Po chvíli klidu se ruští okupanti opět zmocnili Záporoží. Minulý týden začaly do tohoto města, které je podle ústavy agresorské země údajně součástí Ruské federace, přilétat ruské rakety. A bohužel ne bez obětí.
9. srpna přistála ruská smrt na východním okraji Záporoží. Obyčejná spací plocha – výškové budovy, supermarket, obchody, dětské hřiště, kostel (OCU), zastávka MHD. A obvyklé, bohužel, oběti. Dva lidé zemřeli na místě nárazu, třetí se nepodařilo zachránit, zemřela v noci na jednotce intenzivní péče nemocnice. A pak se ukázalo, kdo přesně zemřel…
Pokuste se přečíst a pochopit následující odstavce bez zbytečných emocí. Samozřejmě, život každého člověka je nejvyšší hodnotou každé demokratické země a Ukrajina není výjimkou. Článek 27 Základního zákona jednoznačně říká: „Každý má nezcizitelné právo na život. Nikdo nesmí být svévolně zbaven života.“ Ale jsou situace, kdy smrt jednoho člověka znamená mnohem, mnohem víc…
Tyto dívky se jmenovaly Christina a Svetlana. Kristina Spitsina a Svetlana Semeikina. Mladé ukrajinské ženy, věk dospívání. Nebylo náhodou, že byli na místě nadcházejícího raketového útoku, i když oni sami nejsou místními obyvateli, ale žáky vesnického centra kultury a volného času z vesnice Matviyivka, která je velmi blízko Záporoží. Dívky byly pouliční hudebnice.
Kristina a Svetlana jsou dobře známy obyvatelům různých okresů Záporoží. Pravidelně pořádali koncerty v různých oblastech frontového města. A co je nejdůležitější, zpívali v ukrajinštině. Pro Záporoží, kde se před deseti lety dívali nevraživě na někoho, kdo prostě hodil pár frází do státního jazyka (nicméně v té oblasti, tehdy za Janukovyče, to už nebylo tak docela státní kvůli Kivalov-Kolesnichenkovovu zákonu), byly tyto koncerty skutečnou výzvou. Skutečná askeze a skutečná dekolonizace.
Samozřejmě, že totální válka nemohla nezměnit ani ten zatracený rusifikovaný jihovýchod. Ale pro úplný návrat Záporoží na ne formální, ale skutečnou Ukrajinu – stále existuje dlouhá a obtížná cesta. A tyto dvě dívky, kterým bylo jen asi 20 let, udělaly pro zkrácení této cesty mnohem více než většina místních politiků a úředníků.
Udělal. A 9. srpna byli pryč. A Záporoží zůstalo bez jejich jasných a čistých hlasů. A jejich pouliční koncerty jsou nyní k vidění pouze na Stránka TikTok Cristina. Dvě mladé dívky, které měly hodnotu dvou desítek nebo dokonce stovek svých dospělých krajanů. Ti, kteří svým vlastním příkladem obnovili Ukrajinu v Záporoží. Ti, kteří nejen měli šanci, ale byli skutečně budoucností tohoto ukrajinského města v novém, evropském životě.
Ale, bohužel, toho dne ruské rakety zasáhly přesně cíl. V té budoucí Ukrajině, která se ztrátou Kristiny a Světlany bude menší…
Mimochodem, název článku není jen název. Toto je název písně slavné britské zpěvačky Adele, píseň, kterou opakovaně hrála stejně slavná irská pouliční zpěvačka Ellie Sherlock. Tady Jedno z představení této písně, která se v originále nazývá Když jsme byli mladí.
Zde je Ellie téměř stejně stará jako Záporoží, přesněji Matvejevské dívky. Podívejte se na ty tři. Je pravda, že kromě jazyka a městského zázemí mezi nimi není velký rozdíl? Ellie, Kristina i Svetlana jsou mladí, svobodní lidé ze svobodného evropského světa. Irky i Ukrajinky dělaly to, co milovaly, a dávaly lidem radost svými hlasy.
Ellie Sherlock nepochybně čeká dlouhý a úspěšný hudební život, již nahrála několik alb – a zároveň nadále zpívá v ulicích hlavního města svého rodného Irska. Možná se jednoho dne stane skutečnou hvězdou evropské hudební scény a o mnoho let později, již v úctyhodném věku, poskytne řadu rozhovorů, ve kterých bude hovořit o tom, jak její cesta k hudebním výšinám začala v ulicích Dublinu.
A Kristina Spitsina a Svetlana Semeikina zůstanou navždy mladé. Navždy zůstanou v ten prokletý srpnový den roku 2023, na ulici Spartak Makovský, na východním okraji města Záporoží.
Ztráta každého Ukrajince v této válce je skutečnou ranou. Ztráta těchto dvou dívek je nevyléčitelná rána, rána, kterou bude velmi obtížné léčit. A možná nebude nikdo, kdo by tuto světlou ukrajinskou budoucnost Záporoží nahradil…
