Poměrně zajímavá situace nastala kolem (ne)možné návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Jihoafrické republice. V největším městě této země, Johannesburgu, se ve dnech 22. – 24. srpna bude konat summit takové podivné organizace, jako je BRICS. Proč divné – více o tom později.
Stručně si připomeňme, jaký byl problém Putinovy návštěvy Afriky. V březnu vydala přípravná komora Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu zatykač na dvě osoby související s válečnými zločiny v Ukrajině – ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou prezidentskou komisařku pro práva dětí Marii Lvovou-Belovovou. Druhá osoba nás v tuto chvíli příliš nezajímá, takže ji záměrně ztratíme z dohledu.
Jak vysvětlila tisková služba ICC: „Putin je zodpovědný za válečný zločin ve formě ilegální deportace obyvatelstva (dětí) a nezákonného přesunu obyvatelstva (dětí) z okupovaných území Ukrajiny do Ruska. Zločiny byly pravděpodobně spáchány na okupovaném území Ukrajiny nejméně od 24. února 2022. Existují rozumné důvody se domnívat, že pan Putin nese individuální trestní odpovědnost za výše uvedené zločiny – za páchání činů přímo, společně s ostatními, za své selhání při výkonu řádné kontroly nad civilními a vojenskými podřízenými.“
Vše je jasné a srozumitelné. Jaké jsou důsledky vydání takového zatýkacího rozkazu? Ve statutu čteme: Státy, které jsou stranami ICC, musí okamžitě zadržet osobu, na kterou byl vydán zatykač, jakmile vstoupí na jejich pozemek. A nejen zadržet, ale také předat tuto osobu soudu v Haagu.
Aby se země mohla stát členem ICC, musí podepsat a ratifikovat Římský statut. V současné době existuje 122 takových zemí. A Jižní Afrika je jednou z nich. A Putin je jedním z válečných zločinců, na které byl vydán zatykač ICC. To znamená, že situace je překvapivě jasná a pochopitelná: jakmile ruský vůdce vstoupí na dlouho trpící jihoafrickou půdu, místní strážci zákona by ho měli zadržet, spoutat a poslat ho s eskortou do Haagu.
Jen a ne tolik. Vzhledem k tomu, že vůdce jaderné mocnosti bude muset být zadržen. Ano, a stát je relativně přátelský. Není divu, že se Jihoafrická republika kdysi připojila k BRICS. Nebo je to marné? Udělejme si krátkou historickou exkurzi. Organizace byla založena v červnu 2006 v rámci Petrohradského ekonomického fóra za účasti ministrů hospodářství Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Jihoafrická republika se v té době k této skupině nepřipojila. Proto byla původní zkratka názvu BRIC.
Jihoafričané se k tomuto kroku rozhodli až v roce 2011. Pak si mysleli, že toto rozhodnutí je zcela na místě. Protože čím se tehdy mohly členské státy chlubit? Za prvé, skutečnost, že je to největší mezinárodní organizace z hlediska rozlohy a celkového počtu obyvatel. Tak je tomu i dnes. Členské státy navíc v té době vykazovaly poměrně dobrou míru hospodářského rozvoje. Zejména Čína, jejíž roční růst HDP dosáhl neuvěřitelných devíti procent. Ano, a Indie se to snažila dohnat. Situace s Brazílií nebyla tak optimistická, ale přesto tuto zemi ještě nepohltila hospodářská krize. A pak je tu Rusko. No, a co Rusko? Přestože země nebyla příliš technologicky rozvinutá, petrodolary tekly jako řeka a poskytovaly zemi udržitelný růst. Ale s tímhle je teď všechno mnohem horší.
Již poměrně rychle se situace začala radikálně měnit a ne k lepšímu. V roce 2014 Rusko uvízlo ve válce s Ukrajinou, tehdy ještě lokální, ale stále. Byla sankcionována (i když v té době ne příliš bolestivá), byla vyloučena z hanebně Skupina G8. V Brazílii začala série ekonomických a politických krizí. Rozvoj Číny se začal rychle zpomalovat a přecházel v recesi. Jedna po druhé začaly mocné korporace v zemi bankrotovat, zejména ve stavebnictví. Indický hospodářský růst se zastavil, aniž by dosáhl vážné úrovně.
Proto BRICS, kterým někteří ekonomičtí analytici předpovídali mistrovství světa na pozadí západních mezinárodních asociací, ztratily veškerý potenciál a jakékoli vyhlídky. Ve skutečnosti se organizace stala jakýmsi klubem poražených.
Mezi těmito poraženými nyní zůstává Jihoafrická republika, která měla všechny šance připojit se k západnímu světu se všemi svými technologiemi a finančními možnostmi. Prozatím se však země neodváží přerušit vztahy s Moskvou. Zejména ve vojenské sféře. Nedávno se dokonce objevilo podezření, že Jihoafrická republika tajně dodávala zbraně Rusům.
Ale zpět k Putinovu incidentu a jihoafrickému summitu BRICS. Srpnový summit měl být docela mezníkem, přinejmenším prvním osobním summitem od několika let pandemie koronaviru, kdy se podobné akce konaly prostřednictvím videokonference. Prezident Cyril Ramaposa byl velmi hrdý na to, že mohl hostit tak výjimečnou událost.
Netřeba dodávat, že, že vydání zatykače na vůdce Kremlu strašně vyděsilo jihoafrické úřady. Co dělat: změnit formát, downgrade stavu? Pretoria laskavě požádala ruského prezidenta, aby se neúčastnil summitu BRICS v dubnu. „Chápeme, že jsme vázáni Římským statutem. Ale nemůžeme někoho pozvat a pak ho zatknout. Chápete naše dilema. Budeme rádi, když Putin nepřijde,“ řekl jihoafrický viceprezident Paul Mashatile.
Neformálně byla do Kremlu poslána zpráva, že Putin by sem neměl letět, protože by musel být zadržen kvůli zatykači vydanému na jeho zatčení. Kreml směle odpověděl: „Jen to zkuste!“
Proto byla na pořadu jednání jihoafrických orgánů otázka téměř odstoupení od Římského statutu. Pak bylo rozhodnuto požádat ICC, aby nenutil zemi zatknout Putina.
Jihoafrický prezident byl zděšen, podle jeho názoru by se zatčení Putina rovnalo vyhlášení války Rusku. „Jihoafrická republika má zjevné problémy s plněním žádosti o zatčení a vydání prezidenta Putina. Rusko dalo jasně najevo, že zatčení jeho současného prezidenta by bylo vyhlášením války. Bylo by neslučitelné s naší ústavou riskovat válku s Ruskem. Mám ústavní povinnost chránit národní suverenitu, mír a bezpečnost republiky,“ uvedl Ramaposa v prohlášení.
Mezitím největší jihoafrická opoziční strana, Demokratická aliance, přilila olej do ohně. Opozice požadovala, aby vláda zatkla ruského prezidenta, jakmile dorazí na summit BRICS v Johannesburgu. Aby úřady neměly jinou možnost, podala Alliance žalobu k Nejvyššímu soudu a požadovala, aby vláda splnila své závazky v rámci země, která je smluvní stranou ICC.
Právě 19. července si jihoafrické úřady mohly oddechnout: Putin oznámil, že do Johannesburgu nepojede.
„Po vzájemné dohodě se ruský prezident Vladimir Putin summitu nezúčastní. Ruskou federaci bude zastupovat ministr zahraničí Sergej Lavrov,“ uvedl jihoafrický prezident Cyril Ramaposa. A Putin se zúčastní summitu BRICS ve formátu videokonference.
Do budoucna dávám volný život vůdcům zemí, které Putin může navštívit a kteří pochybují, zda tohoto zločince zatknout nebo ne. Takže: zatčení a neznáte strach. Nemůžete se bát žádné války, natož jaderného úderu. Z jednoduchého důvodu, že celý rozhodovací systém v Rusku v posledních dvou desetiletích byl jasně šitý na míru jedné osobě – pod stejným Putinem. Jakmile skončí za mřížemi, systém začne být nefunkční. Navíc jedna část vládnoucí elity se v zoufalství chytne za hlavu a nebude vědět, co dělat. A druhý bude rád, že se to stalo, a také nic neudělá. Proto se nikdo neodváží podniknout v Kremlu více či méně závažné kroky.
V tomto „Putinově případě“ se jihoafrické úřady vysmívaly samy sobě. Protože jen krajně naivní člověk si dokáže představit, že by se ruský prezident rozhodl odejít do zahraničí dál než nechvalně známý EurAsEC. Navíc je nepravděpodobné, že by šel i do Arménie, vzhledem k tomu, že země má v úmyslu ratifikovat Římský statut v blízké budoucnosti. Je bezpečné říci, že Putina ani nenapadlo jet do Johannesburgu.
Zdá se tedy, proč Rusko zorganizovalo celý tento cirkus a vyděsilo Jihoafričany prohlášeními o Putinově účasti na summitu? Ano, právě proto, že je to Rusko, jsou zastrašovací taktiky základem ruské geopolitiky. A nedej bože nepředvést, že samotné Rusko, jeho nebojácný vůdce Putin, se bojí. Proto bylo nutné počkat, až se hostitel (Jihoafrická republika) sám ukloní a opakovaně požádá o milost, tedy o Putinův nepříjezd do Johannesburgu.
Ale zajímalo by mě, jestli Pretoria ukázala charakter a neprosila Putina, co pak? Jak by se Kreml dostal ven? No, dalo by se poslat Putinova dvojníka na summit. Nespěchejte se usmívat. Já sám jsem donedávna považoval zvěsti o Putinových dvojnících za směšnou konspirační teorii, ale nedávné události (zejména po Wagnerově vzpouře) stále více podkopávají mou důvěru a nutí mě přiklánět se k opačnému názoru.
