Ruský prezident Vladimir Putin se od převratu snaží získat větší loajalitu bezpečnostních sil, aby si udržel moc. O tom Píše The New York Times.
Podle publikace neexistuje žádné potvrzení zatčení osob zapojených do povstání nebo lidí blízkých Prigožinovi. To ostře kontrastuje s důsledky pokusu o převrat v Turecku v roce 2016, kdy bylo během šesti měsíců zatčeno asi 40 tisíc lidí. Osoby.
Zprávy o osudu generála Sergeje Surovikina, který je považován za blízkého Prigožinovi, byly spekulativní. Někteří, včetně amerických představitelů, vypověděli, že mohl být zadržen nebo zatčen. Zároveň se objevila obvinění, že Surovikin bude „brzy propuštěn“, pokud vůbec.
„Zatčení generálů by armádu dostalo do zmatku,“ řekl zdroj NYT, který „zná Putina po celá desetiletí“. Hovořil pod podmínkou anonymity, protože se obával následků diskuse o citlivých otázkách.
Zjevná opatrnost byla dalším důkazem, že Putin, navzdory zdrcujícímu hněvu nad tím, co nazývá Prigožinovou „zradou“, sahá po svém obvyklém souboru nástrojů, aby se udržel u moci. Putin zejména zvyšuje platy vojákům a bezpečnostním silám. Podle NYT také slíbil, že poskytne více zbraní jednomu z nejloajálnějších vůdců své bezpečnostní služby – šéfovi ruské gardy Viktoru Zolotovovi.
Dát vojenským a bezpečnostním službám ještě více peněz a pravomocí s sebou zároveň nese určitá rizika. Někteří experti, s nimiž publikace hovořila, naznačují, že jiné skupiny v nich mohou „podlehnout pokušení“ a vyvolat další vzpouru po vzoru Prigogina.
Analytici také naznačují, že Putinův nový „důraz“ na ještě větší loajalitu bezpečnostních sil by mohl ovlivnit efektivitu Ruska na bojišti. Je-li loajalita důležitější než efektivita, nebudou existovat žádná rizika, která byla spojena se vzpourou. Nebude však žádná naděje na efektivnější fungování systému.
