Během posledních tří dnů dosáhly ukrajinské ozbrojené síly centra vesnice Robotine. Útočné operace ve směru Záporoží pokračují, vytvářejí příležitosti k prolomení první linie obrany Rusů a dosažení příznivých pozic pro ozbrojené síly Ukrajiny prolomit další linie a pokračovat v ofenzívě ve směru Tokmak. Tokmak je klíčové město, které otevírá cestu k Melitopolu a Azovskému moři. Ukrajinci také zaujímají pozice, které otevírají vyhlídky na obklíčení Rusů u Bachmutu.
V oblasti mezi hranicí a řekou Doněc, směrem na Kupiansk, se Ukrajinci místo toho brání před ruskými útočnými operacemi. Omezené boje pokračují na předmostí na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti. V tomto velmi stručném zběžném popisu současných bojů je pozoruhodné, že ve směru Robotinskij, nebo v oblasti Bachmutu, probíhají boje v rámci tzv. protiofenzívy již mnoho týdnů. Jen málo lidí (včetně Ukrajiny) říká vůbec něco o názvu vesnice Robotine, i když je to důležité pro operační vojenské plány.
Takové zprávy se od Ukrajinců po dvou měsících ofenzivních operací neočekávaly jako přinášející zásadní průlom. Pokud v Ukrajině existuje povědomí o tom, kolik krve vojáci prolili v boji o každý kilometr stepi přeťatý kulkami a jak obtížný je úkol prolomit impozantní obranné linie agresora, pak v Evropě nebo Americe, když na to přijde, další den zpráv o pokroku v okolí vesnic s podivnými jmény způsobuje jiné pocity. A dokonce i podezření: je ukrajinská ofenzíva vůbec vedena? A jaké jsou šance, že válka skončí v dohledném časovém horizontu, pokud se obě strany nedostanou z doněcko-mariupolských stepí?
Takové otázky a názory jsou obzvláště nepříjemné pro Ukrajince. Zvláště nyní, když slaví Den nezávislosti a jsou přesvědčeni, že Rusové se neuklidní a znovu zahájí masivní letecké útoky.
Nad zemí opět houkají protiletecké sirény – do vzduchu vzlétly MiG-31 vyzbrojené hypersonickými střelami Corsair. V noci drony zaútočily na oblast Oděsy. To je ukrajinský každodenní život. Ukrajinci jsou také unavení, ale na rozdíl od těch, kteří jsou unaveni válkou na Západě, nemohou vypnout své válečné zpravodajství TV nebo Twitter pro méně stresující informace.
Dejte nám více zbraní!
Ukrajinské úsilí o získání více nových zbraní získalo působivou dynamiku. Začalo to dodávkou ručních protitankových systémů Oštěp a NLAW. Byly životně důležité v první, manévrovatelné fázi ruské agrese, protože umožnily lehkým ukrajinským formacím pronásledovat postupující ruské obrněné kolony. Poté, po setkání skupiny zemí na podporu Ukrajiny v Ramsteinu v loňském roce, se pomoc stala strukturovanější. V květnu letošního roku Lloyd Austin, šéf Pentagonu, přiznal, že státy podporující Ukrajinu mu celkem poskytly zbraně v hodnotě 65 miliard dolarů. Spojené státy (více než německý obranný rozpočet, který koneckonců není zcela věnován zbraním).
Dělostřelectvo dorazilo na stabilizační frontu, pak ruční zbraně, munice, první bojová vozidla a nakonec tanky. Polsko a další země v regionu byly mezi prvními, které poskytly významnou pomoc a přenesly zbraně postsovětských modelů (zejména tanky T-72, bojová vozidla pěchoty, houfnice 2S1 atd.). Polsko také darovalo moderní houfnice Krab. Protiletadlové systémy putovaly na Ukrajinu Vlastenec, Iris-T a jiní. A konečně, útočné raketové systémy Himars a rakety Bouřkový stín.
Cesta se neobešla bez sporů a falešných startů. Jako například loňská záměna s údajně již dodanými MiG-29, které nakonec dorazily později. Nebo hádka o německý odpor k dodávkám tanků. Obecně platí, že západní koalice fungovala v rytmu svého kalendáře, který byl určen schopností obnovit zařízení vytěžené ze skladovacích zařízení, velkým množstvím arzenálů a především vůlí politiků, kteří se ohlíželi zpět na pacifistické voliče a obávali se, že budou zataženi do války. Z ukrajinské strany přicházely neustálé telefonáty a žádosti o nové vybavení. Volodymyr Zelenskyj by si mohl napsat motto: dejte více zbraní! Tuto žádost opakuje tak často na zahraničních setkáních.
Posledním bodem programu, kolem kterého probíhají diplomatické bitvy, jsou víceúčeloví bojovníci F-16. Po nedávné návštěvě Zelenského v Nizozemsku a Dánsku vešlo ve známost, že tyto země s podporou Spojených států poskytnou Ukrajině několik desítek Falcon Sixteen. Toto rozhodnutí bylo pravděpodobně učiněno před mnoha měsíci a došlo pouze k technickým konzultacím, ultrazvukupodrobnosti a diplomatické spory.
Úspora krve
Není pochyb o tom, že západní země provádějí své výpočty dodávkami vybavení, vyhodnocují, jak moc to povede k eskalaci války a jak to přispěje k jejímu ukončení. Nedávno se například ukázalo, že navzdory jednáním Švédsko své bojovníky zatím nepředá Gripen. Eskadra F-16 v každém případě významně posílí schopnosti Ukrajiny a poskytnou ochranný deštník a podporu operacím v první linii. Teprve nyní je nepravděpodobné, že by se vstup „EFS“ do nepřátelských akcí uskutečnil letos, s výjimkou příštího roku.
Z Kyjeva se stále častěji ozývají slova podráždění, že navzdory slibům jsou dodávky pomalejší. A čas na frontě má svou cenu – krev ukrajinských vojáků. Například britské vydání The Economist tvrdí, že z několika stovek slíbených tanků Leopard Ukrajina dosud obdržela pouze 60. Serhij Leščenko, poradce Kanceláře prezidenta Ukrajiny, připustil, že rozpor mezi dodávkami a deklarovanými je obzvláště znepokojující a demotivující.
Ukrajinská armáda přiznává, že nemá prostředky na frontální útoky. Nejsou schopni provést rychlou operaci zahrnující například velké taktické formace na úrovni brigády. Stručně řečeno, na této frontové linii nebude ani Verdun, ani Somma. Rusové si nyní také nemohou dovolit frontální útočné operace. A Ukrajinci ctí jejich vybavení a vojáky. Mezi aktuálně obsazenými pozicemi ozbrojených sil Ukrajiny a Tokmakem (mimochodem přeměněným na dobře opevněnou pevnost) jsou tři linie obrany okupantů – síť křiklounů, bariér a minových polí s dělostřeleckou podporou. Ukrajinci říkají, že by bylo jednodušší, kdyby měli více ženijního vybavení, vozidel proti minám a letecké podpory. Ženijní zdroje jsou omezené i v armádách NATO, ale s leteckou podporou F-16 Budeme muset počkat. Odminování polí a obsazování zákopů jeden po druhém, aby se minimalizovaly jejich vlastní ztráty, však pokračuje. Po prvních významných ztrátách na začátku června ukrajinské velitelství jednoduše chrání lidi. Je možné, že čeká na správný okamžik a větší ofenzíva začne na začátku podzimu, ale je velmi pravděpodobné, že obě strany vstoupí do zimy s relativně stabilizovanou frontou, jako je tomu dnes, jen s malými úpravami. To nebude pro Ukrajinu nejlepší situace. Ale není to dobré ani pro Rusko.
Ruská únava
Je těžké posoudit, jak je ruská společnost unavená válkou. Určitě se přizpůsobuje nové situaci. A rozhodně má jiný typ vytrvalosti – ten, který mu umožnil snášet vleklé války v Afghánistánu nebo Čečensku. Obě války byly vedeny mimo Rusko a krvavé, ale žádná neovlivnila společnost a ekonomiku tolik jako válka v Ukrajině. Válka však již na některých místech zasahuje Rusko. V podobě útoků dronů v Moskvě, na Krymu nebo v jiných městech, často velmi daleko od Ukrajiny.
Válka také zasahuje Rusko ve formě nájezdů „svobodných Rusů“ v pohraniční oblasti Belgorod. Nebo nepřímo v podobě tzv. Prigožinových nepokojů v červnu. Ale především válka dosáhne vědomí Rusů ve formě zpráv o pohřbu příbuzných a přátel, kteří se vracejí z fronty v rakvích, nebo ve formě předvolání do vojenské registrační a náborové kanceláře. A samozřejmě jsou tu ekonomické náklady války: hodnota rublu rychle klesá, HDP klesá, ekonomika je na pokraji kolapsu.
Vyčerpání zachvátí ozbrojené síly agresora. Ukrajinci odhadují, že ruská armáda ztratila čtvrt milionu lidí. I když jsou skutečné ztráty menší, v moderních ozbrojených konfliktech, které zažívá celá populace, již nabývají bezprecedentního rozsahu. Ruská armáda na frontě, jak dokládají četné zprávy, je ve fázi hluboké demoralizace. Má neustálé problémy s dodávkami základních produktů, munice, strojů a náhradních dílů. V poslední době se například pneumatiky pro nákladní automobily a dopravce staly velkým problémem. Prostě nestačí a ruský průmysl se nedokáže vyrovnat s výrobou.
Rusko je nuceno nakupovat pneumatiky v Číně. Navzdory zahájení třísměnné výroby v obranných továrnách a adaptaci průmyslu na válečnou výrobu se ani nepřibližuje rozsahu výroby během studené války, natož úsilí druhé světové války. Neefektivní, technologicky zaostalá ekonomika s nedostatkem pracovních sil to nemůže ustát. Je schopna vyrábět produkty pro udržení současného stavu armády, schopné odradit Ukrajince na frontě, ale nemůže poskytnout armádě to, aby mohla prolomit patovou situaci.
Ještě problematičtější je situace na okupovaných územích. Ve skutečnosti jsou dnes „divokým polem“. Bezlyudnů, se zničenou infrastrukturou a ponechán na výživě důchodců a lidí, kteří se rozhodli neodejít. Udržování těchto území (stejně jako Krymu, Doněcka a Luhansku) je drahé a nepřináší mnoho výhod. V případě Krymu můžeme hovořit o roli námořní základny, která kontroluje NATO v Černém moři. Zbývající území jsou pouze frontovou zónou ve válce o kontrolu nad Ukrajinou.
Putin si je však dobře vědom toho, že psychologická odolnost ruské společnosti a její ochota trpět je mnohem vyšší než u západních společností. Zatímco Rusko se blíží extrémnímu válečnému opotřebovávání, současně zesiluje narativ „válečné únavy“ namířený proti Západu (a také Ukrajině). Moskva také tvrdí, že na vině je odpor Kyjeva k uznání ruské okupace téměř pětiny území země. Moskva samozřejmě blafuje. Válka se vleče kvůli příliš lakomým a pomalým dodávkám zbraní. Kreml také nemluví o obsazení území, která jsou nákladná na údržbu, zdevastovaných území. Spíše hledá výhodu a odrazový můstek pro další expanzi v Ukrajině. Chce vnést prvek deziluze do kyjevské politiky, která se stane živnou půdou pro chaos a politické války.
Přeloženo z polštiny
Text byl publikován v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Předchozí články projektu: Ukrajina – EU: horký konec jednání, Ukrajina – únik z volby, Východní partnerství po arabských revolucích, V pokřiveném zrcadle, Opovrhovaný, Lukašenko jde do války s Putinem, Mezi Moskvou a Kyjevem, Klobása je klobása, Můj Lvov, Putin na galejích, Poloostrov strachu, Ukrajina byla vynalezena na východě, Nový starý objev, A mělo to být tak krásné, Novoroční dárek pro Rusko, Nebo diskutujte o historii, patové situaci v Minsku
Původní název článku: Rosyjscy żołnierze są wyczerpani wojną