Summit NATO ve Vilniusu ve dnech 11. a 12. července odložil řešení ukrajinské otázky a ponechal současný stav strategické nejistoty na evropském kontinentu. Toto období potrvá nejméně do příštího summitu ve Washingtonu. A maximálně – může trvat desítky let. Neexistuje žádný časový rámec, existuje pouze nezbytná shoda okolností a přání vedoucích představitelů vedoucích zemí NATO přijmout Ukrajinu do svých řad.
Událost, která byla několik měsíců netrpělivě očekávána, nebyla pro Ukrajinu porážkou. Ale je také těžké to nazvat triumfem. Aliance nezradila svou předchozí politiku. Opatrnost, předvídatelnost, neochota dělat drastická rozhodnutí, aby se znovu neprovokovala Moskva – to vše bylo demonstrováno ve Vilniusu. Nedostatek konkrétnosti, podpořený podepsanými dokumenty s jasnými bezpečnostními zárukami na cestě do Aliance, byl však kompenzován značným počtem ústních slibů a prohlášení.
Dalším rysem summitu byla jeho emocionalita a individuální prohlášení na pokraji faulu. Nálada ukrajinské delegace se pohybovala od kritických prohlášení prezidenta Volodymyra Zelenského z 11. července vůči NATO až po slova vděčnosti a důvěry následující den. Co způsobilo tak prudkou změnu nálady ukrajinského prezidenta, není známo. Možná něco nevíme. A během uzavřených setkání prezidentů Spojených států a Ukrajiny bylo naší zemi slíbeno více, než bylo zaznamenáno v oficiálních dokumentech a veřejných prohlášeních politiků. Dali jasně najevo, že ukrajinské úřady by měly být vděčnější západním spojencům a jejich pomoci.
Po ukrajinském summitu se úřady vrátily k pozitivní rétorice. Rychle ujistila společnost, že Ukrajina bude v NATO, protože došlo k psychickému zhroucení nálad členů Aliance. Americký prezident Joe Biden nepřímo potvrdil, že Ukrajina bude v NATO, ale až po skončení války. Zároveň řekl, že na cestě k Alianci musí naše země udělat dalších 17 věcí. A nejde jen o Krym. Co přesně bylo míněno, americký vůdce neupřesnil. Německý kancléř Olaf Scholz dodal, že Rusko nebude ovlivňovat rozhodnutí, zda by Ukrajina měla být nebo neměla být v NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že chápe zklamání ukrajinské strany z rozhodnutí přijatých na summitu ve Vilniusu.
Ve skutečnosti se summit NATO stal jakousi rozšířenou verzí Ramsteina. K vojenské jednotce byla přidána pouze politická jednotka. A hlavní housle v akci nehráli ministři obrany, ale vůdci zemí. Ve Vilniusu Ukrajina nebyla pozvána do NATO, i když slíbila, že pozvání učiní někdy později. Ukrajina obdrží pozvání do NATO, až „všichni spojenci budou souhlasit a podmínky budou splněny,“ řekl generální tajemník Jens Stoltenberg ve Vilniusu. Zrušili jsme MAP, ale zavedli jsme roční národní program, který může trvat neomezeně dlouho. Stát Skupina G7 slíbil Ukrajině, že s ní podepíše bilaterální pakty vojenské podpory. Ukrajina také obdrží nové balíčky seriózních zbraní a příležitost začít s výcvikem pilotů letadel F-16. Dveře do NATO údajně zůstávají pro Ukrajinu otevřené. Ale není tu žádné pozvání přijít. A důvod je dobře pochopitelný pro každého.
Ukrajina je často obviňována, že ještě není připravena vstoupit do Aliance. Je docela možné, že ano, zejména pokud jde o korupci, slabé státní instituce a další nedostatky ukrajinské reality. Ale pravda je jiná. NATO také není nyní připraveno přijmout Ukrajinu. To bylo upřímně řečeno 12. července americkým poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem. „Aliance včera večer jednomyslně prohlásila, že se těšíme na budoucnost s Ukrajinou v NATO. Budeme spolupracovat s Ukrajinou na cestě k NATO. Ale nejsme připraveni pozvat Ukrajinu dnes,“ řekl Sullivan. Možná proto byly veřejné požadavky na přistoupení Ukrajiny k Alianci příliš vágní a vágní. Je zde několik slov o potřebě reformy, demokracie a boje proti korupci. Ale každý už chápe, že hlavním důvodem nedostatku pozvání je strach z Ruska.
Po Vilniusu se Ukrajina ocitla v situaci nejistoty. Na jedné straně jsou úřady a společnost solidární ohledně potřeby vstupu státu do Severoatlantické aliance. A to je velmi dobré. Na druhou stranu, abyste dostali pozvání do NATO, musíte téměř jistě ukončit válku vítězstvím. Ale zde čelíme určitým výkyvům v táboře západních politiků. Je zřejmé, že politické elity na Západě stále váhají. Mnozí by si přáli, aby Ukrajina vyhrála, ale nechtěli by, aby bylo Rusko poraženo. Část západních elit také panicky bojí kolapsu Ruska, který by mohl být vyprovokován jeho porážkou v Ukrajině. Někteří úředníci ministerstva zahraničí a různí odborníci nemohou překročit stereotypy, které se vytvořily v minulém století. Zvažují zachování celistvosti Ruské federace poVálka není o nic méně důležitá než Putinova neschopnost dosáhnout svých cílů na ukrajinském území. Toto geopolitické provázání vede k podivným diplomatickým kotrmelcům a zkresluje vnímání reality. Také to omezuje naše možnosti a odkládá vítězství.
Je pravděpodobné, že téma vstupu či nepřistoupení Ukrajiny k NATO se může stát předmětem budoucích jednání mezi Kremlem a Západem. To již bylo napsáno v západním tisku. Západ zvažuje různé možnosti. Zejména tak, aby Ukrajina nebyla schopna osvobodit všechna svá území. A pak musíte vyjednávat. V takových rozhovorech může být Moskvě nabídnut slib, že výměnou za hypotetickou mírovou dohodu nevstoupí Ukrajina do NATO. Ano, slyšeli jsme oficiální ujištění od vůdců západního světa, že to neudělají. Nejprve se ale lídři mění. A za druhé, slova nejsou oficiálním dokumentem a ratifikovanou dohodou. A dokonce ani Budapešťské memorandum. Mají tendenci se měnit v závislosti na aktuální situaci.
Existuje další možnost, ale naopak. Výměnou za pozvání do NATO bude Ukrajině nabídnuto, že nebude znovu dobývat okupovaná území vojenskými prostředky. Můžeme mluvit o stejném Krymu nebo Donbasu. Pak se článek 5 NATO bude vztahovat na část oficiálně uznaného území Ukrajiny, které bude v té době pod kontrolou Kyjeva. Tento scénář nyní také vypadá spíše jako fikce. Prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně prohlásil, že Ukrajina nebude souhlasit s opuštěním ani jedné osady. Ale kdo ví, co se stane za rok. Americké prezidentské volby s nepředvídatelným výsledkem jsou navíc na spadnutí. A zde vyvstane otázka: co je lepší – vyměnit členství v NATO výměnou za iluzi příměří s Ruskem nebo stát se členem NATO, ale mlčky odmítnout osvobodit část vlastního území až do lepších časů.
Neměli bychom však zapomínat na hlavní věc: o otázce, zda Ukrajina obdrží pozvání do NATO na příštím summitu ve Washingtonu, rozhodují především ozbrojené síly Ukrajiny. Výsledek na bojišti bude hlavním ukazatelem, který ovlivní rozhodnutí NATO pozvat Ukrajinu do svých řad. Možná bychom ve Vilniusu slyšeli jasnější vyjádření Aliance, kdyby se Ukrajině podařilo prorazit silný ruský pás opevnění na frontě a dosáhnout pobřeží Azovského moře. Nyní je těžké předvídat budoucnost. Příliš mnoho faktorů může ovlivnit další průběh událostí. Ale pokud se Ukrajině podaří porazit ruské okupanty a vyhnat agresora z naší země během příštího roku, je pravděpodobné, že to skutečně otevře dveře NATO.
