřená, a šéf šel na frontu. V roce 2023 se stejně plánovala přestěhovat do GöteborguŠvédština, občan Švédska, se naučil jazyk. Musel jsem se přestěhovat o něco dříve. Co bylo třeba udělat? Sedět a plakat? Přestěhovala jsem se, pracuji tady a pomáhám kamarádům, kteří jsou vpředu,“ říká Olha Seržanová. Čas od času se podívá na displej svého telefonu. Její přítel slouží v rozvědce a nebyl v kontaktu několik dní.
„Máme dohodu, že pokud si zprávu přečetl, pak je všechno v pořádku. Doufám, že jsem naživu. Je to můj blízký přítel, jsme přátelé 25 let. Bojuje se za mě hodně lidí – Andriy, Roma, druhý Rom, Serhiy… Tak jsem si to vybral, dostal jsem tam plat a polovinu platu. A co dělat,“ dodává Olha.
Po přestěhování do Švédska pracovala žena jako uklízečka a poté pomáhala organizaci v místní církvi, která poskytovala pomoc. Jednoho dne zjistila, že bude mít novou kolegyni, ruskou ženu, a odmítla tam v budoucnu pracovat.
„Za to mě přímo označili za rasistu,“ říká Olha.
Na jednom z těchto shromáždění na podporu Ukrajiny se Olha setkala s Zhannou Burch-Novoshytskou. Její manžel šel do války jako dobrovolník a zemřel v ATO před několika lety a Zhanna zůstala sama se třemi dětmi. Do Göteborgu se přestěhovala se svou dcerou a synem po masivních raketových útocích na energetickou infrastrukturu loni na podzim. Žena říká, že neměla v plánu opustit Ukrajinu, ale toto odsouzení trvalo devět měsíců.
„10. října jsme byli ve Lvově, kde jsme navštívili naši nejstarší dceru. Můj nejmladší si měl jít hrát na hřiště na dvůr, ale začal alarm. O několik minut později zasáhla raketa nedalekou rozvodnu. Pak jsem se opravdu bála, měla jsem pocit, že se dům zřítí,“ říká Zhanna Burch-Novoshytska.
Nechtěla jít tak daleko od domova, ale vzhledem k tomu, že nejbližší země byly již plné ukrajinských uprchlíků, souhlasila s nabídkou své dcery jít do Švédska.
„Nemám žádné příbuzné ani přátele v zahraničí, takže nezáleželo na tom, kam se přestěhovat. Švédsko mi přišlo blízké duchem, máme hodně společného s historií. Nemá žádné předsudky a je velmi tolerantní k různým menšinám,“ říká Zhanna.
Zhanna je učitelkou ukrajinského jazyka a literatury vzděláním, ale téměř rok v Göteborgu nemohla najít práci ve své specializaci. Nyní očekává, že se bude moci zapojit do švédsko-ukrajinského vzdělávacího projektu, který se zabývá vzděláváním dospělých.
„Všichni pomáháme, ale nesoutěžíme“
Obecně existuje několik organizací v Göteborgu, které se věnují pomoci Ukrajincům. Ukrajinská komunita v Göteborgu Vznikla před mnoha lety a předtím se zabývala především kulturním životem a zachováním tradic.
„Snažili jsme se shromáždit na Den nezávislosti, Vánoce, Velikonoce, aby tam bylo centrum pro Ukrajince a pro Švédy, kteří se chtějí seznámit s naší kulturou. Udělali jsme také projekt věnovaný holodomoru, abychom ovlivnili švédskou vládu, aby holodomor,“ říká Oksana Henrikson, která se přestěhovala do Göteborgu z Morshynu v roce 2005.
Práce komunity však musela být přeformátována od začátku totální invaze. Členové komunity vzpomínají na 24. únor různými způsoby: někteří jako chaos a někteří jako den jednoty Ukrajinců.
„Vznikl jakýsi chat, kde počet lidí neustále rostl. Vyzvali lidi, aby se večer shromáždili poblíž ruského konzulátu. Pršelo, všichni stáli černí a zasmušilí, s plakáty. Tehdy tam bylo hodně lidí. Mlčeli jsme, ale velmi organizovaně. Byl to jedinečný okamžik jednoty, jaký jsem nikdy neviděla,“ vzpomíná Maria Kovaljová.
K ukrajinské komunitě se připojila téměř před šesti lety, když se vdala a přestěhovala do Göteborgu z Čornobaivky v Chersonské oblasti. Od roku 2019 vyučuje ukrajinštinu děti z Ukrajiny. Nyní se podle něj zvýšil počet jazykových skupin. Vyučuje také jazyk děti z diaspory v nedělní škole Wreath, která byla založena v roce 2018.
„Naším cílem bylo naučit děti, které se zde již narodily, ukrajinským písmenům, jazyku a tradicím. V té době jsme měli 5 až 10 dětí. Nyní je zde 200 dětí, z nichž některé jsou uprchlíci, kteří přišli po totální invazi,“ říká Maria Kovaljová.
V současné době se ukrajinská komunita v Göteborgu zabývá především dobrovolnictvím – organizuje sbírky na pomoc ukrajinské armádě: především oblečení a léky, suché příděly, generátory a vybavení. Zprávy o setkání jsou zveřejňovány na facebookové stránce komunity.
„Hned jsme nepochopili, co můžeme dělat, jak pomoci, protože oficiálně jako nevládní organizace nemůžeme armádě podle švédského práva pomoci, takže jsme měli svázané ruce. Ale lidé začali sypat peníze na naše účty, takže jsme se rozhodli zaměřit na lékařskou péči, „říká Oksana Henrikson.
Další člen komunity, Dmytro Romanchenko, říká, žeOrganizace se snažila pomoci ne těm, kteří přicházejí jako uprchlíci, protože jim pomáhá stát, ale těm, kteří zůstali v Ukrajině.
„Jsou tu dopravci, kteří sem jezdí už léta. Spolupracovali jsme s nimi, abychom jejich prostřednictvím doručili pomoc. Od začátku jsme byli trochu zmatení, nevěděli jsme, co převést, a pak jsme si nastavili pomoc podle potřeb. Nyní máme řadu požadavků,“ říká Dmytro Romančenko.
Jiná organizace – Pomozte Ukrajině Götheborg je oficiální organizace, která spolupracuje s obcí a přijímá a pomáhá ukrajinským uprchlíkům. Na webových stránkách organizace najdete informace o tom, kam jít po příjezdu do Švédska, kde se můžete usadit a získat lékařskou péči, najít práci a švédské jazykové kurzy, stejně jako získat překlad ukrajinských dokumentů. Organizace se také angažuje v humanitární pomoci nemocnicím v Ukrajině.
„Nemáme žádnou nevraživost. Je to jen o tom, že někdo stojí, někdo organizuje setkání. Máme společné akce. Všichni pomáháme, ale nekonkurujeme si,“ říká Maria Kovalová.
