Po nedokončeném Wagnerově puči mnozí rychle odepsali tuto soukromou ruskou vojensko-teroristickou společnost a předpovídali, že „hudebníci“ již odehráli svůj poslední velký koncert. Nedávné události však tuto hypotézu zpochybňují. Zdá se, že Wagner se stále může účastnit nových kriminálních dobrodružství. A pravděpodobně již obdržel požehnání od Kremlu za jejich držení.
Když Wagnerův puč skončil tak náhle, jak začal, předpokládalo se, že Putin udělá vše pro to, aby rozpustil vzpurnou soukromou armádu a potrestal všechny její vůdce. Ruský diktátor skutečně podnikl některé kroky v tomto směru. Část těžké techniky a zbraní byla převzata od Wagnera. Šířily se zvěsti o trestním stíhání některých jejích členů. Ale případ likvidace soukromé armády nebyl plně prokázán. Hlavní manažeři soukromé vojenské společnosti, Jevgenij Prigožin a Dmitrij Utkin, nebyli nikdy zatčeni. Navíc po 24. červnu se Prigožin volně pohyboval po Rusku a dokonce se rád fotografoval s účastníky summitu Rusko-Afrika, který se konal v Petrohradě na konci července. Pokud jde o jeho podřízené, tisíce „hudebníků“ se mohly volně pohybovat na území Běloruska a mnozí jsou již tam. Pravděpodobně jejich počet bude i nadále růst. Běloruská Wagnerova mise však ještě není zcela jasná. Některé z jeho pravděpodobných vyhlídek se však již rýsují.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který hrál roli prostředníka v rozhovorech mezi Prigožinem a Kremlem, vyjádřil odlišné názory na to, co by Wagner udělal ve své zemi. Zpočátku běloruský diktátor uvedl, že „Wagnerites“ budou cvičit běloruskou armádu. Na konci července se však jeho rétorika změnila. Nyní si Lukašenko veřejně stěžuje, že „wagnerité“ spěchají k západním hranicím. Údajně se chtějí vyrovnat Polsku. A je stále obtížnější je omezit. Takové teze se nevyslovují jen tak. Je zřejmé, že Lukašenko hází prubířské kameny a sleduje reakci. Mohou to být prázdné hrozby. Ale může za nimi být i něco víc. Je pochybné, že „Wagnerites“ přišli do Běloruska jen proto, aby žili v táboře a zapojili se do vzdělávacích aktivit. Co když mají další skrytou hybridní misi? Západní sousedé Běloruska se toho již začínají obávat.
29. července polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že má informace o pohybu skupiny více než stovky Wagnerových žoldnéřů směrem k koridoru Suwalski. Jedná se o území Litvy a Polska, které odděluje Kaliningradskou oblast Ruské federace od Běloruska.
„Máme informace, že více než 100 žoldnéřů Wagnerovy skupiny se přesunulo k Suwalské šíji poblíž Grodna v Bělorusku. Je to krok k dalšímu hybridnímu útoku na polské území,“ je přesvědčen polský premiér.
Podle Morawieckého se „wagnerité“ nejprve pokusí maskovat jako běloruští pohraničníci a pak pomohou nelegálním migrantům vstoupit do Polska. Je pravděpodobné, že oni sami vyjádří touhu překročit hranice zemí NATO. Pokud uspějí, tito profesionální násilničtí zabijáci by mohli způsobit nějaké problémy.
Polský vicemaršál Senátu Michal Kaminski hovořil jasněji 30. července. Polský úředník připustil, že provokace „wagneritů“ jsou možné. A označil to za možnost testování síly NATO.
„Nikdo v Polsku nevylučuje, že aby takříkajíc otestovali NATO, otestovali solidaritu Aliance s Polskem, s východní Evropou, mohli se (wagnerovci) pokusit vstoupit na polské území. S největší pravděpodobností to bude teroristická operace SVS Wagnerová než totální invaze, jako je tomu v případě Ukrajiny,“ řekl Kaminsky. Na druhou stranu ujistil, že polská strana je připravena na různé události a ruští žoldnéři budou řádně vyslechnuti, aby poslali své rakve zpět.
Hybridní taktika je Putinovým oblíbeným trikem. A Wagner je jako stvořený pro hybridní mise. Na jedné straně Kreml nechce přímý vojenský střet se zeměmi NATO. Na druhé straně Moskva také vidí přehnanou opatrnost vůči bloku a západním politickým vůdcům. Zdá se, že Západ dal iniciativu a jednoduše reaguje na výzvy. Ale on sám je opatrný při vytváření nových výzev pro Rusko a zavádění pravidel hry. Nejisté výsledky summitu ve Vilniusu o vyhlídkách Ukrajiny na členství v Alianci byly v Moskvě obecně vnímány poměrně pozitivně. Po nějaké době Kreml oznámil odstoupení od dohody o obilí a začal stávkovat na ukrajinskou přístavní infrastrukturu. Ukrajinský návrh zemím NATO doprovázet lodě s obilím v mezinárodních teritoriálních vodách nenašel podporu a pochopení. Washington tradičně hovoří o rizicích nepřijatelné eskalace. A to Kreml jen povzbudilo.
CosNapětí na polsko-litevské hranici není novou taktikou Moskvy. Ale teď může dostat kreativní pokračování. A „wagnerovci“ v tom pomohou. Před invazí na Ukrajinu Lukašenkův režim milostivě poskytl ruským agresorům své území k útoku na naši zemi ze severu. Nyní může opakovat stejné dobrodružství a dát „wagneritům“ prostor k provokacím, ale západním směrem.
Na první pohled jsou šance, že soukromá vojenská společnost bude schopna prorazit hranice zemí NATO a zmocnit se území suverénních států, mizivá. Ale jakékoliv vojenské akce na hranicích Polska nebo Litvy jsou již velkou výzvou. A výběr nejlepší možnosti reakce nebude snadný.
Například „Wagnerité“ z území Běloruska začali ostřelovat pohraniční oblasti zemí NATO. Jak by na to měla reagovat Varšava nebo Vilnius? Vrátit úder na pozice „Wagnera“, které se nacházejí na území Běloruska? Pak Moskva a Minsk okamžitě nacvičují ozbrojenou agresi. A některé západní elity se bojí jakékoliv eskalace, jako je požár. Pokud Varšava obviní Lukašenka z ozbrojených provokací, může dostat předvídatelnou odpověď: běloruská armáda se ozbrojených střetů neúčastní. Jako, je to všechno soukromá vojenská společnost. Není kontrolována státem. To je s ní a vyřešte problém. Podobnou odpověď dá i Kreml. Bude však varovat, že vojenské údery na Bělorusko budou považovány za akt přímé agrese. Odváží se Polsko v tomto případě nezávisle udeřit na území Běloruska? A co na to řekne opatrná administrativa Joea Bidena?
Není také jasné, zda Wagnerova vojenská intervence v Suwalského koridoru vyvolá pátý článek NATO. V souladu s tímto článkem, pokud se některý spojenec stane obětí ozbrojeného útoku, všichni ostatní spojenci bez výjimky budou považovat násilný čin za ozbrojený útok proti nim všem a přijmou veškerá opatření, která považují za vhodná, aby pomohla napadenému spojenci. Ale soukromá vojenská společnost není stát. Bude možné interpretovat hybridní vojenské akce „wagneritů“ jako dostatečný důvod pro aplikaci pátého článku NATO? Je zřejmé, že o tom bude hodně diskusí a kontroverzí. A to je přesně to, co Kreml potřebuje. Je to také skvělý způsob, jak otestovat sílu a soudržnost Aliance bez přílišného rizika přímé vojenské konfrontace.
Pokud se Moskva odváží použít „wagnerity“ jako nástroj pro hybridní válku a provokace, objeví se v Evropě nový zdroj napětí. Více bodů konfrontace a méně pozornosti věnované Ukrajině je to, co ruský diktátor potřebuje. Putina svádějí nejistota, slabost a nerozhodnost. A „Wagner“ je jednotka zabijáků zločinců, kterou není škoda použít k páchání nejšpinavějších provokací. Možná brzy zjistíme skutečný účel pobytu „Wagneritů“ v Bělorusku.
