Americký prezident Ronald Reagan nazval SSSR „říší zla“. Pokud tuto myšlenku rozvineme, moderní Ruská federace by měla být nazývána „říší lží“. Vzhledem k událostem posledního desetiletí, ruská válka proti Ukrajině, dokonce „říše teroru“. Podstatou Ruska s jeho mýtickou „duší“ je nátlak a vydírání. Civilizovaný dialog a respekt k partnerům a sousedům nejsou o nich. Rusové vidí podvod ve všem a vždy se sami chovají zle.
Tento model chování je velmi odhalující. Lži, vydírání a teror jsou vždy o nejistotě, pochybnostech o sobě samém. Za pokusem oklamat, oklamat a blafovat, zbožným přáním se zřídka skrývá dobrý úmysl. Ruská federace chce být geopolitickým vůdcem, ale stav rozbitého koryta to neumožňuje. Proto se zde uvedené nástroje používají nepřetržitě. Kompenzují své tápání v bažině propagandou. Stát se jeho obětí je snadné – což potvrzuje mnoho generací Ukrajinců.
Vytvořte problémy tak, aby bylo co „řešit“
Ruská propaganda funguje v Ukrajině, ale nejen to. Také v Africe. Už hádají rozsah ruských lží. Stále však pochybují. Proto jsou krmeni pohádkami, že Afrika nepřežije bez ruského obilí. I když se jedná o kontakty s Rusy, přítomnost teroristů z „Wagnera“ snižuje šance na normální život v regionu. Rusko je hrozbou. Pokud není vzdálen od důležitých procesů, jsou možné různé scénáře, ale ne pozitivní.
Rusové zapnuli záznam o své nepostradatelnosti pro Ukrajince. Neustále vysílají do našich vesmírných fikcí, že bez Rusů jsme bezcenní a nebudeme schopni: a) vytvořit něco vážného, b) udržet stát, c) zajistit mír a bezpečnost občanů. Tato špína nepřestávala téct z peněz nacpaných hrdla propagandistů. To podkopalo důvěru v náš stát a připravilo půdu a ospravedlnění pro zločiny, které Rusové nyní páchají v Ukrajině. Proto je hlavní hrozbou pro Ukrajinu, stát a občany Ruská federace.
Výmysly vyrobené v Moskvě nemají nic společného se životem. Ukrajina je úctyhodnou demokracií, která klepe na dveře Evropské unie a jde svou vlastní cestou. Existují nedostatky a chyby, ale snažíme se je napravit. Totéž nelze říci o Rusku, kde byla moc uzurpována. Pro ně, normy a hodnoty, lidský život je bezcenný. Demokratické volby tam byly zapomenuty a moc se mění až po smrti cara. Většina procesů v Ukrajině se odehrává pod praporem důstojnosti a svobody a v Rusku lidé umírají jako mouchy pro sobecké zájmy krvavého diktátora.
Pomazaný a jeho stupátka
Ruské úřady lžou, ale stejně zjistí pravdu. Možná i Rusové. Zatím jdou na jatka kvůli vůdcovství, kvůli moci mrtvol, která je lidem lhostejná. Pokud by Putinova popularita závisela na válce s peklem, zahájil by „petsiální výzvu“ proti plamenům a nařídil vojákům, aby nosili horké kotle a vytlačili řeku síry. Nejhorší je, že Rusové jsou zvyklí umírat „pro moc“ a schvalovat terorismus. Tam má vládce vždy pravdu, možná věří, že je to pomazaný Boží a jsou to jen bezcenní lidé. Důstojnost a lidskost pro ně nejsou ničím. Uznávají sílu, protože se bojí diktátora v Kremlu.
Z nějakého důvodu však Rusové nepohrdají sami sebou, ale Ukrajinci. Existence neruského národa a státu je pochybná. A to v situaci, kdy se Ukrajinci chopili zbraní a odvážně bojovali proti silnějšímu nepříteli. Když Ukrajina, která byla zesměšňována, bojuje a plní své povinnosti v extrémně obtížných podmínkách! A co Rusové?
„Ruský“ Burjat a ruská národnost
Nepodložená obvinění vypovídají více o žalobci než o obviněném. Tak je to s Ruskem. Jejich výmysly o „nacistech“, „radikálech“, „ztroskotanci“ v Ukrajině nestojí za pozornost. Každý vidí, co to ve skutečnosti je: misantropové, šovinisté a xenofobové jsou sami Rusové. Nenávidí všechny a všechno, ale nekontrolují ani svůj stát – vládnou mu zločinci. Rusové jsou uchváceni stereotypy a výmysly, zajati jejich vojensko-politickým vedením, které je používá jako vyjednávací trumfy a potravu pro děla. To je patetická role, která je vždy s nimi.
Proto dost o „starověké“ historii a „velké“ kultuře. Zvěrstva ruské armády jsou nejlepším důkazem podstaty Ruska. Není divu, že už přepisují učebnice, zombifikují studenty pro ještě „správnější“ vnímání historie, „spetsial appeal“ a krutost páchanou Rusy v Ukrajině. Jakmile překroutili historii druhé světové války pro „obyvatelstvo“, a nyní chtějí očistit ruské vrahy a kanibaly XXI století. „Zničit, vymazat a vládnout“ je vzorec pro život v ruštině. Vyhlazováním národů se jejich říše teroru snaží filtrovat paměť a pak vnucovat svou moc.
Snažili se nás stigmatizovat jako bezejmenné, kteří byli vždy ponižováni a utlačováni. To je v situaci, kdy obyvatelé Spojeného královstvíDešťová území byla spolutvůrci mnoha států: Litevského velkoknížectví, Rus a Samogitia, Polsko-litevské společenství, dokonce i Ruské říše. Zároveň se místním lidem podařilo udržet si svou identitu. Místo toho jsou to Rusové, kdo je buřinec. Jejich národní projekt, v říši a SSSR, kvůli své neoddělitelnosti od průběhu moci, byl vágní a patetický. Rusové chtěli být titulárním lidem a v devatenáctém a dvacátém století neprošli „kurzem“ budování národa, neměli své vlastní centrum moci v SSSR: Moskva měla pouze celounijní. Obrazovka Romanovské říše a pak sovětského impéria neobjasňovala, kdo jsou Rusové. Situace se nezměnila dodnes. Stále to nevědí.
Rusové jsou imperialisté, stalinisté a dokonce i putinisté. Alespoň dokud bude režim v platnosti. Jakmile spadne a situace to potřebuje, budou přemalovány. Odsoudí válku lidským okem a svalí veškerou vinu na současného krvavého diktátora. I když nyní mají zločiny Putinova režimu v ruské společnosti významnou podporu. Zde je taková „tajemná“ duše: Nenávidím a opovrhuji všemi, pomlouvám a spaluji. Na co? Aby nepřiznali svou vlastní bezcennost a prázdnotu, která stojí za věčnými výkřiky „velikosti“ a „škrábanců“? Zničit druhého, neříkat pravdu o sobě, nepřiznat svou vlastní podstatu! Kolik dalších důkazů je zapotřebí toho, že něco není v pořádku s námi, ale s Rusy, abychom se přestali dívat jejich směrem a hledali s nimi porozumění? Zdá se, že tyto věci měly být v Ukrajině a ve světě realizovány již dávno, ale ne!
