Evropský soud pro lidská práva (ESLP) zamítl nároky Ruska proti Ukrajině. Byla to jediná mezistátní stížnost na Kyjev, Nahlášený na Ministerstvu spravedlnosti Ukrajiny v úterý 18. července.
V roce 2021 Rusko podalo prohlášení proti Ukrajině podle článku Evropské úmluvy o lidských právech o mezistátních záležitostech. Rusko si ve svém prohlášení stěžovalo na „zabíjení a pronásledování“ od roku 2014, omezení ruského jazyka. Také v této stížnosti se Rusko pokusilo připsat Ukrajině odpovědnost za sestřelení dopravního letadla MH17, protože Ukrajina „neuzavřela vzdušný prostor“. Kromě toho si Rusko stěžovalo na blokádu Severokrymského průplavu a požádalo ESLP, aby zavázal Ukrajinu k obnovení dodávek vody na Krym a k zastavení „obtěžování“ v používání ruského jazyka.
Po důkladném prozkoumání „materiálů a důkazů“ předložených Ruskem, jakož i s přihlédnutím k chování Ruska a nedostatku jakékoli spolupráce od března 2022, ESLP žalobu v plném rozsahu zamítl a vyškrtl ji z rejstříku případů.
Je třeba poznamenat, že pravomoc EÚLP se vztahuje na všechny členské státy Rady Evropy, které ratifikovaly Evropskou úmluvu o lidských právech. 16. března 2022 bylo Rusko oficiálně vyloučeno z Rady Evropy kvůli své totální invazi na Ukrajinu. Kreml uvedl, že vystoupení z Rady Evropy znamená odstoupení Ruska od všech mechanismů, zejména od úmluvy. Kromě toho v červnu 2022 Státní duma Ruské federace povolila neprovádět rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva přijatá po 15. březnu.
Soud rovněž neshledal žádné důvody pro porušování lidských práv, které by vyžadovaly, aby ESLP pokračoval v posuzování mezistátního případu. Po prozkoumání předložených materiálů a s přihlédnutím k chování Ruska a absenci jakékoli spolupráce od března 2022 proto ESLP žalobu v plném rozsahu zamítl a vyškrtl ji z rejstříku případů.
