Na summitu NATO ve Vilniusu ve dnech 11.-12. července může Ukrajina obdržet od Aliance bezpečnostní záruky, které budou „něco mezi“ mezi těmi, které předtím obdržely od NATO Finsko a Izrael. Uvedl to v rozhovoru prezident České republiky, bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel „Rádio Svoboda„, zveřejněné ve čtvrtek 15. června.
„Slyšel jsem o dvou typech nebo scénářích záruk. Jedním z nich jsou záruky, které byly Finsku poskytnuty od počátku ratifikačního procesu pro jeho přistoupení. Odlišný přístup k bezpečnostním zárukám byl uplatněn vůči Izraeli. Možná uvidíme něco mezi tím. Ale myslím si, že když na papíře zafixujeme to, co už pro Ukrajinu děláme, a zahrneme i tento dlouhodobý plán podpory, tak mi to zní jako záruka,“ řekl český prezident.
Podle něj bude otázka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu ze strany NATO záviset také na tom, kolik peněz chtějí západní země na takový plán vyčlenit.
Pokud jde o připravenost Ukrajiny na vstup do NATO, Petr Pavel uvedl, že ukrajinská armáda má nejvíce zkušeností ze všech armád NATO. Z technického hlediska, „pokud ještě není připravena, bude brzy připravena splnit standardy NATO,“ řekl prezident.
Finsko se oficiálně stalo členem NATO 4. dubna 2023. Spolu se Švédskem se po ruském útoku na Ukrajinu vzdala neutrality a z bezpečnostních důvodů se rozhodla vstoupit do NATO. Její přistoupení k Alianci bylo rychlejší než ve většině ostatních zemí. Na konci června 2022 se země NATO rozhodly formálně pozvat Finsko, aby se stalo členem Aliance.
Izrael není členem NATO, ale udržuje partnerství s Aliancí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg opakovaně zdůraznil, že Severoatlantická smlouva poskytuje bezpečnostní záruky pouze členům bloku, a proto Aliance nebude bránit Izrael v případě útoku na něj, například ze strany Íránu, a nebude se podílet na urovnání na Blízkém východě. „Izraelský model“ však zahrnuje poskytování vojenské pomoci, včetně vybavení, zbraní a zpravodajských informací. Americká pomoc Izraeli je v současné době nastíněna v 10letých dohodách, z nichž poslední zavazuje Washington poskytnout vojenskou pomoc ve výši 38 miliard dolarů v letech 2019 až 2028.
